Zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace dne 2. října 2025

Zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (dále také „Rady“) se poprvé účastnili 3 noví členové zastupující občanský sektor, kteří byli vládou jmenováni v červenci.

V čele sedí zmocněnkyně vlády pro lidská práva, po její pravici místopředseda, po její levici tajemník

Nejprve byly představeny výsledky práce tematické podskupiny Participace a střešní organizace, která pracovala na úpravě definice zastřešující nestátní neziskové organizace. Stávající platná definice je z roku 2015 a u orgánů státní správy přetrvává nejistota, co je zastřešující NNO. Cílem bylo definovat klíčové partnery pro systémovou spolupráci. Hlavní znaky upravené definice jsou:

• vznikají zdola iniciativou NNO. Jsou nezávislé na politických stranách a hnutích;
•  jsou spolkem dle Občanského zákoníku;
• účelem je poskytování služeb svým členům a hájení jejich zájmů;
• z členů s rozhodovacím právem tvoří alespoň 51 % NNO (spolky, ústavy, nadace) a mají relevantní členskou základnu v dané tematické oblasti/sektoru;
• vedou aktuální seznam členů, který je veřejně přístupný;
• mají alespoň jednu osobu smluvně vázanou činnost organizovat.

Došlo také k definování požadavků na další typy NNO, které mohou představovat partnery pro veřejnou správu. Rada předložený návrh schválila a vyjádřila souhlas se začleněním do materiálu Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy.

Dále byla prezentována data z výzkumu Důvěra v neziskové organizace a vnímání jejich přínosu, který provedl analytický ústav STEM za podpory Nadace Open Society Fund Praha. Z výzkumu mj. vyplynulo, že nejčastěji lidé využívají volnočasové aktivity pořádané NNO (26 %), následované sociálními a zdravotními službami. Lidem nejvíce subjektivně zlepšilo kvalitu života využití sociálních a zdravotních služeb. Důvěra v NNO je vyšší u žen a mladších lidí, nicméně v porovnání s rokem 2019 obecně poklesla. Z vybraných aspektů občanského sektoru mají lidé nejpozitivnější asociace s dobrovolnictvím, nejméně pozitivní s aktivismem. Za nejvíce prospěšné mají Češi a Češky charitativní, humanitární a vzdělávací NNO.

Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni provedla výzkum zaměřený na hodnotu značky organizací občanské společnosti. Výzkum na reprezentativním vzorku 1000 respondentů zkoumal, jak čeští občané vnímají NNO, a to prostřednictvím tří klíčových dimenzí: povědomí o značce, důvěra a závazek. Výzkum ukazuje, že organizace jako např. Člověk v tísni a Charita ČR mají silnou značku díky transparentnosti a viditelnosti, zatímco poskytovatelé sociálních služeb čelí velmi často nízké důvěře a povědomí. Důvodem může být např. lokální charakter či nižší mediální dosah a mnohdy i negativní mediální obraz. Více jak třetina respondentů si nedokázala spontánně vybavit žádnou neziskovou organizaci, což poukazuje na potřebu lepšího marketingu a vyšší míru profesionalizace. Studie doporučuje, aby organizace více investovaly do strategického marketingu, brandingu a komunikace (digitální komunikace, sociální sítě, storytelling,...), aby posílily svou udržitelnost a důvěru veřejnosti.

Na zasedání Rady byl jako poslední představen výzkum zaměřený na Digitální vyspělost českých organizací občanského sektoru. Sonda do digitální vyspělosti 164 českých NNO odhalila, že většina organizací má solidní základ, ale jen 1 % dosahuje digitální špičky. Řešením by mohlo být v rozpočtu organizace vyhradit prostředky na HW/SW a zajistit člověka (ideálně interního), který se dlouhodobě stará o IT infrastrukturu. Překážkou však je, že donoři nepovažují peníze vynaložené na rozvoj organizací za investici do naplňování jejich poslání.

V rámci podpory občanského sektoru a témat v dalších letech bylo představeno vyhlášení OSN roku 2026 Mezinárodním rokem dobrovolnictví pro udržitelný rozvoj. Zazněly i pozvánky na seminář ke sdílení zkušeností s aplikací zákona o regulaci lobbování a na promítání dokumentu o strategických žalobách proti účasti veřejnosti.

Dále bylo na jednání zmíněno téma přípravy budoucího programového období EU fondů od roku 2028, ve kterém bude programování na úrovni každého členského státu probíhat prostřednictvím jediného strategického dokumentu tzv. Národního a regionálního partnerského plánu.

Pozornost byla věnována i podpoře odolnosti občanské společnosti na úrovni EU i v ČR. Zmíněny byly evropské iniciativy, jakými jsou Evropský štít pro demokracii, Strategie EU pro občanskou společnost, návrh nového programu AgoraEU a návrh směrnice o transparentnosti zastupování zájmů jménem třetích zemí na vnitřním trhu. Zazněly i informace o iniciativě spolupráce českých a slovenských NNO zapojených v poradních orgánech vlád obou zemí. Nadace Open Society Fund Praha se pro další období stala administrátorem prostředků z Norských fondů směřujících na podporu občanského sektoru a byl krátce představen program Civil Society Fund, ze kterého bude možné tuto podporu čerpat.

V závěru byly jako již tradičně prezentovány informace z Výboru pro legislativu a financování, Výboru pro EU a pracovních skupin a činnosti sekretariátu Rady.

Jednání bylo zakončeno poděkováním všem zúčastněným. Termín dalšího zasedání Rady zatím nebyl stanoven.

Více informací naleznete v zápisu, který bude zveřejněn v následujících týdnech.