„Ne nadřazenost dohledu evropských struktur nad domácím dohledem.“

„Myslím, že poučení z let 1997 a 1998 v tomto smyslu je příkladem i pro ostatní. Nenecháme nikoho řídit pohyb likvidity. Speciálně my a celá řada dalších zemí, které mají mateřské banky v zahraničí, nemají zájem, aby to bylo tímto způsobem řešeno,“ vyslovil předseda vlády dále svůj názor. Podle něj je důležitou skutečností to, že během březnového summitu EU budeme zemí, která bude navrhovat implementaci různých nejrůznějších nástrojů., které budou vyplývat s diskuzí týkajících se řešení finanční krize, případně jejích následků.

K nastávajícímu jednání G20 uvedl premiér Mirek Topolánek názor, že právě ve Washingtonu začne diskuse na makroekonomické – globální úrovni. „Je třeba něco udělat a je třeba identifikovat příčiny krize a nemáme dělat žádná riskantní řešení, která by situace spíše komplikovala než řešila,“ řekl k tomu předseda vlády a dodal svůj názor z jednání s představiteli EU: „Dal jsem jasnou podporu pro implementaci opatření, která půjdou tímto směrem. Následná diskuse by měla probíhat na půdě Mezinárodního měnového fondu, už ne za účasti hlav států, ale spíše za účasti finančních expertů, guvernérů centrálních bank.“

Dále sdělil doporučení, o kterém také hovořil na summitu EU: „Principy, na kterých by to mělo být postaveno jsou: svobodný konkurenční trh ve finančním sektoru, který je adekvátně regulovaný, měl by být hlavním motorem ekonomiky. Nepotřebujeme všeobjímající novou regulaci, ale lepší a kvalitnější – vynutitelnou a transparentní. Obecně jsem mluvil o zvýšení transparentnosti.“

K jednání G20 premiér Mirek Topolánek nakonec řekl, že na jednání o finanční krizi musí navázat jednání v rámci otevřenosti globálního byznysu, v rámci WTO a jednání z Doha. „To má při nějaké delší diskuzi o nástrojích, mechanismech, různých dohledových regulacích nad finančním trhem přímý dopad na ekonomiku nejen evropskou ale i globální. Proto je třeba urychlit jednání z Doha,“ vyslovil svůj pohled na jedná G20 předseda vlády Mirek Topolánek.