Výroční zpráva Agentury EU pro základní práva vyznívá pro ČR poměrně příznivě

Zpráva konstatuje, že navzdory nepříznivé ekonomické situaci byla na unijní úrovni projednávána a posléze i přijata řada ambiciózních návrhů týkajících se základních práv, jako např. posílení a uznávání ochrany obětí trestných činů, ochrana elektronických dat či ochrana základních práv v nástrojích migrační politiky. K nejzávažnějším důsledkům ekonomické krize patří zvyšování míry nezaměstnanosti (zvláště u mladých lidí), což přináší zvýšené nároky na sociální ochranu. Výroční zpráva zaznamenává sílící polarizaci společnosti, častější projevy extremismu a pokles důvěry mezi členskými státy EU. Poukazuje také na krizové situace v rámci ústavních systémů některých členských států (Maďarsko a Rumunsko) a v této souvislosti si klade poněkud kontroverzní otázku, zda by nebylo vhodné vytvořit nový mechanismus monitoringu dodržování základních práv na úrovni Evropské unie.

Zpráva pozitivně hodnotí výsledky ČR v oblasti migrační politiky a vyzdvihuje skutečnost, že ČR je jedním ze sedmi členských států, které mají efektivní a nezávislý monitorovací systém pro návrat nelegálních imigrantů. Obdobně jako Německo, Velká Británie a Nizozemí ČR veřejně publikuje údaje o tomto systému. Pozitivně je rovněž hodnoceno zavedení automatických systémů hraničních kontrol na letištích.

Ochrana dat byla v roce 2012 ve znamení jednání o revizi legislativy v této oblasti. ČR se do vyjednávání o obou instrumentech aktivně zapojila. Uplatnila řadu připomínek a pozměňovacích návrhů, přičemž některé z nich již předsednictví Rady EU akceptovalo, jiné budou předmětem hlasování členských států EU. Obdobně jako dalších pět států, ČR mj. argumentovala vysokými finančními náklady spojenými s implementací legislativy.

Zpráva dále uvádí, že ČR, Irsko a Finsko jsou jedinými státy EU, které dosud neratifikovaly Protokol o obchodu s dětmi, dětské prostituci a pornografii k Úmluvě o právech dítěte. Naopak byla v ČR přijata legislativa posilující postavení dětí v soudním řízení. Agentura FRA provedla v ČR a dalších čtyřech státech (Rakousko, Itálie, Švédsko, Velká Británie) průzkum o diskriminaci v oblasti zdravotní péče, z něhož vyplynulo, že četným, především jazykovým bariérám, čelí zejména migranti a příslušníci náboženských minorit.

V oblasti rasisticky motivovaných trestných činů poklesl dle konstatování zprávy v ČR mezi lety 2010 a 2011 počet zaznamenaných případů, stoupl však počet odsouzených za trestné činy z nenávisti. Trestné činy namířené proti romské minoritě začala ČR separátně monitorovat vůbec poprvé, chybí proto komparace s předchozími lety. Počet nahlášených případů antisemitismu oproti předchozím letům zaznamenal pokles. Sociální vyloučení romské menšiny v EU však objektivně roste, zpráva zmiňuje například nucené vystěhování 200 Romů z ostravského Přednádraží. Zpráva v neposlední řadě poukazuje na segregaci Romů ve vzdělávání, toto procento je však v ČR (35 %) nižší než v Maďarsku (90 %), Rumunsku a na Slovensku (60 %).

V oblasti podpory obětí trestných činů se zpráva zmiňuje o přijetí zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Tento zákon výraznou měrou přispěje k rozšíření práv obětí a pomoci, která jim je poskytována. Přijetí zákona je v ČR mimo jiné důležité pro oběti trestných činů souvisejících s domácím a genderově podmíněným násilím.

Zpráva dále uvádí, že Evropská komise věnovala pozornost ČR a dalším členským státům (DE, EL, LT, LV, PL, SK, ES) ohledně omezení práva cizích občanů Unie na členství v politických stranách. V tomto ohledu je třeba uvést, že EU nemá pravomoc regulovat vnitrostátní politické strany. Členské státy jsou pouze povinny dle čl. 20 a 22 SFEU umožnit občanům Unie volit a být voleni v obecních volbách členského státu, ve kterém mají bydliště, za stejných podmínek jako státním příslušníkům daného členského státu. Toto právo se netýká voleb do zákonodárných sborů členských států. Ač tedy ČR umožňuje založení politické strany i členství v ní pouze státním příslušníkům ČR, není taková úprava omezením pro aktivní i pasivní účast občanů Unie z jiných členských států ve volbách do obecních zastupitelstev či EP.

Ze srovnání s ostatními členskými státy vyplývá, že v ČR probíhá pomaleji proces ratifikace některých úmluv Rady Evropy. Vzhledem k dlouhodobé absenci úpravy trestní odpovědnosti právnických osob čelila Česká republika po několik let problémům s přístupem k některým mezinárodněprávním instrumentům. Je však třeba zdůraznit, že tento nedostatek byl odstraněn přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. V návaznosti na přijetí tohoto zákona, začalo Ministerstvo spravedlnosti postupně předkládat jednotlivé úmluvy, ke kterým nebylo možné přistoupit dříve. Takto byly za posledních 16 měsíců předloženy a Parlamentem ČR schváleny Úmluva OSN proti korupci, Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství, Úmluva o ochraně finančních zájmů a její tři protokoly, Úmluva Rady Evropy o počítačové kriminalitě a probíhá projednávání ratifikace Protokolu k Úmluvě o počítačové kriminalitě.

Tento trend bude v ČR pokračovat. V současné době jsou k předložení vládě připravovány Úmluva Rady Evropy proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání dětí, Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi a Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zajištění a konfiskaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Následovat bude Úmluva Rady Evropy proti násilí na ženách a domácímu násilí a Úmluva Rady Evropy proti padělání léčiv a léčivých prostředků.

I když zpráva vyznívá pro ČR poměrně příznivě, upozorňuje i na některé kriticky hodnocené skutečnosti. V nepříznivé konotaci se ČR objevuje zejména v části věnované diskriminaci Romů ve vzdělání. FRA kritizuje vyšší počet romských dětí v základních školách praktických než by odpovídal celkovému zastoupení této menšiny ve společnosti. V tomto ohledu si všímá i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a ostatní proti ČR. Ministerstvo školství nicméně vypracovalo v roce 2012 „Aktualizovaný akční plán k výkonu rozsudku D. H. a ostatní proti České republice“, který byl při prosincovém jednání Výboru ministrů Rady Evropy představen a je závazný. Podle tohoto plánu jsou postupně zaváděna opatření, která efektivním způsobem zabrání jakýmkoliv cestám možné segregace a umožní přísnější kontrolu a metodické vedení na všech stupních poradenského, rozhodovacího a výkonného procesu. K připravovaným záměrům resortu školství bylo ustanoveno Stálé fórum nevládních organizací k otázce rovných příležitostí ve vzdělávání. Cílem fóra je poskytnout prostor pro vzájemnou komunikaci mezi nevládními organizacemi a zástupci státní správy a samosprávy a potřebnou zpětnou vazbu.

Podpora integrace Romů probíhá rovněž prostřednictvím různých dotačních programů, jejichž cílem je zejména poskytování pomoci a podpory při studiu romským dětem ze socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí (např. Program podpory romských studentů středních škol a vyšších odborných škol, Podpora škol, které realizují inkluzívní vzdělávání a vzdělávání dětí a žáků se znevýhodněním, Podpora integrace romské komunity).