Informace týkající se vlády ČR

Vážený pane,

Úřad vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) obdržel dne 28. března 2022 Vaši písemnou žádost, s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o poskytnutí informací vymezených v bodech 1 až 4 týkajících se vládní strategie boje proti korupci v období let 2013 až 2017 a jejích konkrétních výsledků, předsedů vlády České republiky alespoň od 1. ledna 2000 a opatření či jiných kroků vlády České republiky v problematice materiálního a právního dopadu nesprávného úředního postupu nebo vydání nezákonného rozhodnutí na úřední osoby, které je zavinily.

V reakci na bod 1 Vaší žádosti si Vám dovoluji sdělit, že problematice boje s korupcí jako jedné ze stěžejních priorit se vláda České republiky věnovala i v letech 2013 až 2017. Strategie vlády  v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 byla schválena usnesením vlády ze dne 16. ledna 2013 č. 39 a Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017 byla schválena usnesením vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1057. Oba dokumenty týkající se vládní protikorupční strategie v letech 2013 až 2017 si Vám dovoluji zaslat v přílohách č. 1 a 2 této odpovědi.

V reakci na požadavek vymezený v bodě 3 žádosti Vám v příloze č. 3 k této odpovědi zasílám rejstřík předsedů vlád České republiky i Československé republiky.

K bodu 4 žádosti si Vám dále dovoluji sdělit, že problematika materiálního a právního dopadu nesprávného úředního postupu nebo vydání nezákonného rozhodnutí je upravena zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „citovaný zákon“), jehož návrh byl v rámci legislativního procesu předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládou České republiky dne 2. října 1997. Vláda České republiky vydala k provedení citovaného zákona nařízení vlády č. 116/1998 Sb. a byla rovněž předkladatelem návrhů novel citovaného zákona.

Citovaným zákonem je mimo jiné provedena úprava nároku státu na regresní úhradu vůči úředním osobám a územním celkům, jejímž smyslem je podle důvodové zprávy zajistit, aby důsledky způsobené škody či nemajetkové újmy dopadly na ty subjekty, jež ji skutečně způsobily svou činností, ačkoliv poškozenému škodu nahradil či zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v penězích poskytl stát, který za ni podle právní úpravy odpovídá. Zákon státu zakládá možnost, nikoliv povinnost, regresní úhradu požadovat, samozřejmě za splnění podmínek uvedených v citovaném zákoně, to znamená tehdy, byla-li škoda (nemajetková újma) způsobena zaviněným porušením právní povinnosti, přičemž v případném soudním sporu je povinen zavinění dokázat ten, kdo nárok na regresní úhradu uplatňuje. Právo regresu náleží i územnímu samosprávnému celku v samostatné působnosti, a to nikoliv jen vůči těm, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, nýbrž i proti státu či kraji ve specifických případech, kdy byl územní celek nucen se při vydání nezákonného rozhodnutí řídit nesprávným právním názorem orgánu, který zrušil jeho původní zákonné rozhodnutí.

S cílem sjednotit roztříštěnou správní praxi vláda České republiky doporučila usnesením ze dne 15. srpna 2012 č. 593 členům vlády, vedoucím ostatních ústředních správních úřadů a vedoucím jiných správních úřadů přiměřeně dodržovat postup podle Desatera „dobré správy“ při posuzování žádostí o odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup v jimi řízených správních úřadech a tento postup zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

K bodu 2 Vaší žádosti, v němž požadujete podání informací o konkrétních výsledcích boje  s korupcí jako jedné ze stěžejních priorit vlády České republiky ve vztahu ke strategii vlády České republiky v letech 2011 a 2012 a vládní koncepci v letech 2018 až 2022 v boji proti korupci, je předně nezbytné uvést, že problematiku boje s korupcí koordinuje a vyhodnocuje Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí (dále jen „Rada vlády“), která je poradním orgánem vlády České republiky pro oblast boje s korupcí a jejíž činnost se řídí Statutem Rady vlády (dále jen „Statut“) a Jednacím řádem. Podle čl. 6 a 7 Statutu však činnost Rady vlády a pracovních komisí zajišťuje a zabezpečuje Ministerstvo spravedlnosti, nikoli Úřad vlády.

Dle § 2 odst. 1 zákona o informacích je Úřad vlády státním orgánem povinným poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti. Podle § 28 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, mu přísluší plnění úkolů souvisejících s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky, jejích orgánů, členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva nebo jiného úřadu, a orgánů, o nichž tak stanoví zvláštní zákon nebo tak rozhodne vláda. Úřad vlády je tak povinen poskytovat informace o věcech, které měla k dispozici vláda nebo její poradní či pracovní orgány, jejichž činnost zabezpečuje.

Úřad vlády odborně zabezpečuje činnost vlády jako celku nebo řady jejích poradních orgánů, nezabezpečuje však činnosti jednotlivých členů vlády či poradních orgánů, jimž odborné zabezpečení poskytují věcně příslušná ministerstva. Rozsah poskytovaného odborného zajištění činnosti poradních orgánů vlády České republiky Úřadem vlády a tím i rozsah této oblasti působnosti Úřadu vlády je tedy limitován, přičemž zásadně do jeho vymezení nelze zahrnout oblasti činnosti veřejné správy, jež spadají do působnosti konkrétních ministerstev či jiných ústředních orgánů státní správy.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že Vámi požadované informace v bodě 2 žádosti se nevztahují k působnosti Úřadu vlády, neboť se dotazujete na informace související s činností Rady vlády, jejíž činnost zabezpečuje a zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti. Z tohoto důvodu Vaši žádost o informace s odvoláním na § 14 odst. 5 písm. c) zákona o informacích částečně odkládám.

Dovoluji si Vám doporučit, abyste se s částí žádosti vymezenou v bodě 2 obrátil přímo na věcně příslušné ministerstvo, které by mělo disponovat bližšími informacemi k této problematice.

S pozdravem

Mgr. Jan Večeřa v. r.
ředitel Odboru právního a kontrolního

Přílohy:
Příloha č. 1 – Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014
Příloha č. 2 – Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017
Příloha č. 3 – Rejstřík předsedů vlád