Informace týkající se vlády ČR

Vážený pane,

Úřad vlády České republiky obdržel dne 16. dubna 2024 Vaši elektronickou žádost s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, která byla formulována následujícím způsobem.

„1. Vypracovala nebo si nechala vláda ČR vypracovat posudek/posudky na DSA, při jejím přejímání a implementování? DSA: https://eur-lex.europa.eu/legal content/EN/TXT/?uri=celex%3A32022R2065

a. Poprosím o jeho/jejich sdílení.

2. Jaká je definice slova cenzura s kterou vláda ČR pracuje?

3. Jaká je definice slova dezinformace s kterou vláda ČR pracuje?

4. Jaké důsledky budou plynout pro poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetové vyhledávače pokud se nebudou chovat dle nařízení DSA?

5. Mají podle DSA velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače mazat, redukovat dosah, nebo jiným způsobem (případně jakým) ovlivňovat obsah, který je podle zákonů České republiky legální?

a. Má veřejnost přístup (alespoň zpětně) ke všem nebo alespoň některým informacím, které byly dle DSA způsobem mazané, byl jim redukovaný dosah, nebo byly jiným způsobem ovlivněné?

i. Pokud ano, ke kterým a kde/jak se dají dohledat?

ii. Pokud ne, nesplňujete to dle vlády definici slova cenzura?

iii. Pokud ne, neporušuje DSA článek 17 listin základních práv a svobod v ústavě České republiky, případně jiné mezinárodní smlouvy lidských práv a svobod, kterých se Česká republika účastní?

1. Podle jakých posudků takto vláda ČR usuzuje a poprosím o jejich sdílení.

6. Jakým způsobem si vláda ČR vykládá DSA článek 34 odst. 1. bodu c) a co jsou podle ní zde zmíněná systémová rizika?

a. Kdo v České republice podle DSA rozhoduje a vyhodnocuje, co jsou skutečné nebo předvídatelné nepříznivé dopady na občanský diskurs, volební procesy a veřejnou bezpečnost?

i. Patří mezi systémová rizika i šíření dezinformací popsaných v „2022 Strengthened Code of Practice Disinformation“?

1. Kdo rozhoduje o tom, co jsou a nejsou dezinformace dle DSA v nekrizové situaci?

2. Kdo rozhoduje o tom, co jsou a nejsou dezinformace dle DSA v krizové situaci?

ii. Jaká další rizika případně spadají pod tento bod?

7. Jakým způsobem si vláada vykládá DSA článek 34 odst. 1. bodu d) a co jsou podle ní zmíněná systémová rizika?

a. Kdo v České republice podle DSA rozhoduje a vyhodnocuje, co jsou skutečné nebo předvídatelné nepříznivé dopady související s genderově podmíněným nasílím ochranou veřejného zdraví a nezletilými osobami a se závažnými negativními důsledky pro tělesnou a duševní pohodu osob?

i. Můžete popsat příklady?

ii. Jaká je definice slova „gender“ s kterou vláda ČR pracuje?

8. Jakým způsobem se rozhoduje, kdo jsou důvěryhodní oznamovatelé podle DSA článku 35 odst. 1 bod g)

a. Prosím o vypsání těchto subjektů v České republice.

9. Jakým způsobem se certifikuje subjekt pro mimosoudní řešení sporů (DSA článek 21)?

a. Prosím o vypsání těchto subjektů v České republice.

10. Znamená DSA článek 35 odst. 2 to, že ani Český telekomunikační úřad, který dohlíží na dodržování DSA nemá přístup ke všem informacím, které byly na základě tohoto nařízení smazány, byl jim redukován dosah, nebo byly jiným způsobem ovlivňované?

a. Je v České republice nebo alespoň v EU jakýkoliv orgán, který přístup k těmto informacím má?

i. Jaké orgány to jsou?

ii. Lze a případně jakým způsobem lze k těmto informacím získat přístup ze strany veřejnosti?

11. Znamená DSA článek 35 odst. 3, že evropská komise ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb může nařídit, které konkrétní informace nebo příspěvky mají být mazány, má jim být redukovaný dosah, nebo mají být jiným způsobem ovlivněné?

12. Mají dle DSA evropské nebo České orgány právo (mimo krizi) nakázat velmi velkým online platformám, či velmi velkým internetovým vyhledávačům, které příspěvky, či informace mají být mazány, má jim být redukován dosah, nebo mají být jakkoliv jinak ovlivňovány?

a. Jaké orgány to jsou?

b. Lze alespoň zpětně veřejně dohledat o jaké příspěvky, či informace šlo a jakým způsobem byly ovlivněny?

i. Případně kde?

13. Mají dle DSA evropské nebo české orgány právo v krizi nakázat velmi velkým online platformám, či velmi velkým internetovým vyhledávačům, které příspěvky, či informace, mají být mazány, má jim být redukován dosah, nebo mají být jakkoliv jinak ovlivňovány?

a. Jaké orgány to jsou?

b. Lze alespoň zpětně veřejně dohledat všechny nebo alespoň část příspěvků, či informací o které šlo a jakým způsobem byly ovlivněny?

i. Případně kde?

c. Jakým způsobem a kdo rozhoduje, že nastala krize?

d. Dozví se veřejnost, že probíhá krize a tudíž platí jiná pravidla?

i. Jak se to dozví?

