Předseda vlády se zúčastnil zasedání Evropské rady 23. a 24. června
Delegaci České republiky na zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. června v Bruselu, vedl předseda vlády Petr Nečas. Mezi hlavní body programu patřila témata ekonomická, otázky migrace, včetně diskuse o schengenském prostoru, a zahraniční politika EU, zejména ve vztahu k jižnímu Středomoří. Stanoven byl i termín dokončení přístupových jednání s Chorvatskem a potvrzena Strategie pro Podunají.
Setkání zahájila ve čtvrtek pracovní večeře věnovaná hospodářské politice. Jednalo se o současné situaci v Řecku, které potřebuje poskytnutí další finanční pomoci ze strany EU. Předpokladem pro její vyplacení je bezodkladné pokračování v nezbytných reformách. Pomoc přitom bude čerpána z Evropského nástroje finanční stability (EFSF), jehož členem jsou pouze členské státy eurozóny, a nikoliv z Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), kam přispívají všechny státy EU.
Evropská rada také zhodnotila uzavření prvního evropského semestru, když schválila doporučení Komise jednotlivým státům (tzv. Country Specific Recommendations) k jejich národním hospodářským politikám. Státy účastnící se Paktu euro plus se současně pro příští období zavázaly k přijetí ambiciosnějších a konkrétnějších cílů v oblastech Paktu. Hlavy států a předsedové vlád přivítali rovněž dohodu ohledně smlouvy o Evropském stabilizačním mechanismu, ačkoli k formálnímu podpisu smlouvy ještě nedošlo. Přijat také dosud není balíček šesti legislativních návrhů k ekonomickému řízení, hlasování o jeho definitivním schválení v Evropském parlamentu je plánováno na začátek července. Ekonomickou agendu ukončilo jmenování nového presidenta Evropské centrální banky, jímž se stal bývalý guvernér italské národní banky Mario Draghi.
Ze zahraničně politických témat Evropská rada potvrdila rozšíření EU o Chorvatsko. K dokončení přístupových rozhovorů by mělo dojít do konce června tohoto roku, samotný vstup by pak mohl následovat pravděpodobně v druhé polovině roku 2013. Klíčové otázky v kontextu vývoje v jižním Středomoří představovaly řízení migrace a fungování schengenského systému. Hlavy států a předsedové vlád se shodli na úpravě možností dočasného zavedení kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Nicméně nesmí být ohrožen princip volného pohybu osob uvnitř Unie. Posílena musejí být také opatření na efektivnější ochranu vnějších hranic Evropské unie a možnost států jižního křídla čelit sílícímu migračnímu tlaku přílivu uprchlíků, kteří přicházejí zejména ze severní Afriky. Projednána byla dále témata rozvoje spolupráce se zeměmi Jižního sousedství a dokončení společného evropského azylového systému.
Konečně Evropská rada potvrdila i Strategii pro Podunají a zprávu předsednictví k romskému začleňování a vyzvala členské státy k jejich realizaci. Přivítala také roční zprávu o plnění závazků oficiální rozvojové pomoci.
