Výsledky 91. zasedání LRV dne 15. 12. 2011

Legislativní rada vlády projednala na svém 91. zasedání ve čtvrtek 15. prosince 2011 následující návrhy zákonů:

1. Návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) (předkládá ministr kultury MUDr. Jiří Besser) – č.j. 1135/11.

Cílem návrhu zákona je především napravit některé majetkové křivdy spáchané církvím a náboženským společnostem komunistickým režimem v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 na území dnešní České republiky. Má jít jednak o naturální restituci spočívající ve vydání části původního majetku církví a náboženských společností a jednak paušální finanční náhradu za majetek, který se vydávat nebude (podle návrhu se má vydávat jen ten původní majetek církví a náboženských společností, který je dnes ve vlastnictví státu, přičemž návrh současně předpokládá výčet důvodů, pro které se ani některé věci z tohoto majetku vydávat nebudou). Navrhovaný zákon má upravovat vydávání movitých a nemovitých věcí oprávněným osobám a s tím související otázky, dále rozsah finančních náhrad, které mají být vyplaceny jednotlivým církvím a náboženským společnostem, uzavírání smluv o majetkovém vyrovnání mezi státem a příslušnými církvemi a náboženskými společnostmi a financování církví a náboženských společností v přechodném období. Prostřednictvím navrhovaného zákona má rovněž dojít ke zrušení tzv. blokačních paragrafů v příslušných zákonech. Součástí majetkového vypořádání státu s církvemi a náboženskými společnostmi je podle návrhu zákona i postupné snižování a nakonec úplné zrušení financování platů duchovních a dalších výdajů církví a náboženských společností ze státního rozpočtu podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem.

Poté, co Legislativní rada vlády na své schůzi dne 1. prosince 2011 uplatnila k původnímu návrhu zákona řadu připomínek a jeho projednávání přerušila, předložil předkladatel k původní verzi návrhu zákona ještě 2 alternativní verze návrhu zákona. V důsledku toho je vládě návrh zákona fakticky předkládán ve 3 variantách.

Varianta I (původní návrh zákona) předpokládá, že k vydání majetku bude docházet na základě dohody uzavřené v reakci na výzvu příslušné registrované církve nebo náboženské společnosti mezi touto církví nebo náboženskou společností jako oprávněnou osobou na straně jedné a Pozemkovým fondem České republiky, Lesy České republiky, s.p., příslušnou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou organizací, státním fondem, státním podnikem nebo jinou státní organizací jako povinnou osobou na straně druhé. Rozsah naturální restituce tedy bude vycházet pouze z takto uzavřené dohody, aniž by byl výčet dotčeného majetku předem znám, respektive blíže specifikován, či dodatečně schvalován např. vládou.

Varianta II předpokládá, že na základě soupisu předaného jednotlivými církvemi nebo náboženskými společnostmi vydá vláda k provedení zákona nařízení vlády, kterým určí věci, jež mají předmětem bezúplatného převodu na oprávněnou osobu. Teprve po vydání takového nařízení vlády bude majetek v něm vymezený vydán, a to na základě smlouvy uzavřené mezi povinnou osobou a oprávněnou osobou.

Varianta III předpokládá, že na základě výzvy oprávněné osoby uzavře povinná osoba s oprávněnou osobou dohodu o vydání věci, avšak platnost této dohody bude podmíněna schválením vládou (ve formě usnesení vlády).

Legislativní rada vlády doporučila vládě návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska ve variantě I.

2. Návrh věcného záměru zákona o katastru nemovitostí (katastrální zákon) (předkládá ministr zemědělství Ing. Petr Bendl a předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Ing. Karel Večeře) – č.j. 1106/11.

