Výsledky 70. zasedání LRV dne 20. 1. 2011
Legislativní rada vlády projednala na svém 70. zasedání ve čtvrtek 20. ledna 2011 následující návrhy zákonů:
1. Návrh změny ve vedení pracovní komise Legislativní rady vlády (předkladatelem je ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády JUDr. Jiří Pospíšil).
Legislativní rada vlády vzala na vědomí personální změny ve vedení pracovní komise LRV pro pracovní právo a sociální věci a jmenovala nového předsedu této pracovní komise.
2. Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (předkladatelem je ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády JUDr. Jiří Pospíšil, č.j. 9/11).
Cílem předloženého návrhu novely ústavního zákona je zavedení přímé volby hlavy státu občany České republiky.
Návrh právní úpravy přímé volby prezidenta republiky je předkládán ve třech variantách. Varianta I je založena na jednokolovém většinovém volebním systému. Varianta II počítá s dvoukolovou většinovou volbou prezidenta republiky, která je založena na obdobných principech jako volby do Senátu Parlamentu České republiky. Varianta III je postavena také na dvoukolovém většinovém volebním systému s tím, že pro postup kandidátů do druhého kola volby je stanovena dolní hranice počtu získaných platných hlasů oprávněných voličů ve výši 12,5 %; nedosáhnou-li této hranice alespoň dva kandidáti, postoupí do druhého kola dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola volby.
Legislativní rada vlády doporučila vládě s c h v á l i t návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (přímá volba prezidenta republiky), a to ve variantě II.
3. Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (předkladatelem je ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády JUDr. Jiří Pospíšil, č.j. 1301/10).
Cílem předloženého návrhu novely ústavního zákona je zavést do právního řádu České republiky nový institut tzv. klouzavého mandátu poslance Parlamentu České republiky (tj. neslučitelnost výkonu mandátu poslance s výkonem funkce člena vlády, kdy na dobu, kdy je poslanec členem vlády, by přešel výkon mandátu poslance na náhradníka), omezit možnost výkonu některých funkcí senátorů v Senátu Parlamentu ČR po dobu, kdy je senátor členem vlády, a rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu.
V návrhu ústavního zákona je koncipováno ve dvou variantách přechodné ustanovení, a to, zda by se navrhovaná právní úprava vztahovala až na poslance zvolené v příštích volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (varianta I), nebo na současné poslance, zvolené v posledních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konaných v roce 2010 (varianta II).
S návrhem na rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k územně samosprávným celkům některé kraje vyslovily nesouhlas.
Legislativní rada vlády projednávání návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, přerušila.
4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (předkladatelem je ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády JUDr. Jiří Pospíšil, č.j. 1302/10).
Cílem předloženého návrhu zákona je, v návaznosti na současně předkládanou novelu Ústavy České republiky, kterou se navrhuje zavést do ústavního systému nový institut tzv. klouzavého mandátu poslance a rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu, vytvořit podmínky pro zajištění řádné aplikace navrhovaných ústavních změn.
Za tímto účelem se navrhuje zejména
- v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve vazbě na navrhovaný ústavní institut tzv. klouzavého mandátu poslance stanovit podrobnosti nastupování náhradníka za poslance, který je členem vlády,
- v zákoně o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve vazbě na navrhovanou úpravu Ústavy, podrobněji stanovit působnosti tohoto orgánu tak, že do jeho kontrolní působnosti se navrhuje zařadit i hospodaření územních samosprávných celků s jejich majetkem z hlediska zákonnosti, dále se navrhuje, aby kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu podléhaly i některé taxativně vyjmenované právnické osoby mající veřejnoprávní povahu a hospodařící s veřejnými prostředky (jde například o zdravotní pojišťovny, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, regionální rady regionů soudržnosti, veřejné vysoké školy nebo Český rozhlas a Českou televizi).
Předložený návrh zákona dále obsahuje i související novely zákona o obcích (obecní zřízení), zákona o krajích (krajské zřízení) a zákona o hlavním městě Praze, do nichž se promítají změny navrhované v novele zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu.
V návrhu zákona je v novele zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrženo přechodné ustanovení ve dvou variantách, a to, zda by se navrhovaná právní úprava vztahovala až na poslance zvolené v příštích volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (varianta I), nebo na současné poslance, zvolené v posledních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konaných v roce 2010 (varianta II).
Legislativní rada projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přerušila.
