Nenávistné projevy na internetu mladí neřeší. Romům však neměří stejným metrem.

Mladí lidé měří Romům přísnějším metrem, ukazuje výzkum agentury MEDIAN realizovaný na konci roku na reprezentativním vzorku 1000 lidí ve věku 15-25 let. Respondenti v něm mimo jiné hodnotili situace, přičemž náhodně vybrané polovině měla v otázce přímo či nepřímo zmíněnu romskou etnicitu aktérů. Kromě toho byla otázka zcela totožná. Výsledek?

Hlučné chování mladíků v autobuse vadí 64 % respondentů – s uvedením romské etnicity číslo stoupá na 77 %. Chudá matka s trojčaty si zaslouží státní příspěvek podle 71 % respondentů – pokud jde o Romku, tak jen podle 40 %. Nezletilý chlapec si za vykradení trafiky zaslouží nepodmíněné odnětí svobody podle 35 % respondentů – když bylo v otázce zmíněno, že je Rom, přiklánělo se k tomu 47 %. Pokud by respondenti pronajímali byt a zavolala by jim Anna Veselá, pronajali by jí byt v 69 % případů, i pokud by měla větší rodinu – volající Erika Demeterová by měla podobné štěstí jen v 31 % případů.

Respondenti také v případě Romů a Romek trochu přísněji hodnotí, zda se odpočívající dělník fláká; či má pauzu, a zda je dívka na ulici fackovaná starším mužem napadená, nebo ji muž napomíná / brání se.

Analýza také potvrdila zjištění z předchozích výzkumů - že ti, kteří mají s Romy osobní, nezprostředkovanou zkušenost, hodnotí situace méně stereotypně, než ti, kteří ji nemají. Opakovaně se také ukázalo, že ti mladí, kteří získávají informace především ze sociálních sítí a elektronické komunikace s rodinou a přáteli, více důvěřují i nenávistným hoaxům šířeným po internetu a jsou k různým skupinám, obzvláště Romům, obecně kritičtější.

„Analýza také ukazuje, že šíření nenávistných a zavádějících informací sociálními sítěmi umožňuje mimo jiné i jistá pasivita uživatelů. Ti sice řadu z nich považují za urážlivé, ale nejsou směrem k nim často nijak aktivní,“ říká koordinátor iniciativy Jaroslav Valůch. Mladí tyto zprávy nejčastěji ignorují, protože nepovažují za smysluplné reagovat (55 %), či se bojí, že by šli proti většinovému názoru (35 %). Další nejčastější názor – Okomentoval(a) bych to, pokud bych znal(a) správný argument – potvrzuje, že mladým lidem často chybí potřebné argumenty.

“Hodnocení rasismu ze strany majority a ze strany Romů, souvisí mimo jiné s tím, co přesně chápeme rasově motivovanými útoky a násilím z nenávisti. Respondenti, kteří za násilí z nenávisti považují i finančně motivovaný trestný čin páchaný Romy (konkrétně okradení taxikáře), častěji uvádějí, že rasismus existuje zejména ze strany Romů. Lidé, kteří finančně motivovaný trestný čin umí od násilí z nenávisti odlišit, viní z projevů rasismu v průměru rovnocenně majoritní společnost i Romy,” komentuje zjištění sociolog Daniel Prokop z agentury MEDIAN.

Zajímavé srovnání přinášejí výsledky výzkumu také ve světle pozdějšího pařížského útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo a diskuzi o svobodě projevu, kterou tento útok vyvolal. Osm z deseti mladých lidí například souhlasí s tvrzením, že jedinec má právo být chráněn před nenávistnými projevy (např. na internetu) i za cenu omezení svobody projevu.

Během výzkumu bylo respondentům předloženo také několik anekdot o různých skupinách (Romové, homosexuálové,…). Jejich úkolem bylo hodnotit, jak na ně dané vtipy působí. Až 8 z 10 dotazovaných je označilo jako urážlivé a rasistické, současně však v nadpoloviční většině uváděli i to, že jsou odvážné a „vystihující podstatu věci“.

