Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Poskytnuté informace na žádost v roce 2012 - 2020

23. 11. 2023 9:00

Informace týkající se Úřadu vlády ČR

Žádost o poskytnutí informací týkajících se ochrany oznamovatelů v Úřadu vlády ČR

Vážená paní,

Úřad vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) obdržel dne 23. října 2023 Vaši elektronickou žádost s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o informacích“), jež byla doplněna dne 31. října 2023 a která byla formulována následovně.

Vzhledem k tomu, že Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen "Směrnice") nabyla přímé účinnosti 17. prosince 2021, chtěla bych vyhodnotit dosavadní zkušenosti veřejné správy. V souvislosti s tím bych vás na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ráda požádala o následující informace:

0. Žádám o vnitřní předpis upravující ochranu oznamovatelů podle Směrnice.
1. Kterým osobám/organizačním složkám správního orgánu byly postupovány oznámení podle
Směrnice?
2. Jak jsou zaměstnanci správního orgánu informováni o možnosti učinit oznámení podle Směrnice?
3. Jakým způsobem probíhá školení zaměstnanců správního orgánu? Pokud je to možné, prosím o  zaslání školících materiálů.
4. Kolik oznámení bylo přijato od 17.12.2021 do 30.9.2023? Kolik oznámení bylo vyřízeno přijetím opatření/dosud nevyřízeno/shledáno za neopodstatněné? Kolik oznámení bylo anonymních? Vedlo některé oznámení k podání trestního oznámení? Kolik z přijatých oznámení bylo poskytnuto muži a  kolik ženami?
5. Jak dlouho trvalo vyřízení jednotlivých oznámení, pokud byla obdržena?
6. Pokud jste obdrželi oznámení, popište skutkovou podstatu oznámeného jednání bez identifikace oznamovatelů.
7. Vede správní orgán vlastní statistiky o přijatých oznámeních, průběhu a výsledcích jejich vyřizování za rok 2022 a 2023? Pokud ano, žádáme o jejich poskytnutí.
8. Vyhodnotil správní orgán od zavedení vnitřního oznamovacího systému jeho funkčnost a účinnost? Pokud ano, uveďte prosím popis kritérií, datum, kdy bylo hodnocení provedeno, a  zpřístupněte související dokumenty.
9. Došlo v období od přímého účinku Směrnice k zavedení či aktualizaci vnitřního předpisu týkající se ochrany oznamovatelů a vnitřního oznamovacího systému? Pokud ano, poskytněte prosím k dispozici kopii tohoto předpisu a jeho změn.
10. Zúčastnila se osoba pověřená vyřizováním stížností podle vnitřní směrnice od zavedení vnitřního oznamovacího systému nějakého školení nebo vzdělávacích aktivit v oblasti ochrany oznamovatelů? Pokud ano, uveďte prosím data školení, jeho název a zaměření a poskytovatele, pokud se jednalo o externí školení. Je osoba pověřená řešením podnětu podle vnitřní směrnice týkající se oznamovacího systému ve Vaši organizaci muž, nebo žena?“

K Vaší žádosti si předně dovolujeme upřesnit, že transpoziční lhůta směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, (dále jen „Směrnice“), uplynula dne 17. prosince 2021. Dne 1. srpna 2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“) a zákon č. 172/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů. Ministerstvo spravedlnosti je gestorem systému pro oznamovatele porušení práva Unie (https://oznamovatel.justice.cz).

Pokud jde o problematiku přímého účinku Směrnice, dovolujeme si uvést následující. Směrnice EU je závazná pro každý členský stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo. Členské státy proto mají v prvé řadě povinnost provést ustanovení směrnice do vnitrostátního práva. Pro případy, že se tak nestane, stane se tak opožděně nebo je provedení nesprávné, Soudní dvůr EU v judikatuře vyvinul doktrínu přímého účinku ustanovení směrnic a vymezil jeho podmínky. Stalo se tak zejména proto, aby se jednotlivci (především fyzické osoby a právnické osoby soukromého práva) mohli v soudních řízeních a v řízeních před orgány veřejné správy dovolávat ustanovení směrnic, která nebyla provedena, resp. byla provedena chybně, vůči státu a jeho orgánům v pojetí, v jakém jsou široce vykládány danou judikaturou Soudního dvora EU. V takovém případě se hovoří o tzv. vertikálním přímém účinku. Soudní dvůr EU současně v judikatuře v zásadě vyloučil tzv. horizontální přímý účinek směrnice, tj. situaci, ve které by se přímého účinku ustanovení směrnice mohl úspěšně dovolávat jednotlivec vůči jinému jednotlivci, a zejména tzv. obrácený vertikální přímý účinek směrnice, tj. situaci, v níž by se členský stát, který nesplnil svoji povinnost a ustanovení směrnice řádně neprovedl do vnitrostátního práva, resp. jeho orgány, dovolávaly neprovedeného ustanovení směrnice vůči jednotlivci.

