Projev premiéra Mirka Topolánka na 79. žofínském fóru 2008 - "3P justice - priority, projekty, podmínky" 20.5.2008

Dobrý den, já vás vítám na Žofíně a pokusím se stručně uvést tu dnešní diskusi. Musím říci, že v poslední době vystupuji na téma e-Governmentu často. To určitě nezaškodí, jak se říká, opakování je matka moudrosti. Nicméně chci své dnešní vystoupení, zahajovací vystoupení, pojmout trochu jinak. Nebudu už mluvit o prostředcích, o technologiích, chcete-li o hardwaru elektronizačních reforem. O to více se budu zabývat cíli a důsledky, řekl bych softwarem. O prioritách, projektech a podmínkách, tedy o třech P eJustice, jak zní název dnešního Žofínského fóra, ještě uslyšíte od dalších řečníků. Já bych se spíše soustředil na motto, které je v podtitulu dnešního setkání: „Cesta k důstojným vztahům lidí s moderním státem“. To je to, čeho všemi těmi reformami chceme dosáhnout.

Když jsem se připravoval na dnešní vystoupení, měl jsem tlustou složku podkladů obsahující vládní záměry v oblasti e-Governmentu. Jak ty schválené, tak chystané. Množství „éček“ v těchto textech působilo impozantně. Projektů s malým e na začátku jsou v různých resortech desítky, já bych řekl až moc. Já je nebudu všechny opakovat. Jednak by to bylo dlouhé, jednak se v tom občan tak trochu ztrácí. Nám přece nejde o technologie, nejde nám o jednotlivé resortní projekty, nejde nám o to ohromovat veřejnost množstvím odborných výrazů. Náš cíl je daleko srozumitelnější, možná jednodušší než ty hory papírů s popisy jednotlivých agend a legislativních nástrojů. Chceme funkční a k občanům přátelskou veřejnou správu. Rychlou a spravedlivou justici. Zdravotnictví, které poskytuje pacientům všechny informace a chová se k nim jako ke klientům. Neptejme se tedy na projekty, ptejme se, co přinesou. Technologie mohou občanům sloužit, ale mohou je také zotročovat. My neděláme reformy pro úředníky. Aby měli více moci a informací, aby měli lepší počítače, aby si ke všem byrokratickým bariérám přidali další ochrannou zeď, tentokrát elektronickou. Nechceme otrávit internet byrokratickou mentalitou, přenést papírový úřad do formy elektronického molocha. Elektronizace veřejné správy musí prostor svobody občanů významně rozšířit, nikoli zužovat. To by nemělo žádný smysl. Proto při prosazování e-Governmentu dáváme důraz na několik základních principů.

Za prvé: bojujeme s resortismem. Musím říci, že rezistence resortu je podstatně větší, než jsem očekával před vstupem do administrativy. V rámci projektu Smart administration, který minulý týden prošel vládou, podpoříme z fondů EU jen takové projekty, které jsou propojené s ostatními úřady, které přinášejí synergie, které skutečně lidem zlepšují život. Nejde nám o ten počet projektů s „éčkem“ na začátku, jde nám o jejich kvalitu a skutečný přínos. Za druhé: spolu s postupem e-Governmentu chceme redukovat celkovou agendu, zmenšit objem byrokracie - protože úřednická bariéra zůstane bariérou i v elektronické podobě, dopad na občany se urychlí, ale neodstraní. Musím říci, že toto se ne úplně daří. Byrokracie je daleko rezistentnější, než jsem, jak jsem řekl, sám čekal. Výraznou redukci agend a počtu státních úředníků máme teprve před sebou. Za třetí: agendy, které zůstanou, musejí mít jinou podobu, jinou, modernější filosofii. Musejí vycházet z architektury internetu, ne z architektury byrokracie. Jinak jen vytvoříme něco jako elektronickou úřední desku. Statický systém stejně nemoderní jako dosavadní c&k byrokracie, pouze face liftovaný, nebo lépe převedený do elektronické podoby. Nakonec za čtvrté, ale ne v poslední řadě: musíme dbát na to, abychom elektronizací nevytvořili nové bariéry a nové nerovnosti, tentokrát mezi těmi, kteří ovládají internet a těmi, pro které tato změna přichází již pozdě. Ti musejí mít šanci uživatelsky přívětivého přístupu k úřední agendě, případně pro ně musí zůstat zachován klasický způsob komunikace. Na který zbude úředníkům dík elektronizaci více času.