Hate Free Zone startují
Na tato a další zjištění reaguje již od listopadu iniciativa HateFree Culture, která na sebe doposud upozornila především spoty v českých televizích a rádiích a návaznou fotokampaní. Facebooková stránka má již 10 tisíc fanoušků a celkový denní dosah je v průměru 33 000 uživatelů. „Během posledních měsíců jsme byli skrze sociální sítě v denním kontaktu nejen s mladými lidmi. Ukazuje se, že téma nenávisti je aktuální a lidé o něm chtějí mluvit a získávat informace. Naší snahou je s nimi upřímně a na rovinu mluvit například o strachu z islámu, byť jsme sami často terčem urážek. Naší snahou je vždy, pokud je to možné, poskytnout odpověď, diskutovat. Ukazuje se, že takový prostor na českých sociálních sítích doposud chyběl,“ shrnuje dosavadní zkušenosti Lukáš Houdek, koordinátor iniciativy.

HateFree Culture se nyní z převážně mediálního a online prostoru přesouvá do terénu, mezi lidi. „Rozjíždíme značku HateFree Zone, tedy síť míst jako jsou kavárny, kluby, divadla, sportoviště a podobně, které samy sebe označují jako otevřená komukoli, bez ohledu na příslušnost k jakékoli etnické či jiné skupině. Chceme ukázat, že navzdory zdání, že nenávist a nesnášenlivost ovládá veřejný prostor, existuje početná komunita lidí a institucí, které toto zdání vyvracejí. Spolu s Centrem současného umění DOX také v nejbližších dnech vyhlásíme otevřenou výzvu pro umělce i širokou veřejnost k přihlašování svých uměleckých projektů tematizujících xenofobii nebo vzájemné soužití. Umělci budou mít možnost svá díla přihlašovat na speciální web www.hatefreeart.dox.cz  až do konce dubna. Vybereme z nich pak ty, která budou realizována ve veřejném prostoru regionálních měst. Příští rok také DOX ve spolupráci s námi chystá rozsáhlou výstavu,” doplňuje Houdek.

Realizátorem iniciativy HateFree Culture je Sekce pro lidská práva ministra pro lidská práva rovné příležitosti a legislativu. Obsahem samotného projektu není jen zmíněná mediální iniciativa, jeho součástí budou i vzdělávací aktivity na školách v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, školení policistů v těchto krajích, podpora zástupců měst a obcí v tom, jak srozumitelně komunikovat postupy při řešení sociálních problémů a dva velké sociologické výzkumy. Na dodavatele jednotlivých služeb byla nyní vyhlášena veřejná zakázka, o kterou se mohou zájemci ucházet do 25. března 2015.

Celý projekt byl z 80 procent podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska (tzv. “Norské fondy”) a z 20 procent ze státního rozpočtu ČR.

Kontaktní osoby:

Lukáš Houdek, koordinátor HateFree Culture
Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR, Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
tel.: 604 463 676
mail: houdek.lukas@vlada.cz

Jaroslav Valůch, vedoucí projektu Kampaň proti násilí z nenávisti, Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR, Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
tel.: 725 817 352
mail: valuch.jaroslav@vlada.cz

Daniel Prokop, agentura MEDIAN – realizátor výzkumu
tel.: 608 333 902
mail: daniel.prokop@median.cz

Metodika výzkumu MEDIAN pro Agenturu pro sociální začleňování:

Vzorek 1000 respondentů reprezentativní pro českou populaci 15-25.
Sběr on-line dotazování a osobním dotazování (zasažení méně aktivních uživatelů internetu)
Výběr respondentu kvótním výběrem.
Realizace listopad-prosince 2014.

Co je násilí z nenávisti?

Násilí z nenávisti je útokem (fyzickým, verbálním) na člověka jen proto, že přísluší k nějaké skupině. Nezakládá se na osobní zkušenosti útočníka s obětí. V České republice patří nejčastěji k obětem Romové, ale není záležitostí pouze etnických skupin, může se jednat o násilí z důvodu odlišné sexuální orientace, sociálního statusu (např. útok na bezdomovce), handicapu či příslušnosti k subkultuře.

Trestné činy z nenávisti mají na oběti silný dopad. Právě intenzitou jejich strachu, záchvaty úzkosti a ztrátou sebedůvěry se jejich zkušenosti nejvýznamněji odlišují od zkušeností obětí jiných druhů trestné činnosti. Fyzická újma v důsledku násilí motivovaného předsudky je často méně důležitá než velmi silný pocit porušení práv a ponížení, která ji doprovází.