Projev předsedy vlády ČR Mirka Topolánka na slavnostním zahájení jubilejního X. sněmu Svazu měst a obcí ve čtvrtek 24. 5. 2007 v Hradci Králové

Vážené paní starostky, paní primátorky, páni starostové, páni primátoři, kolegové, otče biskupe, vážení přátelé,

já jsem velmi rád, že Vás mohu osobně pozdravit na vašem X. jubilejním sněmu zde, v Hradci Králové. Kdybych chtěl zavtipkovat, tak bych řekl, že jsem rád, i když vím, že ode mne budete něco chtít. Ve skutečnosti jsem právě proto zde a jsem rád právě proto, že budete něco chtít. Poslední starosta, který po vládě nic nechtěl, byl zastřelen při odchytu na konci 18. století. Starosta, který od vlády nic nechce, je totiž špatný starosta nebo spíše mrtvý starosta.

Je přirozené, že Svaz měst a obcí formuluje svoje požadavky - tak, jako každý. Já především vítám, že díky vaší organizaci má vláda partnera, se kterým se vůbec má o čem dohadovat, se kterým se může dohodnout. A v tomto smyslu plně respektuji dohodu mezi vládou s Svazem měst a obcí podepsanou Jiřím Paroubkem. Vzhledem k tomu, že Česká republika má více obcí než Francie, a mimochodem, i toto je téma na diskusi, jednotlivě by se dohadovat určitě nešlo.

Víte o mně - nebo to budete vědět minimálně ode dneška - že jsem vždy důsledně prosazoval principy decentralizace a subsidiarity. Což jsou dvě ošklivá slova, ale všichni jsme se už naučili je používat. Ani Evropská komise, ani česká vláda nemá řešit problémy, které může daleko lépe a efektivněji vyřešit místní, nebo potažmo regionální samospráva.

Subsidiarita není nadávka a neznamená to jenom právo něco rozhodnout. Znamená to také odpovědnost k rozhodnutí. Právě svaz měst a obcí je ukázkou odpovědného přístupu ke správě věcí veřejných. Je dobrovolnou, zdola vzniklou, skutečně samosprávnou organizací. Já vám těžko teď mohu slíbit, že na všechny vaše požadavky kývnu. Premiér, který něco takového udělá, je špatný premiér nebo přinejmenším politicky „mrtvý“ premiér. Mohu vám ale slíbit, že vláda s vámi bude jednat vždy s plnou vážností, jakou si ostatně zasloužíte –a já řadu tváří mezi Vámi znám.

Před námi jsou reformy. Toto je první krůček. Mimo jiné proto, abychom mohli čerpat evropské peníze, o kterých se pořád hovoří. Jsme teprve na počátku, přesto někteří - včetně vás - vyslovují obavy. Mají strach, že jim reformy něco vezmou a nic jim nedají. Zkušenost totiž hovoří za vše. Po poslední „deformě“ veřejné správy, kdy se na vás hrnou povinnosti, bez toho, že byste na ně dostali peníze, vaši obavám velmi dobře rozumím.

Co budeme chtít s vámi dohadovat, komunikovat, na čem se budeme chtít shodnout? Velmi zevrubně, v kostce, protože ta jednání nás teprve čekají. Určitě budeme chtít s vámi řešit dopady reformy, nebo stabilizace veřejných financí na rozpočty obcí. Tušíme, že v roce 2008 se nestane ještě nic mimořádného, na rok 2009 se musíme společně připravit jak v rámci rozpočtového určení daní, tak v rámci změn, které s tím budou souviset.

Určitě budeme chtít diskutovat program rozvoje venkova, strukturální politiku, operační programy. My jsme zdědili 24 operačních programů, je to nejvíc v Evropě. Už se s tím, bohužel, nedá nic udělat. Z hlediska řízení a monitorování ovšem ano. Já vám slibuji, že to bude krok, kterým zcela jistě půjdeme.

Musíme řešit - a vláda k tomu má vůli - církevní restituce. Také proto, že chceme přestat blokovat ten chátrající majetek, který je ve správě Pozemkového fondu. Chceme se zabývat „odbřemeněním“ obcí od sociálního transferu a celou řadou souvisejících kroků. Chceme se zabývat skokovou změnou v dotacích obcím na hlavu, která způsobuje ty směšné snahy některých měst zvýšit počet obyvatel. Máme to připraveno.

Chceme se zabývat daňovou výtěžností obcí a návratem, aspoň na půl cesty, k tomu, co již zde bylo. Již v tomto prvním balíku opatření dáváme obcím větší rozhodovací pravomoc u daně z nemovitostí, a to jak pro budovy, tak nakonec i pro zemědělskou půdu. Jedna věc, na kterou jsem přišel minulý týden při jednání jako předseda Rady pro tělesně postižené, je programy mobility. I tyto detaily s vámi chceme konzultovat, proč obce a města nečerpají z programu mobility.

Myslím, že se shodneme na tom, že celá řada změn je nutná. V nejlepším případě je dobrá změna k lepšímu. Kdybych chtěl říci stručně slovy Winstona Churchilla- na změně není nic špatného, pokud jde ve správném směru. Zlepšení veřejné správy a fungování veřejné správy je mojí osobní prioritou. My chceme jít správným směrem, chceme změnu raději k lepšímu, chceme společně s vámi ty změny realizovat.

Děkuji Vám za pozornost.