Projev premiéra M. Topolánka na zahájení konference "Prevence násilí na dětech" 30. 9. 2008
Ochrana dětí před všemi formami násilí – zodpovědnost státu
Když chceme zabránit násilí na dětech – a proto jsme dnes tady – nemůžeme se soustředit jen na jeden detail či příznak. Byť by právě byly mediálně zajímavé a široce diskutované. Tato konference má ve svém názvu slovo „prevence“. Ano, to je ten správný přístup. V televizi vídáme otřesné důsledky násilí na dětech. A přirozeně se dožadujeme trestu. Nám však jde o víc než o potrestání viníků. Chceme léčit příčiny. Jde nám o to efektivně bránit zlu, bránit tomu, aby děti trpěly.
Bezpochyby tou nejlepší prevencí násilí na dětech je silná a dobře fungující rodina. Žádný sociální pracovník, policista ani soudce nemohou nahradit vazby mezi blízkými lidmi. Naší první starostí tedy musí být vytvořit prostředí, v němž se mohou dobře rozvíjet rodinné vztahy. Bylo by špatně, kdybychom se nechali manipulovat mediálním obrazem a věnovali většinu našeho úsilí patologickým jevům. Naopak, 90 procent práce musíme vykonat ve prospěch zdravé rodiny. Tím méně bude případů násilí a tím lépe se nám budou řešit.
Samozřejmě, že stát se nezříká odpovědnosti za ochranu dětí před všemi formami násilí. Vláda připravila a dále připravuje řadu legislativních i exekutivních kroků, které dohromady tvoří propojený systém ochrany práv dětí, postihu za jejich porušování, pomoci obětem a integrace ohrožených dětí do společnosti. Jeho součástí je i lepší koordinace mezi lékaři, sociálními pracovníky, policisty a soudci a systém včasné výstrahy. Konkrétně o tom všem ještě budou mluvit příslušní ministři. Já zde nechci všechny jednotlivé iniciativy vypočítávat, jsou jich skutečně desítky. A myslím, že toto je první vláda, která se ochranou práv dětí zabývá takto komplexně, bez škodlivého resortismu. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že toto vše je pouze podmínka nutná, nikoli však postačující. Teprve když bude dobře fungovat rodina – třeba i náhradní – budeme schopni problém násilí na dětech účinně izolovat a řešit.
Proto jsou součástí prevence násilí na dětech i změny sociálního a daňového systému, které výrazně podporují rodiny s dětmi a motivují k práci. Protože fungující rodina je taková, kde rodiče pracují. A fakt, že životní úroveň rodin s dětmi díky reformě roste rychleji, než u bezdětných zaměstnanců, je zcela jasným vyjádřením vládních priorit. Součástí prevence násilí na dětech je připravovaný občanský zákoník, který upřednostní právo dětí na výchovu v rodině před ústavní výchovou. Právě vysoký podíl dětí v ústavní péči nás odlišuje od vyspělých zemí.
Součástí pomoci rodině a tím i prevencí násilí na dětech je otcovská dovolená, podpora firemním školkám a miniškolkám, či motivace zaměstnavatelů vytvářet částečné pracovní úvazky. Nejlepší součástí prevence je také změna společenské atmosféry. Spojencem násilníků je lhostejnost okolí. Navíc ve srovnání s jinými zeměmi EU chybí zájem o rodinu, což se projevuje mimo jiné stále slabou nabídkou služeb pro rodiny s dětmi. Sem ovšem už vliv vlády nesahá…
Nejlepší prevencí zkrátka je vytvořit prostředí, ve kterém jsou sklony k násilí minimalizovány. Je dobré umět problém řešit, ale ještě lepší je umět zabránit tomu, aby vznikl a rozšířil se. Obrázky a zprávy o násilí na dětech nás nemohou nechat chladnými. Přímo volají po protiopatřeních. A vláda je činí. Ať už se to týká násilí v rodinách, ve školách, v rámci ústavní péče, nebo třeba komerčního sexuálního zneužívání dětí. Nicméně zkusme tuto negativní motivaci změnit na pozitivní. Podpořme to, co je zdravé a tím i omezíme patologické jevy. Opačný postup vede jen k tomu, že se patologické jevy množí. Pečovatelský stát sociální problémy neléčí, ale vyvolává. Činí totiž normu z toho, co je špatné, místo aby stavěl na tom dobrém. To je známý fakt.
Ostatně stále platí, že rodina je základem státu, ne obráceně. Proto je naším hlavním cílem znovuobnovit přirozené občanské ctnosti, k nimž patří i odpovědnost za sebe a svou rodinu. Co se nám rozhodně nesmí stát je, abychom na základě alarmujících zpráv o násilí na dětech vybudovali tuhý protektorský systém, který ve svém důsledku omezí práva rodičů na výchovu potomků. To bychom doslova vylili s vaničkou i dítě.
