Výsledky 73. zasedání LRV dne 3. 3. 2011

Legislativní rada vlády projednala na svém 73. zasedání ve čtvrtek 3. března 2011 následující návrhy zákonů:

1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (předkladatelem je ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády JUDr. Jiří Pospíšil)

Cílem návrhu zákona je zrušení institutu přísedících v senátech okresních soudů, a to jak v občanském soudním řízení (pracovněprávní spory), tak v řízení trestním.
Protože u okresních soudů působí pouze senáty složené ze soudce a dvou přísedících, bude u okresních soudů zrušeno senátní rozhodování jako takové. Ve všech věcech bude tedy rozhodovat jediný soudce (samosoudce). Účast přísedících bude zachována v trestním řízení u krajského soudu, půjde-li o řízení prvoinstanční.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila s tím, že předkladatel zváží koncepční připomínky Legislativní rady vlády k předloženému návrhu zákona.

2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (předkladatelem je ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády JUDr. Jiří Pospíšil)

Jedním z hlavních cílů návrhu zákona je celkové zrychlení řízení před správními soudy a tím i pozitivní ekonomický dopad do oblasti justice a zároveň zvýšení ochrany subjektivních práv občanů.

Návrh je zaměřen na několik tématických oblastí, ve kterých se navrhuje zejména
• změnit obecné kritérium pro určení místní příslušnosti krajských soudů tak, že napříště by byl místně příslušný ten soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni
• přesunout celé řízení o kasačních stížnostech od podávání kasační stížnosti, přes provádění procesních úkonů až po doručování písemností účastníkům řízení na Nejvyšší správní soud, a to včetně možnosti, aby ve stanovených případech mohl výjimečně sám rozhodnout ve věci,
• rozšířit možnosti ochrany proti nezákonným zásahům správních orgánů, včetně možnosti domáhat se vydání deklaratorního rozhodnutí o nezákonnosti zásahu,
• změnit úpravu řízení o zrušení opatření obecné povahy, včetně přesunu věcné příslušnosti z Nejvyššího správního soudu na krajské soudy,
• rozšířit žalobní legitimaci z důvodu ochrany veřejného zájmu v případě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu a nově též v případě žaloby na zrušení opatření obecné povahy, a to jednak na veřejného ochránce práv a jednak na vrchní a krajské státní zástupce,
• urychlit soudní přezkum rozhodnutí správního orgánu, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince.

Legislativní rada vlády doporučila, aby vláda návrh zákona schválila ve znění stanoviska Legislativní rady vlády.

3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (předkladatelem je ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády JUDr. Jiří Pospíšil)

Účelem návrhu zákona je zajistit účinnější státní dohled nad činností znalců, tlumočníků a znaleckých ústavů a dosáhnout tak vyšší kvality znaleckých posudků a tlumočnických úkonů, které mají významný vliv na rychlost a kvalitu soudního rozhodování. Za tímto účelem návrh zákona zejména zavádí postih znalců, tlumočníků a znaleckých ústavů za porušení povinností vyplývajících ze zákona, a to ve formě pokuty za správní delikt, popřípadě vyškrtnutím ze seznamu. Dále se rozšiřují podmínky pro jmenování znalcem nebo tlumočníkem a upravuje se možnost pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka a zánik tohoto práva.

Legislativní rada vlády doporučila, aby vláda návrh zákona schválila ve znění stanoviska Legislativní rady vlády.

4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (předkladatelem je ministr průmyslu a obchodu Ing. Martin Kocourek)

Hlavním cílem návrhu zákona je zapracovat do českého právního řádu dvě směrnice Evropského parlamentu a Rady, týkající se regulačního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací.

Změny se týkají zejména
• definic některých pojmů v závislosti na technologickém vývoji,
• základních zásad regulace trhu v oblasti elektronických komunikací,
• správy rádiového spektra,
• přístupu k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním číslům tísňových volání,
• přenositelnosti telefonních čísel,
• náležitostí smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti,
• doplnění pravomoci regulátora uložit podnikateli provozujícímu veřejnou komunikační síť požadavky na zajištění minimální kvality služeb,
• zabezpečení ochrany osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnosti komunikací.

V návrhu zákona se dále mění a doplňují ustanovení o správních deliktech a ustanovení o rozhodování tzv. účastnických sporů, umožňuje se udělení individuálního oprávnění pro využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, mění se pravidla výběrového řízení pro příděl rádiových kmitočtů, upravují se podmínky vydávání krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a mění se podmínky přístupu ke službě tísňového volání pro osoby zdravotně postižené.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila s tím, že předkladatel zapracuje do návrhu zákona připomínky Legislativní rady vlády.