Rozhovor s Petrem Zahradníkem: Řekové a Slováci jsou prý bohatší než Němci

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Teď tu mám před sebou jednu studii Evropské centrální banky, která zní docela dost neuvěřitelně, aspoň pro mě. Na první pohled minimálně. Podle ní jsou, a poslouchejte dobře, v eurozóně nejbohatší nebo k těm bohatším patří Řekové, Kypřané, Španělé, Italové a dokonce i Slováci jsou bohatší než, a to je to na tom nejzajímavější, než ti, co jsou na posledním místě, a to jsou Němci. Takže jestli jste si mysleli, že Němci jsou v Evropě nejbohatší, tak na to zapomeňte. Němci se dodnes nad touhle studií nejenom podivují, ale taky docela hlasitě rozčilují. Týden se drží na titulních stranách novin, jako je International Herald Tribune, a v komentářích všech německých listů a časopisů a vzbuzuje velké vášně právě především v Německu. Jak tahle studie vlastně byla sestavená a jak vznikla, to nám přiblíží náš zpravodaj v Bruselu Ondřej Houska. Dobrý den, Ondřeji.

Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Dobrý den.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Kdo tuhle studii teda vlastně dělal a jak k těm výsledkům, které vypadají takhle zvláštně, přišel?

Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Dělala ji, jak už zaznělo, Evropská centrální banka pomocí sběru dat, samozřejmě z různých dostupných statistik a také přímo dotazováním se v těch jednotlivých zemí přímo v domácnostech na vzorku populace na její bohatství, statky a podobně.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Ona tedy počítala ta studie, když jsem ji studoval, hlavně s tím, že jižní národy mají více nemovitostí, vlastní byty, vlastní domy, ale říká to něco skutečně o té reálné životní úrovni, nad kterou se teď právě ty Němci podivují a rozčilují?

Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Ta studie vypovídá o tom, co jste zmiňoval, velmi málo a je samozřejmě příznačné, že v řadě světových médií a v řadě českých médií byla totálně dezinterpretována, ba třeba i v českých médiích se objevily vyložené lži o výsledcích a důsledcích této studie. Ta studie samozřejmě říká některé zajímavé věci, například potvrzuje, ale dobře, alespoň tomu, kdo se tím zabývá, dobře známý trend, že třeba v Itálii nebo na Kypru prostě v průměru obyvatelé mnohem častěji vlastní dům nebo byt, ve kterém žijí, než třeba v zemích, jako je Německo nebo Rakousko. Na druhou stranu je také celkem zvláštní používat statistiku, která se jmenuje medián čistého bohatství, jak upozornil třeba ekonom Paul de Grauwe na serveru Voks, mnohem výstižnější je používat průměrné bohatství domácnosti, když ty statistiky přepočteme na průměr, tak zjistíme, že Německo je na šestém místě. Ale i tak jsou před ním země, jako je Španělsko nebo Itálie, ale na druhou stranu opět je velmi dobře známým faktem, že soukromé bohatství Italů je velmi vysoké, ne nadarmo se také často o Itálii mluví jako o chudé zemi bohatých lidí. To nejsou nijak překvapivá data, dále jednak musíme vzít v úvahu přesně to, co už jste zmiňoval, že vlastnictví domů na jihu nebo na periferii Eurozóny, chcete-li ...

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Je častější.

Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
... je v průměru vyšší, ale ta statistika byla také dělaná v roce 2011, od té doby se ceny nemovitostí, třeba ve Španělsku, radikálně propadly, a byla dělána také tím stylem, že se ECB ptala přímo lidí, jak cennou mají nemovitost, no, a samozřejmě každý má tendenci nadsadit tu cenu, nebo případně počítá s cenou, za kterou nemovitost koupil někdy v době realitního boomu, nehledě na to, že ceny od té doby spadly a poslední ...

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Ondřeji, ano?

Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
... důležitá věc, ta statistika nepočítala s vlivem penzí, důchodů, je prostě známou věcí, že penzijní zabezpečení v Německu je na velmi dobré úrovni, a tak lidé nemají důvod nějak střádat nebo kumulovat velké bohatství během svého produktivního věku, protože se mohou spolehnout na dobrý penzijní systém. To třeba v Itálii pravidlem není.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Ondřeji, to, co ale Němce strašně rozčiluje, je to, že vlastně tahle studie byla představena a zveřejněna velmi záhy poté, co se odsouhlasila pomoc Kypru, několikátá v řadě, a dokonce se říká, že Evropská centrální banka zdržovala zveřejnění té studie, až ta jednání o pomoci Kypru skončí. Je to pravda?

Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Je to pravda, ta studie byla k dispozici už před tím jednáním o pomoci Kypru a Bundesbanka, německá centrální banka, dokonce část té studie zveřejnila ještě před Kyprem. Když vidíme, jak je ta studie dezinterpretována v nejmenovaných, třeba Lidových novinách v Česku, tak se asi ECB nemůžeme divit, že se bála dopadu.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Díky, to byl Ondřej Houska z Bruselu.

Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Na slyšenou.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Já mám ve studiu ale také ekonoma, hlavního ekonoma dokonce, společnosti Conseq Investment Management, Petra Zahradníka, a důležité je také zmínit, že je také členem NERVu, Národní ekonomické rady vlády, a dlouhodobým pracovníkem, který ví, jak to v evropských strukturách chodí a jak se takové studie dělají. Co vy jste říkal na tu studii, jak vám se líbila?

Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management, člen NERVu
--------------------
Hezké odpoledne, mně se líbila ta studie poměrně, ale nelíbila se mi, jak pan Houska poznamenal, ta následná mediální interpretace, protože z té skoro stotřináctistránkové studie se komentuje 1 tabulka, která na základě ...

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Ta tabulka je klíčová.

Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management, člen NERVu
--------------------
Já si myslím, že nikoliv. Tam jsou 3 úhly pohledu, jedna je takzvaná čistá hodnota bohatství, jedna je hodnota příjmu a jedna je hodnota závazků, které domácnosti mají a mám pocit, že je dobré se dívat na tyto 3 veličiny v jakési rovnováze, protože současně právě ta hodnota průměrného příjmu a dlouhodobého vývoje toho průměrného příjmu zcela určitě potvrzuje právě tu jaksi obecně vnímanou pravdu, že Němci jsou asi druhý nebo třetí nejlépe odměňovaný národ po Lucembursku a v současné době po Belgii, kde mzdy vyrazily prudce nahoru. A kdybychom právě třeba do té škatulky toho, té hodnoty nemovitostí započítali v Německu a konec konců i v Rakousku, nejobvyklejší formu bydlení, to znamená nájemního a družstevního, což jsou vlastně nikoliv společnosti jednotlivých osob, ale právnické osoby, tak bychom naopak viděli ohromný náskok těchto 2 zemí oproti vší ostatní Evropě právě v tomto vlastnictví. A kdyby tam někde jako poznámka pod čarou bylo toto uvedeno, tak si myslím, že by se ta, ta vlna, řekněme, znepokojení nebo kritiky, neozývala tak silně, a možná ještě úplně poslední věc, na, v závěru té studie není v podstatě žádná interpretace, žádné závěry, to, co se tady ten minulý týden rozehřívá, to ...

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
A je potřeba říct, že v Německu to trvá dodnes.

Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management, člen NERVu
--------------------
Hm, hm, tak to jsou právě věci vyvolané diskuzí, která, řekněme, na tu studii reaguje, ale v té studii se to vlastně netvrdí.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
On je důležitý asi kontext, v kterém ta studie byla zveřejněna, a to, jak jsem řekl, bylo těsně po jednáních o pomoci Kypru, a když se potom Němci, kteří budou muset přispívat na tu pomoc největší částkou, dozvěděli, že vlastně jsou chudáci a že Kypřani jsou daleko před nimi, tak je to asi rozčílilo.

Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management, člen NERVu
--------------------
Samozřejmě, ale kdyby se o 20 stránek předtím interpretovali tento fakt v souvislosti například s nejenom s výší příjmu, ale tam je i hodnota finančního majetku, která taktéž Němce staví na, řekněme, pomyslné stupně vítězů, přesně to, co říkal pan Houska, rozdělení úspor nebo finančního majetku například ve prospěch penzí, velmi stabilních depozit, velmi ...

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Penze jsou ovšem financovány z průběžného systému a neleží Němcům na účtech.

Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management, člen NERVu
--------------------
Ale tam je započítávána právě ta část toho, kdy si Němci přispívají privátně, do privátních penzijních fondů.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Myslíte, že tahle věc s touto studií může nějak ovlivnit atmosféru a ochotu Německa půjčovat státům, jako je Kypr, Španělsko, které se zadlužily samy?

Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management, člen NERVu
--------------------
Já si myslím, že to velmi může ovlivnit veřejné mínění v Německu. Je relativně krátce před německými volbami a právě zveřejnění nebo interpretace této studie může právě v kontextu toho, když se navíc německý občan podívá, že Německo má kvótu v tom evropském stabilizačním mechanismu skoro 28 procent, jinými slovy 28 procent nákladů veškeré pomoci ...

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Jde za Německem.

Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management, člen NERVu
--------------------
... jde za Německem, tak si myslím, že může být právně, právem rozezlen. Když na druhou stranu se po tom rozezlení trošku uklidní a tyto informace si dá do pořádku, tak zjistí, že opravdu interpretace 1 tabulky nebo absolutizace 1 tabulky, ještě navíc nešťastné, další věc je, kterou pan Houska zmínil, zcela určitě chlubiví jižané budou opravdu, řekněme, zveličovat objem svých nemovitostí oproti, řekněme, konzervativnějším Němcům, tak si myslím, že může být klidnější v tomto ohledu.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
To byl ekonom Petr Zahradník, díky, že jste s námi byl ve studiu.

Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management, člen NERVu
--------------------
Nápodobně, děkuju.

ČRo Plus, 19.4.2013