EN

Vláda České republiky

Výstava 21. 8. - 26. 10. 2008: Za vaši a naši svobodu



Protesty proti srpnové okupaci Československa: BLR, MLR, NDR, PLR a SSSR.

Výstava se konala pod záštitou předsedy vlády České republiky Mirka Topolánka.

Pořadatelé:
Úřad vlády ČR
Ústav pro studium totalitních režimů

Autor koncepce a editor výstavy: PhDr. Petr Blažek, Ph.D.

Autoři textů: Mgr. Jan Adamec, PhDr. Petr Blažek, Ph.D., Bc. Adam Hradílek, PhDr. Ivana Skálová, PhDr. Tomáš Vilímek

Spolupráce: Archiv bezpečnostních složek (Praha, Brno), Česká tisková kancelář (Praha), Libri prohibiti (Praha), Společnost Memorial (Moskva), Open Society Archives (Budapešť), Ośrodek KARTA (Varšava), Robert Havemann Gesellschaft (Berlín) a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. (Praha), z jejichž sbírek byla použita obrazová dokumentace

Poděkování: Mgr. Milan Bárta, Přemysl Fialka, Jiří Gruntorád, Štěpán Hlavsa, Mgr. Jiří Hoppe, Ph.D., dr. Łukasz Kamiński, Mgr. Daniel Povolný, Mgr. Vojtěch Ripka, PhDr. Prokop Tomek a Mgr. Katka Volná

Místo konání: Zahrada Strakovy akademie, Úřad vlády ČR, vchod z Kosárkova nábřeží, Praha 1
Pro veřejnost otevřeno v sobotu a v neděli 10 - 17 hod.

Invaze do Československa 21. srpna 1968 představovala největší vojenské manévry v Evropě od druhé světové války. Rozhodnutí sovětského vedení a jeho čtyř satelitů násilně potlačit Pražské jaro se setkalo takřka s jednomyslným odporem domácí veřejnosti, která vystoupila na podporu zatčených československých představitelů. Dne 23. srpna 1968 popsal první tajemník PSDS Władysław Gomułka situaci v okupované zemi jednoznačně: „Vyhráli jsem vojensky, ale politicky jsme byli zcela poraženi.“
Srpnová intervence měla obrovský ohlas po celém světě. V jejím důsledku bylo rozštěpeno komunistické hnutí a zásadně diskreditovány ideje komunismu. V řadě světových metropolí se konaly veřejné manifestace na podporu Pražského jara a invaze do Československa se stala předmětem jednání Rady bezpečnosti OSN. Odpor většiny československé veřejnosti se Kremlu podařilo za pomoci staronového vedení KSČ pacifikovat až na počátku sedmdesátých let. V Československu zůstaly dvaadvacet let okupační sovětské jednotky, které definitivně odešly v červnu 1991.
Pražské jaro a jeho násilné potlačení mělo také velký ohlas ve státech, jejichž jednotky se na invazi přímo podílely. Archivní dokumenty a vzpomínky pamětníků dokládají různé formy aktivního odporu. Nejsilnější byl v NDR a Polsku, kde jsou doloženy stovky případů protestních pouličních shromáždění, rozšiřování letáků či malování nápisů na veřejných místech. Ve všech zemích „varšavské pětky“ se našli jednotlivci, kteří otevřeně manifestovali svůj odmítavý postoj. Řada z nich neváhala vsadit svoji svobodu a zaplatila pobytem ve vězení, nuceným „léčením“ v psychiatrických klinikách, vyhnanstvím či odchodem do exilu. Ryszard Siwiec a Sándor Bauer obětovali – obdobně jako Jan Palach – dokonce svůj život. Nesouhlas se srpnovou okupací přivedl řadu lidí k opozici vůči komunistickému režimu a stal se východiskem pro spolupráci disidentských skupin ve východním bloku.

