EN

Vláda České republiky

Informace týkající se Úřadu vlády ČR



Informace týkající se zřízení organizace na ochranu lidských práv Českou republikou a činnosti vládních zmocněnců včetně jejich financování

Úřad vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) obdržel dne 8. července 2024 elektronickou žádost, o poskytnutí informací s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, která byla formulována následovně.

„Žádáme o písemné poskytnutí informace, a to na níže uvedené otázky:

1) Zda má Česká republika zřízenu organizaci na ochranu lidských práv tak, jak se ČR zavázala zřídit na základě zásad přijatých usnesením Valného shromáždění OSN z roku 1993 (tzv. „Pařížské principy“). Kupříkladu Slovenská republika má zřízeno Slovenské národní středisko pro lidská práva, které bylo zřízeno a funguje na základě smlouvy mezi OSN a Slovenskou republikou.

2) Pokud má Česká republika zřízenou organizaci viz bod ad1) tohoto podání, potom kdy a na základě čeho vznikla a kde ji lze dohledat. Žádáme o zaslání příslušné zakládací smlouvy či jiného titulu o vzniku a fungování dotyčné organizace.

3) Pokud Česká republika nemá zřízenou organizaci, viz bod 1) tohoto podání, tak z jakého důvodu a kdy tuto hodlá zřídit a kdo či jaký útvar státu má tuto agendu na starost.

4) Kolik má Česká republika v současné době aktuálně vládních zmocněnců. Žádáme o zaslání jmenovitého seznamu s doklady o jmenování do funkcí či pozic vládních zmocněnců s uvedením působnosti, zodpovědnosti, kdo, kdy, jakým způsobem činnost vládních zmocněnců vyhodnocuje a kontroluje.

5) Jakou částku v penězích činí ročně rozpočet na činnost jednotlivých vládních zmocněnců a jejich útvarů (úřadu, skupiny, či jiné organizační složky vládního zmocněnce), sloužící k zabezpečení činnosti vládního zmocněnce.“

K otázce č. 1 až č. 3 bylo žadateli sděleno, že Česká republika v současnosti organizaci na ochranu lidských práv podle tzv. Pařížských principů nemá. Lze říci, že se Česká republika v minulosti soustředila spíše na rozvoj instituce ombudsmanského typu (tj. veřejného ochránce práv), což je mírně odlišný koncept než lidskoprávní instituce, byť mají mnohé společného. Na mezinárodní scéně se však stejným způsobem podporuje vytváření obou typů institucí, a proto nyní i Česká republika upravuje mandát ombudsmana tak, aby naplňoval zároveň kritéria lidskoprávní instituce, a tím tak měla oba typy institucí, byť v jedné instituci zároveň.

Česká republika v tomto ohledu činí aktivní kroky. Hlavním z nich je příprava vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který je v současnosti projednáván v Poslanecké sněmovně parlamentu České republiky jako sněmovní tisk č. 688, k dispozici zde: sněmovní tisk č. 688. Tato novela by měla upravit působnost a kompetence veřejného ochránce práv tak, aby mohl být následně akreditován jako taková lidskoprávní organizace. Návrh novely připravili společně ministr pro legislativu a zmocněnkyně vlády pro lidská práva.

V reakci na otázku č. 4 bylo žadateli sděleno, že ke dni vyřízení žádosti má vláda České republiky 10 vládních zmocněnců. Jejich aktuální seznam, včetně odkazů na usnesení o jejich jmenování, je k dispozici zde: https://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/#zmocnenci. Zmocněnci vlády, jejichž činnost zabezpečuje Úřad vlády, jsou následující:

1.           vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky           Mgr. et. Mgr. Tomáš Hruda

Jeho činnost se řídí Statutem vládního zmocněnce pro odolnost a modernizaci ekonomiky, jenž je k dispozici zde: Statut vládního zmocněnce pro odolnost a modernizaci ekonomiky.

