Žádost o zaslání materiálů

Vážený pane,

Úřad vlády ČR obdržel dne 19. dubna 2016 Vaše elektronické podání, s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v němž žádáte o veškeré informace v souvislosti s projednáním návrhu: „Zákona o  zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování“, který je evidován ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 372/2011, a „Zákona o specifických zdravotních službách“, který je evidován ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 373/2011.

Vzhledem k tomu, že Vaše žádost neobsahovala veškeré údaje, které podle ustanovení § 14 odst. 2 zákona obsahovat má, byl jste dne 21. dubna 2016 vyzván k jejich doplnění. Dne 21. dubna 2016 jste sdělil k výzvě o doplnění žádosti, že s ní nesouhlasíte vzhledem k tomu, že citovaný zákon neupravuje identifikaci fyzické podnikající osoby, a proto je pro identifikaci žadatel povinen užít ustanovení § 37 odst. 2 zákona ve spojení s ustanovením § 180 odst. 1 zákona č.  500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

 Nicméně ani tímto podáním nebyly doplněny požadované údaje. K Vaší argumentaci, uvedené v žádosti si Vám dovoluji sdělit následující. Ustanovení  § 20 odst. 4 zákona obsahuje uzavřený výčet situací, za nichž lze subsidiárně užít správního řádu, v ostatních případech je jeho použití výslovně vyloučeno. Otázka vymezení okruhu možných žadatelů a jejich identifikace podle ustanovení § 20 odst. 4 citovaného zákona do okruhu možného použití ustanovení správního řádu nespadá. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona, je za žadatele považována buď fyzická osoba, nebo právnická osoba, přičemž způsob, jakým musí být tato osoba identifikována, je definována v § 14 odst. 2 zákona. Z uvedeného vyplývá, že zákon s fyzickou osobou - podnikatelem jakožto se subjektem nepočítá. Lze přitom předpokládat, že pokud by tvůrce zákona měl v úmyslu podnikající fyzickou osobu do okruhu možných žadatelů zařadit, jistě by tak učinil výslovně v textu zákona i s ohledem na skutečnost, že výše zmíněným ustanovením § 20 odst. 4 zákona značně restriktivně vymezil možné podpůrné použití ustanovení správního řádu. Pokud tedy zákon neurčuje fyzickou osobu – podnikatele jakožto možného žadatele, nelze tuto nepravou mezeru vyplnit analogií, tedy použitím § 37 správního řádu, neboť takový postup § 20 odst. 4 informačního zákona nesporně zcela vylučuje. Na základě uvedeného lze dojít k závěru, že podnikající fyzickou osobu je nezbytné pro účely zákona považovat za osobu fyzickou (bez ohledu na to, že je podnikatelským subjektem) a tato osoba musí ve své žádosti splnit požadavky na ní kladené ustanovením § 14 odst. 2 zákona.

 S odhlédnutím od výše uvedeného je však Úřad vlády ČR povinen uplatňovat principy dobré správy, tedy vztaženo na tento konkrétní případ, posoudit, zda je možné žádosti i přes její vytýkané vady vyhovět. Vzhledem ke skutečnosti, že Vámi požadované informace nejsou zákonem vyloučeny z možnosti jejich poskytnutí a Úřadu vlády ČR je známa adresa pro doručení požadovaných informací, zasílám Vám tyto informace v příloze tohoto dopisu.

 S pozdravem

Mgr. Jiří Gaňo
ředitel odboru právního a kontrolního

v z. Mgr. Jan Večeřa
vedoucí oddělení právního

Příloha
Příloha č. 1 – Průvodní dopis 372/2011
Příloha č. 2 – Obálka PSP 372/2011
Příloha č. 3 – Materiál 372/2011
Příloha č. 4 – Služby srov. tab. 372/2011
Příloha č. 5 – Další příloha materiálu 372/2011
Příloha č. 6 – Stanovisko LRV 372/2011
Příloha č. 7 – Připomínky 372/2011
Příloha č. 8 – Průvodní dopis 373/2011
Příloha č. 9 – Obálka PSP 373/2011
Příloha č. 10 – Materiál 373/2011
Příloha č. 11 – Další příloha materiálu 373/2011
Příloha č. 12 – Stanovisko LRV 373/2011
Příloha č. 13 – Připomínky 373/2011