14. Vypracovala si někdy vláda ČR posudek (posudky), zda-li dochází k cenzuře nebo jakémukoliv mázání, redukování dosahu, nebo jinému ovlivňování informací, příspěvků na sociálních sítích, velmi velkých online platformách, či velmi velkých internetových vyhledávačích ze strany USA a jejich orgánů, které logicky musí ovlivňovat i to co vidíme za informace u nás?

a. Pokud ano, poprosím o jejich sdílení.

b. Pokud ne, má to vláda ČR v plánu?

15. Vypracovala si někdy vláda ČR posudek (posudky), zda-li dochází k cenzuře nebo jakémukoliv mázání, redukování dosahu, nebo jinému ovlivňování informací, příspěvků na sociálních sítích, velmi velkých online platformách, či velmi velkých internetových vyhledávačích ze strany Číny a  jejich orgánů, které ovlivňují i to co vidíme za informace u nás? Specificky zde mluvím o platformě TikTok.

a. Pokud ano, poprosím o jejich sdílení.

b. Pokud ne, má to vláda ČR v plánu?

16. Existují v České republice nebo jinde v EU orgány, které vyhodnocují, jestli nejsou nebo nebyly na velmi velkých online platformách, či velmi velkých internetových vyhledávačích mazány pravdivé nebo pravděpodobně pravdivé informace nebo zda jim nebyl omezován dosah či byly jakkoliv jinak ovlivňovány?

a. Pokud ano, jaké orgány to jsou?

b. Má veřejnost přístup k jejich posudkům?

17. Existují v České republice státní orgány, které posuzují a hlídají zda k nám nejdou dezinformace z Ruska, USA, či jiných velmocí?

a. Pokud ano, jaké orgány to jsou a podle čeho usuzují, co je a není dezinformace?

b. Lze z pohledu veřejnosti najít informace, které tyto orgány uvedly jako dezinformace a proč tak rozhodly?“

V reakci na Vaši žádost uvádíme, že vláda České republiky (dále jen „vláda“) nevypracovala ani si nenechala vypracovat posudek či posudky na témata popsaná v otázkách č. 1, č. 14 a č. 15. Doplňujeme, že vláda jako celek posudky nevypracovává, pouze o nich jedná v případě, že je jí takový materiál předložen dle Jednacího řádu vlády, který vláda schválila svým usnesením ze dne 16. září 1998 č. 610, ve znění pozdějších novelizací.

Vzhledem k výše uvedené odpovědi jsou otázky č. 1.a., č. 14.a. a č. 15.a. dále bezpředmětné.

K otázce č. 3 si dovolujeme uvést následující. Vláda schválila dne 15. února 2023 usnesení č. 125, kterým vzala na vědomí materiál „Analýza připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně.“ Pro účely tohoto dokumentu jsou za dezinformace považovány „záměrně nepravdivé či manipulativní informace s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají“.

Dále lze v tomto kontextu odkázat na doplňující vyjádření předsedy vlády P. Fialy k tématu dezinformací při interpelacích v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dne 18. května 2023, k dispozici zde PČR, PS 2021-..., 65. schůze, část 120 (18. 5. 2023) (psp.cz).

K otázce č. 17 a k první části otázky č. 17.a., která zní: „Pokud ano, jaké  orgány to jsou“, si dovolujeme uvést následující. Problematikou informačních manipulací v  informačním prostoru se průběžně zabývají všechny ústřední správní úřady v České republice, přičemž každý z nich se zaměřuje na manipulace týkající se tematicky jeho působnosti.

Otázce vlivového působení prostřednictvím informačních manipulací ze strany cizích států či nestátních aktérů se v rámci své zákonné působnosti také věnují všechny zpravodajské služby České republiky, které tyto jevy vyhodnocují a o svých zjištěních informují oprávněné adresáty.

Kromě toho Odborná pracovní skupina Bezpečnostní rady státu pro čelení hybridnímu působení dne 3. února 2023 rozhodla o vytvoření pracovní podskupiny k bezpečnostním aspektům vlivového působení cizí moci a informačních manipulací. Jedná se o pracovní orgán Bezpečnostní rady státu, který nemá rozhodovací pravomoc. Cílem tohoto orgánu je výměna informací a posílení spolupráce jednotlivých složek státu při čelení vlivovému působení zahraničních subjektů prostřednictvím informačních manipulací.

Ke zbývající části žádosti, tj. k otázkám č. 2, č. 4 až č. 13, č. 14.b., č. 15.b., č. 16,, č. 17.a. v druhé části a č. 17.b. si Vám dovolujeme sdělit, že námi bude vydáno rozhodnutí, které Vám bude taktéž zasláno do Vaší datové schránky.

S pozdravem

Mgr. Jan Večeřa v. r.
ředitel Odboru právního a kontrolního