Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

Stránka byla přesunuta do archivu

3. 6. 2010 9:04

K porušování práv dětí při jejich odebírání z rodinného prostředí

Výbor pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva projednal dne 3. 6. 2010 situaci odebíraných dětí na základě kasuistik a informací o realizaci národního akčního plánu transformace systému péče o ohrožené děti. Nad jeho rámec, protože je situace v některých kauzách alarmující, navrhl výbor opatření, s nimiž seznámil zmocněnec vlády pan Michael Kocáb veřejnost na odpolední tiskové konferenci.

Prvním ze závěrů je, že výbor připraví doporučení, aby v rámci transformace systému péče o ohrožené děti vznikla v souladu s názorem Rady Evropy v gesci MPSV, Ministerstva zdravotnictví a spravedlnosti síť služeb dětem přátelských: přátelskost tkví samozřejmě v odbornosti pracovníků institucí, které v zájmu dítěte pracují (poskytovatelé služeb, soudy, zdravotnická a ozdravovny apod.), a v nejvyšším ohledu k právům dětí.

Dále výbor podpořil vydání stručné publikace MPSV, která v jazyce přátelském a srozumitelném dětem, vysvětluje jejich práva v případě, že hrozí jejich odejmutí z rodiny, a kterou dostane každé takové dítě od svého sociálního pracovníka či kolizního opatrovníka.

Třetím závěrem je návrh na novelizaci občanského soudního řádu. Výbor požaduje odstranit nerovnost dítěte v občanském řízení u opatrovnických soudů oproti jejich postavení při řízení trestním. Výbor považuje za nutné, aby bylo dítě v případech nařízení ústavní výchovy zastupováno advokátem z moci úřední stejně jako mladistvý, podezřelý ze spáchání trestného činu.

Podnět bude obsahovat ještě návrh jiné drobné úpravy OSŘ, a to, aby rozhodnutí ve věci odnímání z rodinného prostředí nabývala právní moci okamžikem vyhlášení rozhodnutí, nikoliv doručením. Potřebnost této úpravy plyne z aktuálních problémů s aplikační praxí. 1. 7. projedná podněty výbor a poté Rada vlády pro lidská práva.

„Všechny závěry plynou z alarmujícího stavu, kdy téměř 4 tisíce takto na základě předběžného opatření soudu ročně odebraných dětí nemá odpovídající informace a je s nimi často jednáno v rozporu s jejich nejvyšším zájmem,“ řekl k tomu Kocáb

Statistická data MPSV, MŠMT a MZ ukazují, že v České republice žije přibližně 20000 dětí v zařízeních ústavní výchovy. V porovnání s jinými evropskými zeměmi se jedná o neobvykle vysoký počet, který je zapříčiněn tím, že odebrání dítěte z rodiny je u nás nejčastějším a nejjednodušším řešením situace rodiny v obtížné situaci. Výbor pro práva dítěte opakovaně na tuto skutečnost upozorňuje, protože praxe je v rozporu s právy dětí.

Minimálně každé druhé dítě je odebráno z rodiny z důvodu sociálních problémů a krize rodiny. To je v příkrém rozporu s Úmluvou o právech dítěte, kde právo dítěte vyrůstat v rodinném prostředí je třeba respektovat a vytvářet podmínky k jeho naplnění v nejlepším zájmu dítěte. V praxi to znamená širokou nabídku sanace biologické rodiny. Sanace rodiny a její širší podpora s rozšířenou nabídkou služeb pro rodiny v obtížných životních situacích je v současnosti středem pozornosti připravované transformace systému péče o ohrožené děti ze strany MPSV. Zmocněnec vlády Michael Kocáb řekl „připravovanou transformaci vidím jako jediné možné řešení zlepšení systému péče o ohrožené děti za předpokladu, že bude realizovaná optikou práv dětí a povede, jak řekla druhá nejvyšší představitelka Rady Evropy paní Maud de Boer-Buquicchiová, k rozvoji dětem citlivého a přátelského poradenství, služeb a celého systému péče“.

Druhou oblastí je výkon soudního rozhodnutí – často ve formě předběžného opatření, kdy samotný výkon odebrání dítěte plně odporuje právům dětí, je necitlivý vůči jejich základním potřebám, je velkým stresem a často navozuje trauma nejen dítěte, ale i rodiny. Dítě postrádá jakékoli informace, které by o věcech, které se ho dotýkají, mělo mít, stejně tak jako možnost se k tomu vyjádřit a spolupracovat na tvorbě architektury připravované změny (např. docházka do školy, zájmových kroužků, možnost rozloučení, výběr osobních věcí, které si přeje vzít sebou atd.). Zcela je ignorován článek Úmluvy o právu dítěte na informace, svobodně projevit svůj názor a právo participace dítěte.

