Senát dnes schválil zákon o domácím násilí i zřízení ochránce práv dětí.

Zákon o domácím násilí zakotví do českého právního řádu definici pojmu „domácí násilí“, stanoví povinnosti soudů při rozhodování o vypořádání společného jmění manželů přihlédnout ke skutečnosti, že se jeden z manželů, resp. rodičů, dopouštěl domácího násilí, prodlouží dobu vykázání z 10 na 14 dní, stanoví povinnost Policii ČR při vykázání zabavit vykazované osobě zbraň a zavádí další opatření, která posílí práva a ochranu obětí.

„Mám radost, že zákon o domácím násilí dnes prošel další fází legislativního procesu, a že by od července letošního roku měl začít v praxi pomáhat obětem. Zavedení definice domácího násilí přispěje k ujasnění toho, co jako společnost považujeme v blízkých vztazích za nepřijatelné chování. Za zásadní považuji zavedení povinnosti policie při vykázání vždy zabavit zbraň a zakotvení povinnosti soudů při rozhodování o svěření dítěte do péče zohledňovat, zda se některý z rodičů nedopouštěl násilí,“ řekla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

„Jsme rádi, že se podařilo prosadit legislativní změny, které jsme jako koalice NeNa před několika lety iniciovaly, a že se do výsledného znění propsaly dlouholeté zkušenosti specializovaných služeb pro oběti domácího násilí. Věříme, že tato novela přispěje ke zlepšení situace obětí,“ dodala vedoucí Informačního a poradenského centra ROSA Branislava Marvánová Vargová, která se společně s dalšími organizacemi sdruženými v Koalici specializovaných center pro ženy zažívající násilí (koalice NeNa) na přípravě návrhu zákona o domácím násilí podílela.

K podpoře návrhu zákona o domácím násilí vznikla také iniciativa Pro bezpečný domov (www.probezpecnydomov.cz/), která sdružuje neziskové organizace i soukromé firmy.

Schválená novela zákona o veřejném ochránci práv zřizuje institut ochránce práv dětí. Člověk, který bude tuto funkci vykonávat, může sehrát významnou roli v prosazování práv dětí tak, aby se každé dítě v ČR mohlo cítit jako plnoprávný člen naší společnosti.

Ochránce práv dětí bude sledovat, jak jsou práva dětí u nás dodržována. Rovněž se bude věnovat mnohým problémům v této oblasti, jako jsou právě násilí na dětech, péče o ohrožené děti, sanace rodin, jejich chudoba a nekvalitní bydlení, ale třeba i duševní zdraví dětí či hrozby v online prostředí.

Ochránce práv dětí bude v těchto a dalších oblastech provádět výzkumy a na jejich základě formulovat doporučení ke zlepšení. Bude rovněž šetřit stížnosti dětí, jejich rodičů a blízkých na porušování jejich práv především ze strany úřadů a státních orgánů, a i zde bude doporučovat opatření k nápravě. Pokud nebude moci problém šetřit, vždy dítěti poradí, jak vhodně postupovat při řešení problému. Konečně v některých případech bude ochránce práv dětí rovněž moci vstoupit do soudního řízení na podporu práv dítěte. Vedle těchto pravomocí se však ochránce práv dětí bude věnovat i vzdělávání dětí v tom, jak svá práva uplatňovat, stejně jako vzdělávání dospělých v tom, jak práva dětí chránit a realizovat. Tyto aktivity bude propojovat i s osvětou společnosti o právech dětí. Do všech svých aktivit pak bude zapojovat samotné děti a jim se věnující organizace, které budou členy jeho speciálního poradního sboru.

„Zřízení pozice ochránce či ochránkyně práv dětí považuji za klíčový nástroj pro lepší ochranu všech dětí před diskriminací, násilím a špatným zacházením. Jsem ráda, že se Česko připojuje k ostatním evropským zemím, kde podobná pozice pomáhá budovat společnost přívětivou vůči všem dětem. Naše děti si to zaslouží,“ dodává Klára Šimáčková Laurenčíková.

Další změny obsažené v novele mají umožnit veřejnému ochránci práv stát se národní lidskoprávní institucí podle mezinárodních standardů. Tato nezávislá instituce se má, podobně jako ochránce práv dětí, systematicky věnovat všem lidskoprávním otázkám a problémům, zkoumat uplatňování práv v praxi, odhalovat nedostatky a doporučit jejich řešení. Není to sice instituce na řešení všech problémů jednotlivců, která by v tom nahradila soudy či jiné státní úřady, ale může jim poskytnout vhodnou zpětnou vazbu a doporučit, jak pro ochranu práv lidí fungovat ještě lépe.  Ochránce již nyní mnohé tyto standardy naplňuje a po přijetí novely bude moci zažádat o oficiální akreditaci u OSN.

Posledním krokem v legislativním procesu je podpis obou návrhů zákona prezidentem republiky. Účinnost obou legislativních změn je 1. července 2025.