Zkušenosti členských států s fungováním bankovní unie

Záměrem materiálu je zmapovat první postřehy členských států plynoucí z jejich zapojení do bankovní unie, především do jednotného mechanismu dohledu (jako jediného plně funkčního pilíře bankovní unie ke konci roku 2015, kdy byly informace shromažďovány) a současně zjistit pozice nečlenských zemí eurozóny k jejich potenciální účasti v projektu. Vzhledem k tomu, že struktura bankovního trhu v EU je značně diverzifikovaná a každá země má svá specifika, která formují její zájmy a preference, bylo snahou zaměřit se při zpracování materiálu především na ty země, jejichž bankovní trhy jsou strukturálně či z hlediska propojenosti nejbližší trhu ČR.

Z hodnocení členských států mimo jiné vyplývá, že v rámci jednotného mechanismu dohledu dosud zaznamenaly řadu pozitivních zkušeností. Evropská centrální banka převzala své pravomoci a systém je navzdory krátké době od uvedení do praxe plně funkční a již nyní má konkrétní pozitivní dopady na přístup k výkonu dohledu nejvýznamnějších úvěrových institucí v eurozóně. S fungováním jsou nicméně spojeny i některé problémy spočívající zejména v komplexním institucionálním rámci a požadavcích, které z účasti na něm vyplývají.

Postoj zemí stojících mimo eurozónu je do velké míry ovlivněn jejich aktuální politickou situací a také obavami o rizika vyplývající z jejich nerovného postavení v rámci projektu. Některými z těchto obav se proto materiál zabývá blíže a komentuje jejich praktické aspekty.

Závěry dokumentu budou rovněž zohledněny v aktualizované Studii o možných dopadech členství ČR v bankovní unii, která by měla být předložena vládě do konce dubna tohoto roku.  U této příležitosti rovněž Úřad vlády pořádá v polovině dubna kulatý stůl, na kterém bude téma bankovní unie ve vztahu k ČR diskutováno za účasti expertů státní správy, soukromé a akademické sféry.