Zahájení: Premiér udělil deseti disidentům z 1968 pamětní medaile v den zahájení výstavy 21. 8. 2008. Pamětní medaile udělovaná předsedou vlády není ani vyznamenáním ani věcným ceněním, ale je symbolem. Je předávána předsedou vlády v upomínku těm, kterým se premiér jako politik rozhodl poděkovat za prokazatelné zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka. Její předávání předsedou vlády je v souladu s ústavními principy České republiky. Celkem deset disidentů, kteří se účastnili v zahraničí protestů proti srpnové okupaci Československa v roce 1968, dostali od premiéra Mirka Topolánka pamětní medaili Karla Kramáře.
"Chtělo to hodně odvahy vystoupit v srpnu 1968 proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, když člověk žil na území některého z tehdejších agresorů. Vy jste tu odvahu našli. Dokázali jste tak, že to nebyli Rusové, Poláci, Maďaři, Němci, Bulhaři, kdo brutálně ukončil Pražské jaro. Nebyli to lidé těchto zemí. Byl to tehdejší sovětský imperialismus který okupoval naši zemi," řekl disidentům Mirek Topolánek.
"Protesty v srpnu 1968 potvrdily, že svoboda je nedělitelná. Že omezením svobody jednoho ztrácí kus svobody i jeho bližní. Že máme společnou odpovědnost za prosazení svobody nejenom doma, ale všude ve světě, že máme povinnost tuto svobodu bránit. Vy jste proto prokázali ohromnou osobní statečnost," dodal premiér. Celý projev je k dispozici zde.

Seznam oceněných disidentů: 
1. Agnes Hellerová, Maďarsko (nar. r. 1929), filosofka, oceněná řadou vyznamenání a čestných doktorátů, po roce 1968 podepsala protestní deklaraci v Korčule proti Sovětům.
2. Tereza Ordylowská, Polsko (nar. r. 1935), protestovala proti okupaci, ačkoliv měla doma dvě malé děti: roznášela letáky, přesvědčovala další lidi, aby protestovali; byla na rok odsouzena.
3. Natálie Gorbaněvská, Rusko (nar. r. 1936), demonstrovala na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních Sedm statečných, ruská básnířka, překladatelka a bojovnice za lidská práva.
4. Viktor Fainberg, Rusko (nar. r. 1937), demonstroval na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních "Sedm statečných"; po demonstraci byl držen na psychiatrii a prohlášen za nepříčetného, držel tam 112 dní hladovku.
5. Pavel Litvinov, Rusko (nar. r. 1940), demonstroval na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních "Sedm statečných" demonstrace mu "vynesla" pět let vyhnanství na Sibiři, poté byl donucen k emigraci.
6. Bernd Eisenfeld, Německo (nar. r. 1941), v srpnu 1968 se podílel na protestech proti okupaci, poslal telegram československému zastupitelství ve východním Berlíně a v noci z 20. na 21. září rozšiřoval samostatně vyrobené letáky, byl odsouzen na dva roky a šest měsíců.
7. Francizska Groszerová, Německo (nar. r. 1945), spisovatelka a autorka řady knih pro děti a mládež; záhy po prvních vystoupeních a čteních vlastních textů ji byly další znemožněny a v roce 1977 byla vyhoštěna do Spolkové republiky Německo.
8. Toni Krahl, Německo, rockový hudebník, jehož kvůli letákové akci a účasti na demonstraci proti účasti NDR na intervenci 21. srpnu 1968 odsoudili do vězení, což posléze změnili na podmínečný trest, nar. r. 1949 
9. Aleksandr Dimitrov, Bulharsko (nar. r. 1947), vyrobil a rozšiřoval desítky letáků s textem "Vojska loutky Živkova pryč z ČSSR." Když se dozvěděl o demonstraci na Rudém náměstí v Moskvě, vytvořili s přáteli další letáky. Za protesty proti okupaci Československa odsouzený v roce 1969 na dva roky.
10. Kornel Morawiecki, Polsko, protestoval proti okupaci i proti sebeupálení Jana Palacha, organizoval roznášení letáků a později se aktivně zapojil do hnutí Solidarita