Vláda přijala první národní akční plán pro byznys a lidská práva

Co se snaží tato iniciativa řešit?

Všechny státy jsou povinny chránit lidská práva na svém území. Moderní podnikání ale nerespektuje hranice států – podniky působí v mnoha zemích, dodavatelské řetězce umožňují nakupovat zboží kdekoliv na světě, přesouvat výrobu i sídlo podniku je snadné. Naproti tomu, ne všechny státy jsou stejně úspěšné v ochraně práv. Řada státu nemá zákony a justiční aparát, aby čelila některým formám porušování lidských práv. Může tak dojít k situaci, kdy při přesunu průmyslové výroby do některých zemí dochází k zásahům do lidských práv. Tyto zásahy mohou mít různou podobu. Velké mediální pozornosti se dočkal případ zřícení textilní továrny Rana Plaza v Bangladéši v roce 2013, kde působily četné evropské podniky, využívající ovšem volné bangladéšské předpisy o bezpečnosti na pracovišti. Dalšími formami může být vyplácení příliš nízké mzdy či zneužívání dětské práce či nákup surovin od teroristických organizací kontrolujících nerostné doly.

Jak tento problém řešit?

V současné době není možné mezinárodním právem uložit povinnosti přímo podnikům. Orgány OSN se rozhodly pro řešení pomocí nástrojů nepřímých. Rada OSN pro lidská práva vyzvala státy, aby se těmto negativním jevům snažily předcházet tak, že budou působit na společnosti sídlící na svém území a vyžadovat po nich respekt k lidským právům, ať už jejich podnikatelské aktivity probíhají kdekoliv na světě. Vedle zákonných požadavků jako např. vyvozování odpovědnosti mateřské společnosti za jednání dceřiných společností v zahraničí může stát využívat i tzv. „měkké nástroje“. Státy mohou vyžadovat například lepší pracovní podmínky nebo ověřený původ surovin v rámci veřejných zakázek, při podpoře zahraničních investic či při činnosti státem vlastněných podniků. Zásadní roli však hraje samoregulace. Podniky operující ve státech, které lidská práva nechrání dostatečně, by měly lidská práva respektovat bez ohledu na zákon z důvodů morálních a etických. To je i v zájmu podniků, protože v sázce je dobrá pověst podnikatelského sektoru jako celku. Podnikatelé působící v rizikových oblastech či odvětvích by měli přijmout dobrovolné etické kodexy a nastavit postupy pro vyhledání a odstranění rizik či smírné řešení sporů a nápravu škod. Tyto myšlenky byly shrnuty do „Obecných principů pro byznys a lidská práva“. Jejich autorem je profesor John Ruggie, schváleny byly rezolucí Rady OSN pro lidská práva v roce 2011.

Jaká konkrétní návrhy přináší český akční plán?

Akční plán tvoří tři kapitoly, „pilíře“. V prvním jsou úkoly, které by měl plnit stát. Jde zejména o zlepšení regulačního rámce a regulačních nástrojů, vypracování různých metodik (např. pro odpovědné veřejné zakázky) a osvětovou činnost. Druhý pilíř je celý doporučující a doporučuje podnikům, aby přijaly vnitřní kodexy a kontrolní, auditní a nápravné procesy, které zajistí dodržování lidských práv. Třetí pilíř opět míří na stát a jeho cílem je zlepšit přístup ke spravedlnosti. Týká se např. úprav procesního práva (hromadné žaloby, zastupování…), právní pomoci a alternativního řešení sporů.