EN

Vláda České republiky

Slovenská národnostní menšina

Slovenská národnostní menšina

Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 se ke slovenské národnosti přihlásilo 162 578 obyvatel České republiky. Z toho 96 048 obyvatel uvedlo jenom slovenskou národnost, zbytek uvedl i jinou národnost, především českou.

Historie

Při sčítání v roce 1991 (ještě za společného státu ČSFR) se ke slovenské národnosti přihlásilo cca 314 000 osob. Nejvíce Slováků žilo v Moravskoslezském kraji, Ústeckém kraji, Jihomoravském kraji, Středočeském kraji, Karlovarském kraji a v Praze. První vlna Slováků začala osidlovat pohraničí už po roce 1945, byli to též reemigranti z Rumunska, Maďarska a Zakarpatské Ukrajiny. Do Ostravy, Karviné, Prahy či jiných českých měst směřovaly migrace Slováků na stavby tzv pětiletek. Zejména v 60. a 70. letech přišla do Prahy tzv. „úřednická migrace“ - stranický aparát, armáda apod.

Po roce 1989 směřovala migrace Slováků zejména do největších měst (Praha, Brno), tito lidé přicházeli nejčastěji za prací a za studiem (Brno, Praha, Olomouc, Ostrava).

Mnoho Slováků se v průběhu historie podílelo na budování Českého národa a jeho kultury. Příkladem jsou Vavrinec Benedikt z Nedožier – autor první gramatiky českého jazyka (Grammaticae bohemica libri duo 1603), nebo Ján Jessenius, syn slovenských emigrantů, který roku 1600 provedl v Praze první veřejnou pitvu a později se stal ideologem českého stavovského povstání, za což byl v roce 1621 popraven spolu s dalšími šestadvaceti pány na Staroměstském náměstí. Podobně jako Ján Kollár či Pavol Jozef Šafárik, jejichž busty zdobí Panteon Národního muzea v Praze, se i další Slováci stali významnými osobnostmi české kultury a vědy. Spisovatelka a osvětová pracovnice Hana Gregorová byla obhájkyní emancipačních snah žen i v České republice. Jan Brokoff ze Spiše a jeho syn Ferdinand jsou autory mnoha děl, která dodnes zdobí Prahu - Karlův most apod.

Aktivity

Snaha o prezentaci hodnot slovenské kultury a emancipaci slovenské menšiny je jedním z hlavních pilířů činnosti slovenských organizací působících v České republice. Tyto organizace se aktivně věnují uchovávání slovenského jazyka, tradic, folkloru a kulturního dědictví, a to prostřednictvím pravidelné činnosti, festivalů, výstav, přednášek, literárních večerů či veřejných shromáždění. Důležitým aspektem jejich práce je zároveň podpora identity slovenské menšiny, zejména u mladší generace, která vyrůstá v prostředí majoritního českého národa.

Emancipace slovenské menšiny se projevuje nejen kulturně, ale i ve snaze o větší zapojení do veřejného a politického života, dialog s institucemi a zviditelnění jejích potřeb a přínosů v rámci české společnosti. Tato vzájemnost je vnímána nejen jako historická vazba, ale jako živý kulturní a občanský vztah, který přispívá ke vzájemnému porozumění, toleranci a rozvoji demokratické společnosti.

Organizace slovenské menšiny

Zapsané spolky:

Odborná a dokumentační činnost:

Slovenské děti a mládež:

Slovenská kultura:

Slovenská média:

Spolky prezentující slovenský folklor:

Pravidelné akce slovenské menšiny:

  • Česko – Slovenský ples (Praha)
  • Čítajme, počúvajme a učme sa (čtení pro děti ve slovenštině v knihovnách, školách…)
  • Farský ples Slovenskej rímskokatolíckej farnosti (Praha)
  • Festival českej a slovenskej tvorby pre deti (Praha)
  • Folklór bez hraníc (Praha)
  • Mezinárodní festival Praha srdce národů (Praha)
  • Mezinárodní festival slovenského folkloru Jánošíkov dukát (Rožnov pod Radhoštěm)
  • Ples ECAV SK (Praha)
  • Rozprávky jsou pohádky (loutkové představení pro děti)
  • Rusínsky Juliánsky ples (Praha)
  • Slovenská Tancovačka (Brno)
  • Slovenský tanečný dom v Prahe (Praha)
  • Vianoce s Limborou (Praha)

Církevní život slovenské menšiny:

Významné dny:

  • 19.1.(2006) - Havárie letadla An-24 slovenských vzdušných sil v roce 2006 (Praha, Hradčany)
  • 24.1.(1852) - Výročí smrti Jána Kollára (Praha, Olšanské hřbitovy)
  • 21.2.(2018) - Tragická smrt Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové (Praha)
  • 4.5.(1919) - Tragická smrt generála Milana Rastislava Štefánika (Praha, Petřín)
  • 5.5.(1945) - Vzpomínková akce na neznámého slovenského hrdinu v Praze (Praha)
  • 7.5. - Připomínka významu českých krajanů v zahraničí (Praha, Strahovský klášter)
  • 27.6.(1944) - Výročí smrti Dr. Milana Hodžu (Praha, Hodžova vila)
  • 2.7.(1917) - Bitva u Zborova (Praha, Olšanské hřbitovy)
  • 21.7.(1880) - Výročí narození generála Milana Rastislava Štefánika (Praha, Petřín)
  • 28.10.(1918) - Vznik samostatného Československého státu (Praha, Petřín)
  • 17.11.(1989) - Sametová revoluce (Praha, Národní třída)

Spolupráce s orgány státní správy

Slovenská národnostní menšina v České republice aktivně spolupracuje s Ministerstvem zahraničních věcí ČR (zejména se zvláštním zmocněncem pro krajanské záležitosti) při péči o slovenskou i českou diasporu v zahraničí. Zástupci slovenské národnostní menšiny spolupracují dále s orgány státní správy (ministerstvy kultury, školství, mládeže a tělovýchovy, vnitra, či Úřadem vlády ČR) při realizaci dotační politiky ve vztahu k aktivitám národnostních menšin a podpory slovenské kultury v celé ČR.