Projev předsedy vlády Mirka Topolánka u příležitosti slavnostního otevření Inovačního biomedicínského centra ÚEM AV ČR dne 7. října 2008

Vážený pane předsedo Pačesi, vážená paní ředitelko Syková, dámy a pánové.

Já mám dnes takový speciální den, já jsem dneska za poklepávače a střihače, což je taková oblíbená politická disciplína, nicméně v obou případech jde o naplnění vládních a mých osobních priorit, takže mně to nepřipadá zas až tak podivné.

Je mi velkým potěšením že mohu právě dnes společně s Vámi oficiálně zahájit činnost Inovačního biomedicínského centra Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky. Všichni víme, o co tu jde – o vůbec první podnikatelský inkubátor, specializovaný na biomedicínu právě v České republice. O podporu propojení vědy, výzkumu, spin-off firem, které výsledky inovací přenášejí do praxe. O snahu podpořit na jedné straně vědce a výzkumníky a na straně druhé podnikatele, kteří chtějí do poměrně velmi sofistikovaného a dynamického oboru biomedicíny vstoupit. Všichni víme, co je cílem. Cílem je, aby prostředky za strukturálních fondů Evropské unie, které posloužily vybudování tohoto centra, byly efektivně využity. Aby tento inkubátor byl ekonomicky soběstačný a aby byl soběstačný i tehdy, až zdroj peněz z Evropské unie vyschne, čili aby byl ten projekt udržitelný. Abyste byli schopni přispět ke zvýšení našeho inovačního potenciálu a ke zvýšení konkurenceschopnosti celé České republiky. Aby Vaše pracoviště patřilo ke špičce přinejmenším v Evropě, ale raději ve světě. A nakonec, ale ne v poslední řadě, aby výsledky Vaší práce přispěly ke zvýšení kvality lékařské péče a tím i zdravotního stavu obyvatel v České republice. Nechci tu dlouho opakovat tyto známé věci, ale alespoň tolik jsem pokládal za nutné do úvodu říct.

V poslední době se o tom vzájemně ujišťujeme poměrně často, chci jen říci, že ke splnění těchto cílů právě Vy a právě tento projekt má dobré předpoklady - jak co se týká zázemí, které vám dává tento projekt, tak samozřejmě, a o tom jsem přesvědčen, i to, co se týká personální kvality. Pouhý předpoklad ale nestačí. Dnes nestačí být pouze dobrý, je třeba být vynikající, ne-li nejlepší. Záleží na všech částech inovačního řetězce, jak na základním a aplikovaném výzkumu, nebo technologickém, tak na propojení vědy a podnikání. V tom posledním máme vůbec největší rezervy a ambicí tohoto projektu je právě přispět a zahájit cestu k jejich odstranění. Je to i cílem reformy výzkumu a vývoje, kterou v březnu přijala moje vláda. Motto té reformy mohlo znít, a je to můj snad už dnes známý výrok – „věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze“. Aby to platilo, musíme se soustředit na takový výzkum a takový vývoj, který přináší skutečně nové objevy, nové patenty, nové technologie. Jak rád opakuji, musíme dělat jen to, v čem jsme první nebo druzí na světě, případně s takovými spolupracovat. V oboru biomedicíny taková šance nepochybně je a já věřím, že jí využijete. Na oplátku Vám mohu slíbit, že vláda dodrží své sliby, dodrží své reformní cíle a bude podporovat úspěšné a bude vytvářet podmínky, v nichž se právě oni nejsnáze dostanou ke zdrojům, a to jak veřejným, tak soukromým, patřičnou motivací. Cesta k úspěchu může pro vás být ještě dlouhá, ale určitě jste vykročili správným směrem. Určitě můžete počítat s tím, že moje vláda Vám na této cestě bude odstraňovat překážky, které se na ní nahromadily. Ale určitě po ní půjdete sami. Žádný úředník Vám nepomůže a žádný úředník vás nebude držet za ruku. Já bych řekl, že to je spíše dobře než špatně. Ti první to mají sice nejsložitější, ale mají také největší šanci. Bez svobody bádání, stejně jako bez svobody podnikání, je totiž úspěch nemyslitelný. Přeji tento úspěch jak paní ředitelce Sykové, tak celému týmu, který vede, přeji ho nám všem, protože si ho nejenom zasloužíte, resp. zasloužíme, ale hlavně ho nutně potřebujeme.

Děkuji za pozornost.