Výsledky 90. zasedání LRV dne 1. 12. 2011

Legislativní rada vlády projednala na svém 90. zasedání ve čtvrtek 1. prosince 2011 následující návrhy zákonů:

1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony (předkládá ministr pro místní rozvoj Ing. Kamil Jankovský) č.j. 970/11.

Cílem návrhu zákona je na základě dosavadních zkušeností stávající právní úpravu v některých případech zjednodušit a v některých případech naopak doplnit a zpřesnit, a to jak v oblasti územního plánování, tak i stavebního řádu. Návrh novely stavebního zákona přitom nemění jeho základní koncepci. V zájmu zjednodušení se navrhuje rozšíření počtu případů, kdy z hlediska ochrany veřejných zájmů není třeba rozhodovat v územním řízení. Navrhuje se i zjednodušení samotného územního řízení, a to v případech záměrů, které nevyžadují posuzování vlivu na životní prostředí, a rovněž při schvalování nevýznamných záměrů splňujících požadavky právních předpisů, zejména staveb s doplňkovou funkcí k již existujícím hlavním stavbám. Navrhovaná novela rovněž rozšiřuje integraci posuzování vlivů vybraných záměrů na životní prostředí do územního řízení. Obsahem návrhu je v oblasti územního plánování a územního rozhodování například změna úpravy týkající se posuzování vlivů na životní prostředí a na území Natura 2000 obsažené ve stavebním zákoně, a to při posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí podle stavebního zákona ve vztahu k postupům podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, zpřesnění a zjednodušení úpravy pořizování a vydávání politiky územního rozvoje a jednotlivých typů územně plánovací dokumentace, rozšíření výčtu případů, pro které se územní rozhodnutí ani územní souhlas nevyžadují, postavení občanských sdružení jako účastníků územního řízení, rozpracování procesních kroků při vedení společného územního řízení a stavebního řízení, upuštění od veřejného ústního jednání v územním řízení v případech záměrů, které nepodléhají posuzování vlivů na životní prostředí, změna požadavků na uvádění vedlejších účastníků územního řízení a doručování veřejnou vyhláškou v souvislosti se záměry, které vyžadují posuzování vlivů na životní prostředí, v případě postupu podle § 91 a v řízeních s velkým počtem účastníků, speciální úprava stanovení lhůt pro vydání územního rozhodnutí. úprava rozsahu a zpřesnění způsobu uplatňování předkupního práva, úprava náhrad za změnu v území, zpřesnění kompetencí orgánů vykonávajících působnost na úseku územního plánování. V oblasti stavebního řádu jde zejména o sjednocení procesních postupů při ohlašování staveb, při povolování změny účelu užívání a odstraňování staveb, podrobnější úpravu uzavírání veřejnoprávní smlouvy mezi stavebníkem a stavebním úřadem, která nahrazuje stavební povolení, rozšíření výčtu staveb, terénních úprav a udržovacích prací, které pro své provedení nevyžadují ohlášení ani stavební povolení nebo úprava pravidel činnosti autorizovaného inspektora. Obsahem návrhu je v oblasti stavebního řádu především změna působnosti stavebních úřadů sledující naplnění zásady jedna stavba jeden úřad jedno rozhodnutí , úprava právních účinků ohlášení u ohlašovaných stavebních záměrů v podobě vzniku práva ze zákona, upřesnění postupů při uzavírání veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení, zpřesnění postupů autorizovaného inspektora při posuzování stavby, zejména upřesnění zákonného vyloučení použití tohoto institutu a řešení účinků oznámení stavby posouzené inspektorem stavebnímu úřadu, zpřesnění skutkových podstat správních deliktů a doplnění nových skutkových podstat.

Legislativní rada vlády doporučila vládě návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska.

2. Návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) (předkládá ministr kultury MUDr. Jiří Besser) č.j. 1135/11.

Cílem návrhu zákona je především napravit některé majetkové křivdy spáchané církvím a náboženským společnostem komunistickým režimem v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 na území dnešní České republiky. Má jít jednak o naturální restituci spočívající ve vydání části původního majetku církví a náboženských společností a jednak paušální finanční náhradu za  majetek, který se vydávat nebude (podle návrhu se má vydávat jen ten původní majetek církví a náboženských společností, který je dnes ve vlastnictví státu, přičemž návrh současně předpokládá výčet důvodů, pro které se ani některé věci z tohoto majetku vydávat nebudou). Navrhovaný zákon má upravovat vydávání movitých a nemovitých věcí oprávněným osobám a s tím související otázky, dále rozsah finančních náhrad, které mají být vyplaceny jednotlivým církvím a náboženským společnostem, uzavírání smluv o majetkovém vyrovnání mezi státem a příslušnými církvemi a náboženskými společnostmi a financování církví a náboženských společností v přechodném období. Prostřednictvím navrhovaného zákona má rovněž dojít ke zrušení tzv. blokačních paragrafů v příslušných zákonech. Součástí majetkového vypořádání státu s církvemi a náboženskými společnostmi je podle návrhu zákona i postupné snižování a nakonec úplné zrušení financování platů duchovních a dalších výdajů církví a náboženských společností ze státního rozpočtu podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.

3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (předkládá ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek) č.j. 1002/11.