My jsme se dostali poměrně daleko co se týká vytváření jednotné komunikační struktury veřejné správy, propojování jednotlivých úřadů a registrů, i co se týká legislativy. Páteří této činnosti je spolupráce ministerstev vnitra a spravedlnosti, které tu dnes představí výsledky své činnosti. Proto také nechám konkrétnosti na ministru Jiřím Pospíšilovi a omezím se na pár obecnějších bodů. I pro justici platí cíl, že ze země, která je v oblasti elektronizace státních agend na chvostu Evropské unie, chceme patřit mezi pět nejúspěšnějších. Bude to náročné, ale jde to. Já jsem byl nedávno v Estonsku, které to dokázalo a z malé nové země Evropské unie se stalo v této oblasti lídrem celého společenství. U nás se minulých deset let sice neustále mluvilo o informační společnosti. Ve skutečnosti se ale udělalo velice málo, z čeho by lidé měli užitek. Fakt, že se do ICT proinvestovalo třicet miliard pokládám ve světle faktů spíše za chybu, než za přednost. V Estonsku šla elektronizace ruku v ruce s celkovými liberalizačními reformami,. To je také důvod, proč teprve tato vláda dokázala s e-Governmentem pohnout a projekt e-Justice tak navazuje na další reformy i na reformu soudnictví. Souvisí se zvyšováním odpovědnosti soudců a vedení soudů, se zvyšováním efektivity a rychlosti justice, rychlosti práce justice.

Musím říci, že kdyby ministr Pospíšil nepřipravoval celkovou reformu resortu, byla by elektronizace justice celkem zbytečná a sotva by na ni dostal od vlády peníze. Musíme přece napřed vědět, proč a jakou agendu a v jaké podobě chceme elektronizovat. Ne nechat vše, jak je, nakoupit počítače a software a celý ten dnešní nefungující těžkopádný systém prostě zkopírovat do elektronické formy. Elektronické soudní spisy, platební rozkazy, podatelny, justiční rejstříky, které jsou a budou dostupné přes Czech point, to vše by nefungovalo, nebo přinejmenším fungovalo špatně, kdyby se změnou formy neprobíhala i neustálá změna a modernizace obsahu. Ani základní zákon o e-Governmentu by nebyl k ničemu, kdyby se na jeho základě prostě jen přepisovaly dokumenty do počítače. Kde se změna obsahu až tak neprojeví, to je elektronická sbírka zákonů. Občanům, ale pomůže už sám fakt existence autorizované elektronické verze legislativy. Nákup papírové sbírky zatěžoval rozpočet i skladovací prostory a bylo vůbec obtížné udržovat si včasný přehled. Nicméně věřím, že časem se nám podaří s tou nadbytečnou legislativou také udělat něco víc, než ji jen ukrýt do terabytových harddisků. Elektronizace justice také vytváří přirozený tlak na větší odbornost a kvalitnější práci soudců, protože je otevírá většímu dohledu a tím i kritice veřejnosti. Reforma soudcům stejně jako ostatním pomůže od zbytečné byrokracie. Výměnou za to ponesou větší odpovědnost za svou práci.

I pro soudy platí ona nutnost provázanosti s ostatními úřady, o které jsem se zmínil. Tedy zejména s policií, vězeňskou službu, probační a mediační službou a podobně. Stejně jako potřeba pravidel komunikace s advokáty a veřejnou správou. Uzavřený izolovaný systém by nepřinesl potřebný efekt. Co všechny tyto změny, všechna ta „éčka“ přinesou? Abych se dostal k odpovědi na otázku z úvodu. Ministerstvo spravedlnosti si samo určilo cíle, jichž chce elektronizací dosáhnout a jak už jsem řekl, jde v první řadě o zvýšení efektivity soudů. Na tento hlavní cíl navazují další cíle:

 Zlepšení přístupu k soudům
 Snížení celkových procesních nákladů
 Vyšší transparentnost rozhodovacích procesů
 Kvalitnější informační servis pro soudy
 Kvalitnější informační servis pro strany
 Možnost zavedení nových efektivnějších procesních postupů
 Zvýšení bezpečnosti obsahu spisů

To jsou dobrá předsevzetí. Mohu ministrovi spravedlnosti takto veřejně slíbit, že jejich dodržování budu pečlivě kontrolovat. Vzhledem k tomu, že na vládě jsem už dávno zavedl on line systém hodnocení jednotlivých projektů, mám o práci členů vlády neustálý přehled. Tak jako při šetření finančními prostředky začínáme i s e-Vládou sami u sebe. Věřím, že v brzké době bude pro všechny občany průhledná celá státní správa včetně justice. Právě průhlednost a větší kontrolovatelnost byrokratů pokládám za největší průlom, za největší přínos e-Governmentu. Pro oblast veřejné správy jde o krok stejně důležitý, jakým je demokracie pro politiku. Lidé mohou každé čtyři roky vyměnit vládu. Ale byrokracie je věčná. Doufám, že zatím, věčná. Nyní se i úředníci a soudci dostanou pod stejný drobnohled a tlak veřejnosti, jaký zažívají politici.

Tak, to byla pozitivní zpráva na závěr. Děkuji vám za pozornost.