Cílem předloženého návrhu věcného záměru zákona je zejména uvést právní úpravu katastru nemovitostí do souladu s požadavky, vyplývajícími pro katastr nemovitostí z nového občanského zákoníku. V důsledku přijetí nového občanského zákoníku, který mění již samotnou definici nemovitosti, se budou do katastru nemovitostí zapisovat nová věcná práva, která dosud neexistovala, jakož i řada dalších skutečností, které se do katastru dosud nezapisovaly. Mění se rovněž význam zápisů v katastru nemovitostí, a to jednak důsledným uplatněním zásady materiální publicity, která má chránit toho, kdo jedná v důvěře v pravdivost a úplnost zápisů v katastru, jednak úpravou významu pořadí zápisů v katastru nemovitostí. Současně se navrhuje upravit problematiku katastru nemovitostí, která je dosud provedena zákonem č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) a zákonem č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, jediným zákonem.

Legislativní rada vlády doporučila vládě návrh věcného záměru zákona schválit ve znění jejího stanoviska.

3. Návrh věcného záměru zákona upravujícího řešení dlouhodobé zdravotně sociální péče (předkládá ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek a ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.) – č.j. 1120/11.

Hlavním cílem předloženého návrhu věcného záměru zákona je zejména

• zajistit kvalitní a dostupné služby pro osoby, jimž byl přiznán status klienta dlouhodobé péče (dále jen „klient“),

• upravit možnost participace klientů a jejich rodinných příslušníků na vytváření vhodné sítě poskytovatelů dlouhodobé péče,

• zajistit podporu rozvoje dlouhodobé péče především na domácí a komunitní úrovni,

• podpořit otevřené a transparentní konkurenční prostředí při poskytování dlouhodobé péče,

• zvýšit sociální spravedlnost, tedy zajistit srovnání podmínek dostupnosti a kvality potřebných služeb, stejně jako finanční participace, pro klienty se stejnými potřebami dlouhodobé péče,

• zvýšit efektivitu systému poskytování dlouhodobé péče, včetně vynakládání prostředků na příspěvek na péči,

• vytvořit podmínky pro realizaci účinné sociální a zdravotní politiky na všech úrovních veřejné správy,

• omezit potřebu dlouhodobé péče z preventivních důvodů a

• zajistit dlouhodobě udržitelné financování poskytování dlouhodobé péče.

Návrh věcného záměru zákona dále vymezuje některé pojmy související s poskytováním dlouhodobé péče a stanovuje obsah těch zákonných institutů, které s poskytováním dlouhodobé péče souvisejí.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu věcného záměru zákona přerušila.

4. Návrh zákona o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (předkládá ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil) – č.j. 1033/11.

Cílem předloženého návrhu zákona je především

• vytvoření komplexní úpravy právní ochrany obětí trestných činů, která částečně sloučí dosavadní úpravu v této oblasti, roztříštěnou do několika právních předpisů (zejména zákon o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, trestní řád, zákon o sociálních službách, zákon o Policii České republiky, zákon o zvláštní ochraně svědka aj.), a tam, kde není vhodné vyjímat právní úpravu ze zvláštního právního předpisu, na ni alespoň odkáže, zejména pokud jde o srozumitelné poučení obětí trestných činů o jejich právech,

• rozšíření práv obětí trestných činů a pomoci, která jim bude poskytována, a

• odstranění nedostatků implementace práva Evropské unie, upravujícího postavení obětí v trestním řízení.

Nový zákon má upravovat zejména tato práva obětí trestných činů

• právo na poskytnutí odborné pomoci (ze strany neziskového sektoru, Probační a mediační služby a advokátů zapsaných do nově vytvořeného registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů), a to za stanovených podmínek bezplatně,

• právo na informace,

• právo na ochranu soukromí,

• právo na ochranu před druhotnou viktimizací ze strany policie a orgánů činných v trestním řízení (omezení kontraktu s pachatelem, speciální pravidla pro podávání vysvětlení a provádění výslechu obětí),

• právo na peněžitou pomoc (v širším rozsahu než přiznává dosavadní právní úprava); v rozsahu poskytnuté peněžité pomoci pak má nárok oběti na náhradu škody či nemajetkové újmy přecházet na stát.

Návrh zákona také počítá s vytvořením nového systému akreditací k poskytování odborné pomoci nestátním neziskovým organizacím, přičemž udělení akreditace bude podmínkou pro poskytování dotací.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.