Účelem návrhu zákona je zkvalitnění systému péče o ohrožené děti, k němuž se ve svém Programovém prohlášení zavázala vláda. Navrhované změny zákona směřují zejména: k vytvoření podmínek pro zabezpečení výchovy a všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném prostředí, ke změně orientace systému směrem k prevenci, díky níž odpadne nákladná a v mnoha případech neúčinná práce s dlouhodobě neřešenými problémy, ke zvýšení kvality systému zavedením standardů kvality a sjednocením postupů sociálně-právní ochrany dětí a osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a k vytvoření alternativ k nadměrnému umísťování dětí do institucionální péče rozvojem a profesionalizací pěstounské péče.

Legislativní rada vlády doporučila vládě návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska.

4. Návrh zákona o kontrole a o změně některých zákonů (kontrolní řád) (předkládá ministr vnitra Jan Kubice) č.j. 1010/11.

Navrhovaný zákon má nahradit dosavadní obecnou úpravu výkonu (státní) kontroly obsaženou v zákoně č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Působnost navrhovaného zákona však má být v porovnání s dosavadním zákonem širší. Stávající zákon se vztahuje pouze na vnější státní kontrolu, tzn. kontrolu vykonávanou přímými a nepřímými vykonavateli státní správy vůči jim nepodřízeným subjektům. Nový zákon se bude vztahovat na vnější kontrolu jako takovou, tzn. i na kontrolu vykonávanou v rámci (územní a jiné) samosprávy, dále na kontrolu výkonu (přímé i nepřímé) státní správy jako jednu z forem vnitřní kontroly a rovněž na kontrolu činnosti právnických osob založených nebo zřízených státem nebo územním samosprávným celkem (např. příspěvkových organizací nebo státních fondů), ovšem jen za podmínky, že vztahy mezi zakladatelem (zřizovatelem) a příslušnými právnickými osobami nebudou upraveny předpisy soukromého práva. Navrhovaný zákon bude pouze procesní normou upravující průběh kontroly. Působnost k výkonu kontroly, předmět kontroly a okruh kontrolovaných osob bude muset vyplývat z příslušných zákonů upravujících jednotlivé oblasti veřejné správy. Zákon bude upravovat obecně průběh kontroly od jejího zahájení, přes práva a povinnosti kontrolujících a kontrolovaných až k výsledku kontroly, kterým bude kontrolní protokol. Současně s návrhem zákona se nepředkládá tzv. změnový zákon, jehož prostřednictvím by byly jednotlivé zákony upravující dílčí aspekty kontrolní činnosti v jednotlivých oblastech veřejné správy přizpůsobeny nové obecné právní úpravě. Navrhovaný zákon však má nabýt účinnosti až 1. ledna 2015 a předpokládá se, že do té doby by měly být přijaty potřebné navazující novely dotčených zákonů, aby mohly nabýt účinnosti ke stejnému datu a nová právní úprava kontroly mohla nabýt účinnosti jako celek.

Legislativní rada vlády doporučila vládě návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska.

5. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (předkládá ministr financí Ing. Miroslav Kalousek) č.j. 725/11.

Cílem předloženého návrhu zákona je dle předkladatele zabezpečit účinný řídící a kontrolní systém veřejné správy jako jeden z podstatných předpokladů prevence korupce. Měl by k tomu vést především navrhovaný dvoustupňový systém finanční kontroly ve veřejné správě, kdy v rámci prvního stupně má dojít k posílení manažérské odpovědnosti za kontrolní mechanismy v rámci finančního řízení a ve druhém stupni formou auditu z vnějšku vyhodnocovat účinnost těchto mechanismů. Zároveň mají být upřesněny některé povinnosti vedoucích zaměstnanců orgánů veřejné správy, posílena nezávislost zaměstnanců útvarů interního auditu, odstraněn dvojí režim finanční kontroly pro finanční prostředky Evropské unie a ostatní finanční prostředky, koordinace veřejnoprávních kontrol a celkové zpřehlednění systému finanční kontroly. K tomu je navrhováno zejména nově vymezit systém finanční kontroly zavedením auditu ve veřejné správě, výslovně vymezit a rozdělit odpovědnost příslušných vedoucích zaměstnanců za výkon řídící kontroly, změnit systém jmenování a odvolávání vedoucích útvarů interních auditů, rozšířit možnosti, kdy orgán veřejné správy může nahradit činnost interního auditu jiným opatřením, omezit zpravodajské povinnosti malých obcí, zjednodušit kontrolní mechanismus v rámci řídící kontroly.

Legislativní rada vlády doporučila vládě návrh zákona neschválit.

6. Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (předkládá ministr financí Ing. Miroslav Kalousek) č.j. 15908/11-RSL.

Návrh novely výše uvedené vyhlášky byl Ministerstvem financí vypracován především v návaznosti na přijetí zákona č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. ledna 2012. Jak uvádí předkladatel, obsahuje novela vyhlášky i některé další změny, které souvisejí se změnami v dalších právních předpisech, jakož i změny reagující na podněty odborné veřejnosti a účetních jednotek. Vyhláška byla předkladatelem zpracována na základě zmocňovacího ustanovení uvedeného v § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8, 24 odst. 5 a § 27 odst. 3.

Legislativní rada vlády souhlasila s publikací vyhlášky ve Sbírce zákonů.