Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

9. 1. 20129:50

Miroslav Zámečník: Jeden národ, dvě země

Korejský poloostrov skýtá jedinečnou příležitost pro srovnání „výkonnosti“ politického a ekonomického modelu

Toto Makro věnujeme předsedovi KSČM JUDr. Vojtěchu Filipovi, rodákovi z Jedovar u Trhových Svinů.

Díky neúnavné, takříkajíc pinoživé práci ekonomického historika Anguse Maddisona z Centra pro otázky růstu a rozvoje při univerzitě v nizozemském Groningenu, zesnulého v roce 2010, víme, že asijské země jako celek představovaly více než polovinu světového HDP v osmnácti z posledních dvaceti století. Takže vzestup Asie je vlastně jen návratem k normálu. Ochytřeni Maddisonovou zálibou v rekonstrukci dlouhých časových řad ekonomických ukazatelů můžeme prezentovat i výsledky panování severokorejské komunistické dynastie Kimů, jak pokud jde o celkový objem vytvořeného HDP, tak v přepočtu na obyvatele v mezinárodních dolarech v cenové hladině roku 1990. A to navzdory zcela pochopitelnému nezveřejňování jakýchkoli porovnatelných dat Pchjongjangem.

Severokorejský zakladatel dynastie Kim Ir-sen nijak neustoupil z nastoupené cesty čučche a nenechal se svést čínskými reformami počínajícími rokem 1978 ani vietnamskou doi-moi z konce 80. let, tedy dvěma revizionistickými režimy, které sice udržely mocenský monopol komunistické strany, ale zároveň zavedly kapitalistické reformy, které podstatně zvýšily tempa růstu v obou zemích. Pád Sovětského svazu v roce 1991 znamenal odstavení od subvenčního penězovodu z Moskvy a ekonomický kolaps severokorejské ekonomiky do chronického hladomoru, proti němuž vypadá Kuba bratří Castrů jako příjemné místo k životu.

Od sjednocení Německa je existence dvou států na Korejském poloostrově jediným případem, kdy je možné porovnávat ekonomické výsledky stejného etnika s velmi dlouhou společnou historií a kulturou v závislosti na ekonomickém a politickém modelu. Jihokorejci sjednocení Německa sledovali velmi pečlivě, ale nikoli s nadšením.

Před dvaceti lety řekl autorovi rubriky jihokorejský velvyslanec, že kromě války se v Soulu ničeho nebojí tolik jako rychlého sjednocení a otevření hranice se severem po zhroucení tamního režimu. Od té doby jih velmi zbohatl a sever se nezmohl na nic jiného než na atomovou bombu. Pořadí nočních můr se zřejmě v Soulu nezměnilo.

P. S.: Za opožděné vydání studijní pomůcky pro koncipování kondolencí se vedení redakce JUDr. Vojtěchu Filipovi, předsedovi stínové vlády KSČM, omlouvá. Byla přijata odpovídající personální, organizační i administrativní opatření, aby k podobným prodlením nedocházelo. Například se zavazujeme, že s dostatečným předstihem uveřejníme srovnání vývoje Kuby a Kostariky od roku 1959.

 

Publikováno v týdeníku Euro, 9.1.2012