Informace týkající se rusko-ukrajinského konfliktu

Vážený pane,

Úřad vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) obdržel dne 9. června 2022 Vaši elektronickou žádost s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o poskytnutí informací týkajících se rusko-ukrajinského konfliktu.

K otázce č. 1 Vaší žádosti si Vám v souladu s čl. 1 odst. 1 a odst. 2 Jednacího řádu vlády dovoluji sdělit, že vláda České republiky jako vrcholný orgán výkonné moci rozhoduje o zásadních otázkách celostátního významu na základě zákonů a v jejich mezích, pokud rozhodování o nich nepřísluší ministerstvům, jiným ústředním orgánům státní správy, nebo jimi řízeným orgánům. Vláda České republiky přijímá rozhodnutí zpravidla na základě materiálu předloženého jí členem vlády, výjimečně na základě ústní informace člena vlády, jde-li o věc, která nesnese odkladu. Vláda České republiky dále pracuje s utajovanými informacemi, které nejsou veřejně dostupné.

V reakci na otázku č. 2 žádosti si dovoluji uvést, že Česká republika nemá v současné době žádné signály, že jí kvůli invazi Ruska na Ukrajinu hrozí bezprostřední nebezpečí. Pokud by takové nebezpečí hrozilo, budou přijaty adekvátní kroky. Severoatlantická aliance (dále jen „NATO“), jehož je Česká republika řádným členem, přijímá všechna nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a obrany všech spojenců. NATO zvýšilo připravenost všech sil reagovat na všechny nepředvídané události. Kroky České republiky jsou koordinovány v rámci NATO.

K otázce č. 4 Vaší žádosti týkající se plánu pro občany České republiky v případě hrozícího rizika, si Vám dovoluji sdělit, že v oblasti bezpečnosti a obrany státu a jeho obyvatel má Česká republika vytvořeny různé strategie. Základním dokumentem bezpečnostní politiky České republiky, na který dále navazují další dílčí strategie a koncepce, je Bezpečnostní strategie České republiky, kterou schválila vláda České republiky usnesením ze dne 4. února 2015 č. 79. Tento dokument stanoví, že k zajištění svých bezpečnostních zájmů Česká republika vytváří a rozvíjí komplexní hierarchicky uspořádaný bezpečnostní systém, který je propojením roviny politické (vnitřní a zahraniční), vojenské, vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, hospodářské, finanční, legislativní, právní a sociální.

Základní funkcí tohoto bezpečnostního systému je řízení a koordinace činnosti jednotlivých složek odpovědných za zajišťování bezpečnostních zájmů České republiky. Zajišťování bezpečnosti České republiky však není pouze záležitostí složek, které jsou k tomu výslovně určeny, ale svým právně stanoveným podílem k němu přispívají nejen státní orgány a orgány územní samosprávy, ale i právnické a fyzické osoby. Struktura bezpečnostního systému zahrnuje zejména prezidenta republiky, Parlament České republiky, vládu, Bezpečnostní radu státu a její pracovní orgány, ústřední správní úřady, krajské a obecní úřady, ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné sbory, záchranné služby a havarijní služby. Za zajišťování bezpečnosti státu a za řízení a funkčnost celého bezpečnostního systému České republiky je  odpovědná vláda jako vrcholný orgán výkonné moci.

Z principů obranné politiky obsažených v Bezpečnostní strategii České republiky vychází a na základě nařízení vlády č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu, je vytvořen Ústřední plán obrany státu, jehož aktuální verze byla schválena usnesením vlády č. 516 ze dne 15. srpna 2018. Ústřední plán obrany státu nebo návrh jeho aktualizace zpracovává Ministerstvo obrany v součinnosti s ústředními správními úřady a předkládá jej ke schválení vládě. Tento Ústřední plán obrany státu popisuje odpovědnost jednotlivých součástí bezpečnostního systému České republiky při zajišťování obrany státu a podmínky koordinace jejich činností, charakterizuje proces plánování obrany státu a jeho jednotlivé fáze. Uvádí rovněž základní postupy těchto součástí při zajišťování obrany státu a zásady jejich organizace a také řízení za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, válečného stavu a za dalších situací zejména vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů České republiky. Tento plán dále obsahuje scénáře použití ozbrojených sil České republiky a plány činnosti státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků zpracované v rámci systému zajišťování obrany státu pro období míru, stav ohrožení státu a válečný stav. V neposlední řadě je součástí Ústředního plánu obrany státu rovněž plán nezbytných dodávek a popis základních organizačních a komunikačních vazeb v rámci systému zajišťování obrany státu.

V návaznosti na Bezpečnostní strategii České republiky byla vydána také Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2025 s výhledem do roku 2030. Tuto koncepci předložilo Ministerstvo vnitra a vláda ji schválila usnesením č. 560 ze dne 21. června 2021. Smyslem jejího zpracování je vytvoření podmínek pro bezpečný život všech občanů České republiky při respektování možností a schopností státu. Ochrana obyvatelstva je širokou „multiresortní“ disciplínou, jedná se nejen o plnění úkolů civilní ochrany jako je varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva, ale o celý soubor činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob a také občanů, které vedou k zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí, v souladu s platnými právními předpisy. Úkoly jednotlivých orgánů jsou nepřenositelné a jejich plnění vyplývá z konkrétních ustanovení právních předpisů. Jako příklad je možné uvést varování, evakuaci, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva v gesci Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), zabezpečení veřejného pořádku v gesci Policie ČR, ochrana života a zdraví obyvatel v gesci Ministerstva zdravotnictví a krajů, zvládaní povodňových rizik v gesci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a jednotlivých povodňových orgánů, zabezpečení fungování státní správy a samosprávy při mimořádné události nebo krizové situaci v gesci jednotlivých orgánů veřejné správy a další. Obecnou koordinační roli v oblasti ochrany obyvatelstva pak plní v souladu s § 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra.

Ke zbývající části Vaší žádosti týkající otázky „Proč naše vláda nereaguje na varování, která Rusko vydává?“ si Vám dovoluji sdělit, že námi bude vydáno samostatné rozhodnutí, které Vám bude zasláno do vlastních rukou na Vámi uvedenou adresu pro doručování.

S pozdravem

Mgr. Jan Večeřa v. r.

ředitel Odboru právního a kontrolního