Gruzínská národnostní menšina
Gruzínská národnostní menšina
Podle výsledků posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 se ke gruzínské národnosti přihlásilo 963 obyvatel České republiky.
Historie
Začátek vztahů mezi českým a gruzínským prostředím s největší intenzitou náleží přelomu 16. a 17. století. V té době dochází k prvním přímým kontaktům mimo území Čech i Gruzie. Setkání českých katolíků s gruzínskými pravoslavnými mnichy (Athos, palestinské kláštery) přinášelo první přímé kontakty s gruzínskou křesťanskou tradicí. Byly zaznamenány i obchodní epizody, kdy se dováželo luxusní zboží – hedvábí, koření a víno z Gruzie. Na počátku 17. století se diplomaté z okruhu pražského dvora Rudolfa II. dostali až do Persie a na Kavkaz, kde probíhaly obchodní a politické interakce s Osmanskou říší a Gruzií. Intenzivnější vztahy však vznikly až v 19. století, zejména díky českým emigrantům do oblastí dnešní Gruzie a svazkům mezi šlechtickými rody.
Přelom 19. a 20. století bývá označován za nejživější období česko-gruzínských vztahů. Větší migrace z Kavkazu nastala po roce 1918, kdy do Prahy přicházeli první imigranti z nově vyhlášené nezávislé Gruzie. K významné vlně gruzínské emigrace do Evropy došlo po pádu samostatné Gruzínské republiky v roce 1924. Praha se stala jedním z hlavních center gruzínské emigrace. Zde byl také založen Gruzínský národní výbor – exilový politický orgán.
Po druhé světové válce se na Karlově univerzitě etablovala výuka gruzínštiny a zájem o kavkazskou kulturu přetrval i v 50. a 60. letech během tzv. „doby tání“.
Další migrační vlna následovala po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech 20. století. V té době byl odstraněn prezident Zviad Gamsakhurdia, disident a přítel prezidenta Václava Havla, což vedlo k rozdělení společnosti a občanské válce. Gruzínci ze své země odcházeli z politických, ekonomických i sociálních důvodů a v České republice založili první krajanský spolek.
Spolková činnost
Současná gruzínská komunita, resp. členové gruzínsko národnostní menšiny působí zejména v Praze.
První gruzínský spolek Samšoblo („Vlast“) byl založen v roce 2005. Spolek vydával i stejnojmenný časopis Samšoblo.
V roce 2014 byl založen další gruzínský krajanský spolek Iveria. Ten, podobně jako předchozí spolek, usiluje o sjednocování Gruzínců žijících v České republice, zachování jejich identity, jazykových a kulturních tradic a také o popularizaci gruzínské kultury a integraci gruzínské menšiny do české společnosti.
Gruzínští studenti v České republice rovněž založili studentský spolek, který pořádá různé vzdělávací a kulturní akce.
Aktivní je také gruzínská pravoslavná církev, ženský pěvecký sbor Haeri a mnoho gruzínských umělců, právníků a lékařů, například v oblasti chirurgie a geriatrie. Řada gruzínských absolventů českých vysokých škol dnes úspěšně působí v českých firmách a na univerzitách.
V nedávné době byla vytvořena i internetová stránka Gruzínského krajanského spolku.
Významné dny
1. ledna – Pravoslavné Vánoce (podle juliánského kalendáře)
19. ledna – Křest Páně / Zjevení Páně
9. dubna – Den národní jednoty (připomíná protesty a oběti sovětské intervence v Tbilisi roku 1989)
9. května – Den vítězství nad fašismem
12. května – Den sv. Ondřeje Prvozvaného (patron Gruzínské církve)
26. května – Den gruzínské nezávislosti (vyhlášení nezávislosti roku 1918)
28. srpna – Mariamoba (Svátek Nanebevzetí Panny Marie)
14. října – Svetitskhovloba (svátek města Mtskheta a katedrály Svetitskhoveli)
23. listopadu – Giorgoba (Den sv. Jiří, patrona Gruzínské republiky)