V praxi se často setkáváme s tím, že dítě je odebráno ze školy bez předchozí informace, bez osobních věcí a rozloučení s rodinou, bez vysvětlení důvodu a délky pobytu je odvezeno od rodiny do ústavu. Častou bývá nic netušící dítě odebráno uprostřed vyučovacího procesu. To je stres, který lze označit za enormní. Takový výkon odebrání dítěte z rodiny traumatizuje dítě a je v rozporu s jeho nejlepším zájmem. Předsedkyně Výboru pro práva dítěte Eva Vaníčková vnímá tuto praxi jako hrubé porušení práv dětí a takovou osobní zkušenost dítěte přirovnává k situaci dospělého člověka, kterého v zaměstnání vyruší znenadání jednotka rychlého nasazení a odvede ho bez vysvětlení na neznámé místo na neurčitou dobu.

Výbor pro práva dítěte v zájmu dětí inicioval na MPSV vydání „karty“ či jednoduchého informačního bukletu, kterou obdrží každé dítě, o kterém bude rozhodnuto, že by mělo určitou dobu strávit v ústavu. Karta ho bude včas informovat o všech jeho právech od okamžiku přípravy na odchod z rodiny, během vlastního odebrání, o jeho právech během pobytu v ústavu a také kontakt na osobu, na kterou se může v případě potřeby obrátit, bude-li cítit, že jeho práva nejsou dostatečně respektovaná.

S odebíráním dětí z rodinného prostředí a právem dítěte na informace, vyjadřování názoru a participace souvisí procesní způsobilost dítěte. Občanský soudní řád uvádí, že děti nabývají způsobilost k právním úkonům postupně vzhledem ke své rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. Posouzení závisí na soudu, nicméně právo dítěte na informace by v případech odebírání dětí z rodinného prostředí mělo být naplněno u dětí i předškolního věku. Nelze však akceptovat praxi, podle které není dána možnost vyjadřovat své názory ani desetiletým či dvanáctiletým dětem.

Otázka práv dětí a respekt zájmu dětí v každodenním životě se stal jednou z hlavních priorit programu Rady Evropy „Budujeme Evropu pro děti a s nimi“, v rámci kterého jsou integrované všechny národní strategie prevence násilí na dětech a národní koncepce práv dětí. Úřad zmocněnce vlády pro LP nyní připravuje Národní akční plán prevence násilí na dětech na období 2011 – 2018. Kocáb uvedl, že „základním východiskem dokumentu bude naplňování práv dětí a dokument poprvé v ČR bude obsahovat implementaci jednotlivých článků Úmluvy a to vždy pohledem zájmu pro individuální dítě či skupinový pohled na děti“.

Ochrana práv dětí nekončí předáním dítěte do ústavu, naopak pokračuje a vzhledem k zásadnímu zásahu do života dítěte a vystavení oddělení od rodičů doplňují práva dítěte garantovaná Úmluvou o právech dítěte i tzv. přidaná práva, která doporučením č. 5 přijala Rada Evropy. Jde zejména o právo na udržování neustálého kontaktu s rodiči. Toto právo je v ČR někdy obtížně naplňované, je – li dítě umístěné do velkého ústavu několik desítek kilometrů vzdáleného místu bydliště rodičů na pokraji malé vísky s omezenou dopravní obslužností. Dítě nemá faktický kontakt s okolím, je nucené změnit školu, zájmové kroužky, ztrácí nejen rodiče, ale i širokou rodinu, kamarády, sousedy a známé.

Děti umístěné do ústavů nejsou předem informované o délce pobytu, která by měla být vždy součástí soudního rozhodnutí. Délka pobytu a jasně definovaný plán sanace rodiny a popř. individuální práce s dítětem by měly být součástí odůvodnění tohoto rozhodnutí, aby se odebrání dítěte z rodinného prostředí nestalo jen samoúčelným řešením.

Dlouhodobý pobyt dětí v ústavech je příčinou deprivace dětí a jsou to české výzkumy, na jejichž základě prof. Matějček popsal dlouhodobé následky citové a duševní deprivace dětí. To jednoznačně svědčí o tom, že taková rozhodnutí a dlouhodobé pobyty dětí v ústavech lze označit jako řešení proti zájmu dítěte. Proto také byla citová deprivace dětí v ústavech označena jako jedna z forem interpersonálního násilí na dětech.

Výbor pro práva dítěte upozorňuje, že není třeba čekat se vším na připravovanou transformaci, ale že práva dětí lze – a je nutné - respektovat již nyní za předpokladu, že děti budeme vnímat jako rovnocenné partnery a projevíme-li opravdový zájem o jejich blaho.

Zmocněnec vlády pro lidská práva má osobní zkušenost se smutnými příběhy nešťastných dětí a jejich rodičů, které produkuje stávající systém. To kromě jiného potvrzuje absenci institutu Ochránce práv pro děti, jehož jednou z hlavních rolí je prosazování zájmu dětí ze skupinového pohledu a ochrana všech jejich práv.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X