Série workshopů na téma OBČANSKÁ SHROMÁŽDĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Ve dnech 14. a 15. listopadu proběhly první dva workshopové dny na téma občanská shromáždění. Třetí závěrečný workshopový den proběhl 11. prosince.
Občanské shromáždění je moderní deliberativní nástroj, který umožňuje občanům větší účast na řešení celospolečenských problémů. Občanské shromáždění vytváří prostor pro otevřený a strukturovaný dialog na určité téma a formulaci doporučení, jak danou situaci řešit. Na rozdíl od zahraničí (např. Německo, Francie, Irsko, Polsko) jej v České republice dosud nevyužíváme.
Cílem workshopů bylo ve spolupráci s Radou Evropy tento nástroj představit české veřejné správě, zástupcům občanského sektoru a dalším subjektům. Byl zde prostor podrobně prodiskutovat jednotlivé fáze přípravy i realizace občanského shromáždění.
V úvodu vystoupila zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která zdůraznila důležitost deliberativních nástrojů zejména v současné době, kdy vidíme rostoucí roztříštěnost společnosti a radikalizaci. Paní zmocněnkyně také vyzdvihla některá témata, která aktuálně vidí jako vhodná pro řešení v rámci občanských shromáždění.
Urška Umek, vedoucí oddělení demokratických institucí a občanské společnosti Rady Evropy dále na úvod zmínila roli této organizace při zapojování občanské společnosti do participativních procesů, kdy podporuje jak budování kapacit, tak poskytuje technickou asistenci pro implementaci participativních mechanismů.
S obecnějšími informacemi o participaci a zapojení důležitých aktérů přítomné seznámil Pavel Mička, vedoucí Oddělení spolupráce s občanskou společností Úřadu vlády ČR.
Experti, kteří se podělili o své praktické zkušenosti z realizace občanských shromáždění v zahraničí, byli:
- Eva Bordos, ředitelka Demnet
- Camille Dobler z Mission Publique
- Timo Peters z personálního oddělení Státní rady pro občanskou společnost a občanskou participaci, Státní ministerstvo Bádenska-Württemberska
- Andrea Culková z Platformy pro občanská shromáždění
Účastníci se dozvěděli řadu informací a praktických tipů jako například:
- jedny z největších zkušeností s organizací občanských shromáždění má Irsko, dříve bylo do 1 občanského shromáždění spojováno více témat, v poslední době se řeší vždy jedno téma (např. v roce 2023 ohledně užívání drog);
- často jsou iniciátorem krize (finanční, demonstrace žlutých vest apod.);
- ve Francii se jako reakce na krizi uskutečnila tzv. Velká národní debata, byť bez politického dopadu, byla důležitým předchůdcem prvního národního občanského shromáždění (k tématu klimatu);
- francouzská shromáždění byla zase inspirací pro evropskou úroveň, konkrétně Konferenci o budoucnosti Evropy a evropské občanské panely;
- občané jsou vybírání náhodně na základě určitých, např. demografických kritérií; a jsou během celého procesu průběžně vzděláváni;
- německé zkušenosti potvrzují, že důležitým aspektem je i to, že občané nezískají znalost pouze o daném tématu, ale také se zvyšuje jejich porozumění politickým procesům obecně a že o nabytých zkušenostech hovoří se svým okolím;
- v závěru nedochází pouze k rozhodnutí ano/ne jako v případě referenda, ale k sestavení série doporučení;
- důležitými prvky jsou transparentnost a nestrannost;
- z realizace občanských shromáždění mají prospěch jak občané, politici, tak i společnost a demokracie obecně (přispívají k budování důvěry).
Detailnější informace naleznete v prezentacích níže.
Poslední workshopový den proběhl 11. prosince, kdy byly zejména diskutovány možnosti uplatnění tohoto nástroje u nás, a to na konkrétních tématech, která navrhli sami účastníci workshopu.
O workshopu vyšel také článek na webových stránkách Rady Evropy, který shrnuje jeho průběh a klíčové momenty: Roundtable and Training on How to Organise a Citizens’ Assembly in Prague - Participatory democracy.