2.           vládní zmocněnec pro spolupráci s Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém Ing. Karel Dobeš

Usnesením vlády ze dne 21. srpna 2017 č. 573 k návrhu na finanční zajištění další činnosti vládního zmocněnce pro spolupráci s Agenturou pro Evropský globální navigační družicový systém (agentura GSA) vláda souhlasila s převedením finančního zajišťování výkonu funkce vládního zmocněnce pro spolupráci s Agenturou pro Evropský globální navigační družicový systém (agentura GSA) z Ministerstva dopravy na Úřad vlády. Přílohu tohoto usnesení tvoří Statut vládního zmocněnce pro spolupráci s Agenturou pro Evropský globální navigační družicový systém (agentura GSA), jenž je k dispozici zde: priloha_usneseni_2017_573_1 (1).pdf.

3.           vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Mgr. Lucie Fuková

Její činnost se řídí Statutem zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, jenž je k dispozici zde: Statut zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.

4.           vládní zmocněnkyně pro lidská práva Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková

Usnesení vlády o jejím jmenování je k dispozici zde: ODok Portál - Usnesení 392/2022. Náplň její činnosti je k dispozici zde: https://www.vlada.cz/cz/ppov/zmocnenec-vlady-pro-lidska-prava/zmocnenecnenkyne-vlady-pro-lidska-prava-15656/.

Zmocněnci vlády, jejichž činnost nezabezpečuje Úřad vlády, jsou následující:

1.           vládní zmocněnec pro mezinárodní vyjednávání v oblasti biodiverzity a ekosystémových služeb doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D. (zabezpečuje Ministerstvo životního prostředí). Jeho činnost se řídí Statutem, jenž je k dispozici zde: ODok Portál - Usnesení 348/2023.

2.           vládní zmocněnec pro mezinárodní vyjednávání v oblasti ochrany klimatu JUDr. Jan Dusík, M.Sc. (zabezpečuje Ministerstvo životního prostředí). Jeho činnost se řídí Statutem, jenž je k dispozici zde: https://odok.cz/portal/zvlady/usneseni/2023/348/.

3.           vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný (zabezpečuje Ministerstvo zahraničních věcí). Jeho činnost se řídí Statutem, jenž je k dispozici zde: https://odok.cz/portal/zvlady/usneseni/2023/29/.

4.           vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před mezinárodními orgány ochrany lidských práv (zabezpečuje Ministerstvo spravedlnosti) Mgr. Petr Konůpka. Usnesení vlády o jeho jmenování je k dispozici zde: ODok Portál - Usnesení 40/2023. Náplň jeho činnosti je k dispozici zde: https://justice.cz/web/msp/zpravodaj-kancelare-vladniho-zmocnence.

5.           vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem Evropské unie (zabezpečuje Ministerstvo zahraničních věcí) JUDr. Martin Smolek, Ph.D., LL.M. Náplň jeho činnosti je zde: https://mzv.gov.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_evrope/vladni_zmocnenec_pro_zastupovani_cr_pred/index.html

6.           vládní zmocněnec pro spolupráci na hraničních vodách (zabezpečuje Ministerstvo životního prostředí). Zpravidla se jím stává ředitel odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí. Bližší informace jsou k dispozici zde: https://www.vlada.cz/cz/ppov/zmocnenci_vlady/vladni-zmocnenec-pro-spolupraci-na-hranicnich-vodach-se-slovenskou-republikou-163237/.

Činnost vládních zmocněnkyň a zmocněnců vyhodnocuje a kontroluje vláda.

K otázce č. 5 byl žadateli zaslán roční rozpočet zabezpečující činnost vládních zmocněnkyň a zmocněnců a jejich útvarů, jejichž činnost zabezpečuje Úřad vlády, za rok 2024.

Ke zbývající části žádosti, tj. k části otázek č. 4 a č. 5 týkající se informací o působnosti a odpovědnosti těch vládních zmocněnců a jejich útvarů, jejichž činnost nezajišťuje Úřad vlády, včetně jejich financování, bylo vydáno samostatné rozhodnutí o odmítnutí části žádosti.