Soudní dvůr EU dále ustáleně judikuje, že přímým účinkem mohou být nadána pouze ustanovení směrnice, která jsou bezpodmínečná a dostatečně jasná. Podmínku bezpodmínečnosti a dostatečné jasnosti zpravidla nesplňují ustanovení směrnice, jejichž provedení po věcné stránce ponechává prostor pro volné uvážení vnitrostátního zákonodárce nebo předpokládá určitou volbu. Nelze proto v žádném případě uvažovat o přímém účinku směrnice jako celku, ale je nezbytné vždy zkoumat možný přímý účinek u jejího každého jednotlivého ustanovení samostatně. Chybná z pohledu doktríny přímého účinku je také jeho záměna s přímou použitelností, jestliže by s netransponovanou směrnicí bylo v podstatě nakládáno jako s nařízením EU tak, že její ustanovení by byla bez dalšího přímo aplikována. Takový postup by v důsledku pochybení členského státu v praktické rovině z velké části setřel rozdíly mezi uvedenými dvěma typy unijních aktů, jak je vymezuje Smlouva o fungování EU.

Povinný subjekt konstatuje, že vše výše uvedené v plné míře platí také pro ustanovení Směrnice. K dalším podrobnostem k výkladu přímého účinku směrnic EU si Vám v příloze č. 1 a č. 2 dovolujeme poskytnout dopis náměstka pro řízení Sekce Legislativní rady vlády „K přímé aplikovatelnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie po 17. 12. 2021“ a také výsledné „Stanovisko sekce pro státní službu k postupu prošetřovatelů určených ve služebních úřadech podle nařízení vlády č. 145/2015 Sb. po uplynutí lhůty pro transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie“.

V reakci na Vaši žádost Vám s ohledem na výše uvedené sdělujeme následující.

K otázce č. 0, č. 9 a č. 10 uvádíme, že žádný předpis ve smyslu otázky č. 0 Úřadem vlády nebyl přijat; Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra vydala výše citované stanovisko, jež je obsahem přílohy č. 2.

K otázce č. 1 si dovolujeme uvést, že bylo postupováno v souladu s nařízením vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednaní ve služebním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „nařízení vlády č. 145/2015 Sb.“), tj. byli určeni prošetřovatelé v Úřadu vlády a vládní prošetřovatel podle § 2 citovaného nařízení. Po nabytí účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů byly určeny příslušné osoby podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 10 zákona o ochraně oznamovatelů, které přijímají a posuzují důvodnost oznámení o možném protiprávním jednání.

Pokud jde o možnost podat oznámení podle nařízení vlády č. 145/2015 Sb., resp. podle zákona o ochraně oznamovatelů, zaměstnanci Úřadu vlády (i další osoby) byli, resp. jsou, informováni prostřednictvím intranetu a na internetových stránkách Úřadu vlády (otázka č. 2).

Školení (včetně školicích materiálů) nebyla ve smyslu otázky č. 3 Úřadem vlády realizována.

K otázce č. 4 a na ni navazující otázky č. 5, č. 6 a č. 7 si dovolujeme uvést, že Úřadem vlády nebyly přijaty žádné podněty, které by obsahem spadaly do rozsahu věcné působnosti Směrnice, a mohly být proto považovány za oznámení ve smyslu uvedené Směrnice.

K otázce č. 8 si dovolujeme uvést, že vnitřní oznamovací systém byl zaveden na základě povinnosti stanovené v zákoně o ochraně oznamovatelů, který nabyl účinnosti dne 1. srpna 2023. Vzhledem k relativně krátké době, která od nabytí účinnosti tohoto zákona uplynula, Úřad vlády doposud nepřistoupil k vyhodnocení funkčnosti ani účinnosti vnitřního oznamovacího systému zavedeného po 1. srpnu 2023, neboť by to s ohledem na výše uvedené nebylo možno považovat za hospodárné ani za smysluplné. V souladu s čl. 27 odst. 1 Směrnice (Podávání zpráv, vyhodnocení a přezkum) členské státy poskytují Evropské komisi veškeré relevantní informace o provádění a uplatňování této Směrnice. Na základě poskytnutých informací Evropská komise do 17. prosince 2023 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a uplatňování této Směrnice.

S pozdravem

Mgr. Ivana Beránková v. r.
vedoucí Oddělení právního
zástupkyně ředitele Odboru právního a kontrolního

Přílohy:
Příloha č. 1 - Dopis náměstka pro řízení Sekce Legislativní rady vlády „K přímé aplikovatelnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie po 17. 12. 2021“
Příloha č. 2 - Stanovisko Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra k postupu prošetřovatelů určených ve služebních úřadech podle nařízení vlády č. 145/2015 Sb. po uplynutí lhůty pro transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Připojené dokumenty