Informace týkající se vlády ČR

Vážený pane,

Úřad vlády České republiky obdržel dne 19. března 2026 Vaši elektronickou žádost s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, čj. 9270-2026-UVCR, kde žádáte o poskytnutí následujících informací.

„…a)žádám o informaci označení konkrétních právních předpisů a paragrafových znění z e- Sbírky na jejíž základě- právním podkladu byla propůjčena pravomoc k úkonům:

a1) Vytvořit funkci Vládní zmocněnkyně pro konkrétní osobu Ing. Hanu Landovou ? Zejména bez VVŘ za porušení LISTINY, kdy každý má právo ucházet se o funkci !

a2) Vytvořit kancelář pro Vládní zmocněnkyně pro konkrétní osobu Ing. Hanu Landovou ? Kdy z veřejných zdrojů orgánů státní moci - povinných je v rozporu veřejná informace níže, zejména :Do státní správy tak přichází výrazná odborná posila.“

K Vaší žádosti sdělujeme následující. Vláda jako vrcholný orgán moci výkonné může své poradní orgány zřizovat v zásadě libovolně. Jelikož tyto orgány zásadně nevykonávají působnost v oblasti veřejné správy, není nutné zřizovat je zákonem ani zákonem stanovovat jejich působnost. Je v zásadě pouze na vládě, zda vůbec a od koho chce při výkonu své působnosti přijímat rady a doporučení, resp. nakolik takovou poradní činnost bude formalizovat.

Přesto však některé zákony vznik určitých poradních orgánů vlády předpokládají, například § 28a zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zřízení i těchto poradních orgánů je však dobrovolné, vláda se tedy stejně tak může rozhodnout, že je nezřídí. A platí to i naopak, některé poradní orgány by totiž vláda zcela jistě mohla zřídit i bez výslovné zákonné úpravy. Výjimečně jsou některé poradní orgány zřízeny obecně závazným právním předpisem obligatorně^[1], v převážné většině případů jsou však zřizovány fakultativně, existence některých poradních orgánů pak vyplývá pouze z usnesení vlády.

Vedle toho má vláda též řadu vládních zmocněnců, kteří ji zastupují v různých specifických otázkách (například vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie, vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před mezinárodními orgány ochrany lidských práv, vládní zmocněnec pro lidská práva, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, Vámi zmíněný vládní zmocněnec pro implementaci stavebního práva apod.).

Ostatně i v Jednacím řádu vlády^[2], který má formu usnesení vlády, je v čl. IX odst. 1 stanoveno, že vláda může zřídit své poradní orgány složené z členů vlády a dalších odborníků, přičemž v čele poradních orgánů vlády je zpravidla člen vlády nebo zmocněnec vlády a činnost poradních orgánů vlády se řídí jejich statutem, který schvaluje vláda, a v tomtéž článku v odst. 2, že vláda může zmocnit osobu, která není členem vlády - zmocněnce vlády - aby pro její potřeby vykonával určitou činnost.

S pozdravem

Mgr. Jan Večeřa v. r.
ředitel Odboru právního

[1] Např. § 28 odst. 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů stanoví zřízení pracovního místa poradce pro národní bezpečnost, na základě § 3 odst. 1 zákona č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon), ve znění pozdějších předpisů vláda zřizuje usnesením Výbor, který je poradním orgánem vlády

[2] Jednací řád vlády schválený usnesením vlády ze dne 16. září 1998 č. 610, usnesením vlády ze dne 22. května 2000 č. 506, usnesením vlády ze dne 13. září 2000 č. 913, usnesením vlády ze dne 10. ledna 2001 č. 53, usnesením vlády ze dne 7. listopadu 2001 č. 1161, usnesením vlády ze dne 15. července 2002 č. 737, usnesením vlády ze dne 7. srpna 2002 č. 772, usnesením vlády ze dne 17. února 2003 č. 180, usnesením vlády ze dne 28. dubna 2003 č. 427, usnesením vlády ze dne 11. června 2003 č. 590, usnesením vlády ze dne 30. července 2003 č. 773, usnesením vlády ze dne 3. září 2003 č. 853, usnesením vlády ze dne 2. června 2004 č. 538, usnesením vlády ze dne 3. listopadu 2004 č. 1072, usnesením vlády ze dne 13. září 2006 č. 1055, usnesením vlády ze dne 17. ledna 2007 č. 57, usnesením vlády ze dne 18. července 2007 č. 816, usnesením vlády ze dne 3. října 2007 č. 1125, usnesením vlády ze dne 11. ledna 2010 č. 36, usnesením vlády ze dne 9. února 2011 č. 101, usnesením vlády ze dne 31. srpna 2011 č. 655, usnesením vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 922, usnesením vlády ze dne 20. března 2013 č. 204, usnesením vlády ze dne 20. listopadu 2013 č. 876, usnesením vlády ze dne 23. dubna 2014 č. 278, usnesením vlády ze dne 18. ledna 2016 č. 39, usnesením vlády ze dne 5. září 2016 č. 798, usnesením vlády ze dne 17. ledna 2018 č. 47, usnesením vlády ze dne 2. března 2022 č. 145, usnesením vlády ze dne 11. ledna 2023 č. 22, usnesením vlády ze dne 28. června 2023 č. 481, usnesením vlády ze dne 15. ledna 2025 č. 34 a usnesením vlády ze dne 16. prosince 2025 č. 1026.