Informace týkající se právních předpisů upravujících problematiku očkování proti onemocnění covid-19
Žádost o sdělení informací týkajících se problematiky očkování proti onemocnění covid-19 a náhrady újmy způsobené očkováním
Vážená paní,
Úřad vlády ČR obdržel dne 16. srpna 2021 Vaši písemnou žádost, s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkající se dosud nevydané vyhlášky Ministerstva zdravotnictví provádějící úpravu zákona č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, dále odpovědnosti za její nevydání a způsobu odškodnění poškozených očkovaných proti onemocnění covid-19, kterou jste formulovala následovně.
„1) Žádám Legislativní radu vlády (jakožto kontrolní orgán) o sdělení s ohledem na nečinnost MZ ČR, k prováděcí vyhlášce zákonu 116/2020 Sb., kdy nejpozději bude ona vyhláška vydána, a kdo nese zodpovědnost za její nečinnost?
2) Žádám Legislativní radu vlády o sdělení, čím stát odškodní poškozené očkované proti Covid a příbuzné zemřelých po vakcinaci? Zákona 116/2020 nelze pro odškodnění použít (z několika důvodů), prováděcí vyhláška chybí. Ví, očkovaní proti Covid, že způsobenou újmu po tomto očkování budou muset vymáhat dle pravidel občanského zákoníku?!“
K části bodu č. 1 Vaší žádosti, kdo nese odpovědnost za nečinnost s vydáním vyhlášky provádějící úpravu zákona č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, si Vám dovoluji sdělit, že, jak vyplývá z čl. 79 odst. 3 Ústavy, je samotné vydání vyhlášky plně v působnosti příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, v tomto případě tedy Ministerstva zdravotnictví. Jde o jeho výlučnou kompetenci, žádný jiný orgán ji za ně nemůže vydat a nemůže je k vydání vyhlášky donutit.
Skutečnost, že prováděcí právní úprava navázaná na zmocnění v nové zákonné úpravě nebyla vydána, může být způsobena i konkrétními okolnostmi, které zapříčiní nutnost delší doby pro odborné posouzení a stanovení rozsahu a věcné podoby budoucí prováděcí právní úpravy, delší přípravu a zpracování textu návrhu takového prováděcího předpisu nebo delší legislativní proces jeho přijímání (např. v důsledku problémů s vypořádáním připomínek uplatněných k návrhu v rámci meziresortního připomínkového řízení a v důsledku potřeby následných rozsáhlejších úprav původně předloženého návrhu).
V úvahu připadá i nikoli výjimečná situace, kdy se již za existence zákonného zmocnění objektivně ukáže, že jeho provedení již není nadále třeba, nebo situace, kdy se již bezprostředně po přijetí zákonné úpravy ukáže, že nové zmocnění pro vydání prováděcího předpisu v ní stanovené není již třeba vůbec realizovat nebo jím předjímaná prováděcí právní úprava vlastně není potřeba. Ani to nebude protiprávní situace, neboť orgán, který má prováděcí právní předpis vydat, má plné oprávnění k takovému závěru v rámci své působnosti dojít (samozřejmě by se pak měla zákonná právní úprava, co nejdříve to bude možné, uvést v soulad s tímto jeho závěrem).
Samotné vydání nebo nevydání prováděcího právního předpisu je finálně vždy politickým rozhodnutím orgánu, který jej schvaluje, tedy vlády nebo příslušného ministra, a ten pak také za toto rozhodnutí (a to nejen za naplnění příkazu zákonodárce příslušnou zákonnou úpravu provést, ale i za případné jeho nenaplnění) nese politickou odpovědnost. Dovozování jakékoli jiné odpovědnosti příslušného ministerstva za případné nevydání vyhlášky bez dalšího by však, jak plyne již z výše uvedeného, nebylo namístě.
Ke zbývající části žádosti specifikované pod body 1 a 2 si Vás dovoluji informovat, že k této části Vaší žádosti bude námi vydáno samostatné rozhodnutí.
S pozdravem
Mgr. Jan Večeřa v.r.
ředitel Odboru právního a kontrolního
