Pracovní skupina TSP - návrh metodiky

Metodika vedení a koordinace terénních sociálních pracovníků pracujících primárně v romských sociálně vyloučených komunitách

Cílem metodiky je navržení jednotného postupu při přijímání, zařazování, čerpání účelové dotace, vytvoření funkční náplně a popsání možných zdrojů pro  získávání účelové dotace na zřízení funkčního místa.

Metodika je určena obcím a nevládním neziskovým organizacím (= instituce), tj. zaměstnavatelům terénních sociálních pracovníků a přímým nadřízeným terénních sociálních pracovníků a  konzultantům[1].

Terénní sociální pracovníci potřebují dostatečně znát své místo v organizační struktuře instituce a své kompetence a prostor pro jeho další rozvoj. Vychází se z toho, že zařízení má stanovenu strukturu, pracovní profily, kvalifikační požadavky a osobnostní a morální předpoklady zaměstnanců. Profil terénních pracovníků by měl odpovídat definovaným potřebám aktuálního počtu uživatelů služeb (případně i zařízení) . Základními  kvalifikačními předpoklady jsou: alespoň ukončené základní vzdělání (základ pro další vzdělávání), ochota se dále vzdělávat, komunikativnost (bezúhonnost ponecháváme na zvážení zaměstnavatele). Pracovníci by měli být zaškoleni v souladu s principy, které zařízení (instituce) uplatňuje v oblasti ochrany práv uživatelů služeb, se kterými má pracovník pracovat.

Instituce by měly zajišťovat profesní rozvoj pracovníků, jejich dovedností a schopností potřebných pro dosažení veřejných závazků i osobních cílů uživatelů služeb.

Instituce by měly realizovat pravidelné hodnocení pracovníků, které bude zahrnovat stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů, úkolů a potřeb další odborné kvalifikace. Základem je uplatňování programu dalšího vzdělávání pracovníků, který se odvíjí zejména od zjištěných potřeb uživatelů služeb a trendů v sociálních službách.

Níže uvedený návrh obsahu práce terénních sociálních pracovníků, doporučujeme neboť vychází z několikaleté zkušenosti. Při realizaci během práce je samozřejmé, že některé problémy převládají a jiné se stávají „pasivními“.

Mapuje komunitu se všemi problémy jejích členů tak, aby mohl navrhovat optimální řešení problémů jednotlivců i celé komunity.

I. Na základě dobré znalosti a trvalého kontaktu s terénem příslušné lokality:

-          sleduje situaci klientů

-          zajišťuje pomoc a poradenství při vyřizování státního občanství

-          poskytuje poradenství a pomoc dle aktuálních potřeb klientů, s důrazem na vyhledávání (depistážní činnost) klientů s dluhy na nájemném a službách; s problémy s bydlením; se zdravotními problémy; se sociálními problémy…

II. Spolupráce s dalšími odborníky a institucemi v regionu

-          napomáhá při řešení konfliktů mezi romskou komunitou a ostatní veřejností

-          spolupracuje s institucemi veřejné správy

-          udržuje kontakty s lokálními nevládními organizacemi

-          spolupracuje se školskými zařízeními

-          spolupracuje se zdravotními zařízeními v lokalitě, příp. zdravotním asistentem

-          spolupracuje s Probační a mediační službou, městkou policií, Policií ČR, příp. s policejním asistentem

III.

-          o svých jednáních a zjištěních vede dokumentaci (kontaktní kniha je oficiální dokumentace dokladující činnost terénního sociálního pracovníka, která by měla být předmětem pravidelné kontroly; terénní deník je dokumentace určená primárně pro potřeby terénní sociálního pracovníka, kde lze vysledovat postup práce s klienty; dle potřeby průběžné a výroční zprávy)

-          plní ostatní úkoly zadané  přímým nadřízeným

-          dodržuje povinnost mlčenlivosti o informacích, se kterými přišel do styku v průběhu plnění svých úkolů, tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru

Terénní sociální pracovník by měl být zařazen do vztahu podřízenosti a nadřízenosti. Řízení by mělo probíhat vertikálně, tj. v linii nadřízeného. Minimálně jednou týdně by měla proběhnout mezi nadřízeným a terénními sociálními pracovníky pracovní porada o všem, co se za uplynulý týden událo. Doporučujeme také zavedení modelu konzultanta. Konzultace by měla proběhnout dle potřeb, minimálně 1x za měsíc.

Terénní sociální pracovníci by měli s ohledem na kontrolu práce:

-          hlásit svůj pohyb v terénu

-          konzultovat své úkoly a postupy řešení

-          vést předepsanou dokumentaci

Finanční zabezpečení

Finanční prostředky na zřízení místa terénního sociálního pracovníka lze získat z těchto zdrojů: státní rozpočet; rozpočty obcí a krajů; zdroje úřadů práce (veřejně prospěšné místo); nestání nadační fondy; komunitární programy.