Projev předsedy vlády ČR při zahájení výstavy Ďáblova bible v Národní knihovně dne 19.9.2007
Vážení vzácní hosté, vážené dámy a pánové!
Já tady nechci mluvit mnoho konkrétního o Codexu Gigas. Od toho jsou zde jiní. A i když jsem se během své návštěvy ve Švédsku měl možnost podrobně seznámit s historií této úchvatné knihy, necítím se být samozřejmě odborníkem.
Chci využít této příležitosti, kdy zde máme možnost vidět největší knihu světa, abych učinil dvě obecnější poznámky, které považuji za důležité.
Za prvé musím říci, že když se dívám na Kodex Gigas, nemohu se ubránit pocitu hrdosti. Jsem hrdý na to, že jedno z nejvýznamnějších kulturních děl historie vzniklo před téměř osmi stoletími u nás, v české kotlině.
Byl bych opravdu rád, kdyby tento pocit hrdosti u našich občanů a v médiích jasně převážil nad lehce revanšistickými choutkami spojenými s otázkou, kterou dostávám, zda bychom Ďáblovu bibli měli vůbec vracet do Švédska.
Já rozumím trpké historické zkušenosti, chápu, že pro řadu lidí není snadné přijmout status quo nastolený třicetiletou válkou. Ale jak dlouho do minulosti bychom chtěli jít s nápravou křivd? Padesát let, sto, tři století a více?
Opravdu prosím, podívejme se na tu záležitost pozitivně. Existuje přece něco jako společné kulturní dědictví. A my jsme do něj Codexem Gigas nepochybně přispěli.
Jsou hodnoty, které patří všem. Hodnoty, které ukazují bohatství civilizace. A je málo intelektuálních výtvorů napříč dějinami, které snesnou srovnání s dílem podlažického bratrstva. Važme si práce našich předků a snažme se, aby i po nás zbylo něco podobně trvalého.
Druhá poznámka se týká lidské touhy po vědění. Codex Gigas se snaží obsáhnout veškeré znalosti své doby. Dnes, v době internetu a masmédií, v době, kdy se na nás ze všech stran valí obrovská tříšť informací, to považuji za obzvláště aktuální.
Jsem přesvědčen o tom, že středověká systematika, snaha po uspořádání světa, po pochopení řádu věcí, je tím, co dnešní poněkud chaotické době chybí. Máme násobně více znalostí, vědomostí, informací, než naši předkové. Ale často nám v tom přívalu uniká to podstatné.
Legenda praví, že Ďáblovu bibli sepsal jeden mnich za trest za jedinou noc. Dnešní doba zná ďábelské programy, které prohledají světovou informační síť za zlomek sekundy. Ale přesto onen neznámý mnich vítězí. Jeho dílo už přetrvalo osm staletí a má nám stále co říci.
Myslím si, že my, znudění a často cyničtí lidé informačního věku, máme hledět s pokorou a úctou na Codex Gigas. Na knihu z dob, kdy vědomosti byly vzácné a měly svoji cenu.
V čase, kdy vznikala Podlažická bible, se také rodil evropský hospodářský zázrak. Zázrak založený na touze po vědění, na smělosti myšlení, na inovacích. To si opravdu dobře pamatujme, protože bez těchto vlastností bychom brzy nebyli tam, kde jsme.
Děkuji za pozornost.
