Projev předsedy vlády Mirka Topolánka na Česko-rumunském podnikatelském a investičním fóru 22. 12. 2008

Rumunsko je naším tradičním obchodním partnerem, a to již od časů první republiky. To je základ dobrých hospodářských vztahů, které samozřejmě dostaly nový impuls poté, co Rumunsko vstoupilo v roce 1993 do CEFTA a loni do Evropské unie. Dovolím si tu trochu příjemné aritmetiky. Mezi roky 2001 a 2006 vzrostla obchodní výměna mezi Rumunskem a Českem čtyřnásobně. A je reálný předpoklad, že za loňský rok přesáhl vzájemný obchod 1,5 miliardy EUR.

Pro Českou republiku je dnes Rumunsko nejvýznamnějším ekonomickým partnerem v regionu jihovýchodní Evropy, dokonce před tak velkými zeměmi, jako jsou Turecko a Ukrajina. A to jak co se týká obchodu, tak českých investic. V Rumunsku se zlepšuje podnikatelské prostředí a s tím je spojeno posilování konkurence. Samozřejmě mě těší, že české firmy v této situaci zvyšují svůj zájem o rumunský trh a celkově zde již investovaly 500-600 milionů EUR. Věřím, že investice do budoucna budou ještě více proudit oběma směry.

Jistě k tomu dopomůže i dnešní podpis protokolu o změně dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic. V této souvislosti plně podporuji regionální mise českých podnikatelů do Rumunska, jako byly například ty loňské do Jasů a do Temešváru. Spolupráce mezi regiony je užitečná a má velký potenciál. Rumunsko jako země na východní hranici EU má blízko ke strategicky významným oblastem: západnímu Balkánu, Zakavkazsku, Střední Asii, Blízkému východu. České a rumunské firmy by měly umět využít této polohy Rumunska ke spolupráci na třetích trzích.

Obecně loňské připojení Rumunska ke společnému evropskému trhu je klíčovou událostí, která přináší obrovské rozšíření obchodních příležitostí. Česká republika zažila tento zlom před pěti lety a jsme připraveni podělit se s Rumunskem o naše zkušenosti. Zejména nabízím pomoc při čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Jde o složitý administrativní proces, který v Česku stejně jako v Rumunsku přináší problémy, jež vám rádi pomůžeme analyzovat. Stejně tak bychom měli spolupracovat ohledně volného pohybu pracovních sil a služeb. Je v našem společném zájmu, coby nových zemí, bojovat o to, aby volný unijní trh byl skutečně volný. Aby se v praxi naplňovaly všechny čtyři základní svobody EU. Pro pořádek připomínám, že Česko uvolnilo svůj pracovní trh pro Rumunsko a Bulharsko okamžitě k jejich vstupu do Unie. Jde o princip, který považujeme za správný a sami ho důsledně dodržujeme. Na restrikcích, které omezují volný trh, nakonec prodělávají všichni. Nejen země jako Česko a Rumunsko, jejichž občané a firmy nemohou plně uplatnit svůj potenciál, ale i obyvatelé států, které tyto bariéry zavádějí a omezují tak zdravou konkurenci.

Když svůj projev stručně shrnu, postačí mi na to tři výrazy: společná tradice, společné zájmy, společná budoucnost. Můžeme těžit z našich dlouholetých vztahů. Z toho, že v EU máme na řadu věcí stejný názor. A můžeme věřit v další rozvoj hospodářské spolupráce našich zemí.

Obě vlády se vynasnaží, aby vám k vašemu podnikání připravily co nejlepší podmínky. Zbytek už je na vás.