Rozhovor s Petrem Zahradníkem: Kypr musí k záchraně sehnat 5,8 mld. eur

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
No a o situaci na Kypru podrobně i s mým hostem, ekonomem Petrem Zahradníkem, členem Národní ekonomické rady vlády. Dobrý den.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Dobrý večer.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Žena, která má v kapse, jak jsme slyšeli, 20 euro, potřebuje natankovat, jak tedy zaznělo v reportáži, to je ale asi jen zlomek těch problémů. Jak si máme tedy představit ty konkrétní problémy, běžné problémy denní, těch Kypřanů dnes?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Já si myslím, že to je velmi problematické, protože zejména v současné době v elektronickém finančním světě, kde je obvyklé mít výraznou většinu svých peněžních rezerv opravdu v elektronické nikoliv v hotovostní formě a jsme zvyklí na to, že ta elektronická forma funguje, tak takovéto restrikce jsou samozřejmě mimořádně nepříjemné a stanovení těch limitů je velmi výrazně handicapující. Na druhou stranu si připomeňme, že jsme v situaci, kdy tato mimořádná událost by měla trvat pravděpodobně do úterý příštího týdne, ale kdy hrozí daleko větší riziko významný odliv vkladů, respektive kapitálu z těchto bank a centrální banka zkrátka musí reagovat nějakým způsobem. Je to ono čekání mezi tou variantou A, kterou kyperský parlament odmítl a schválením té varianty B, která přijde a mezi tím je samozřejmě zapotřebí uvalit takovéto nepříjemné opatření, které beze sporu znepříjemňuje život.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě vy už jste naznačil ty limity, říkali jsme, že banky tedy zavřené do úterka, v pondělí je totiž státní svátek. Možná pro Kypřany letos trochu smutný. Banky nabízejí denní limity. Kolik si mohou vybrat? Četla jsem, že 260 eur. Ale různí se to třeba u jednotlivých bank?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Je to tak, je to podle právě míry rizika nejproblematičtější jsou v podstatě ty dvě největší v souvislosti se kterými se hovoří jak o potřebě rekapitalizace, tak možná i následného třeba prodeje vlastníkům, takže tam ty limity respektive ta, ta opatření jsou daleko striktnější než v případě těch zdravějších a na druhou stranu menších bank, které nevykazují tak vysokou míru rizika, jako ty dvě největší.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Analytik Jan Jedlička tak, jak jsme včera tady spolu s vaším předřečníkem tedy probírali téma Kypru, tak včera řekl, že stát má peníze už jen asi na fungování na další dva měsíce. Co všechno vůbec momentálně už běžným Kypřanům nefunguje, na co už vůbec jim chybějí denně peníze?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Řekl bych, že to je totální paralýza, protože si připomeňme, že kyperská ekonomika, míra zadluženosti ještě před nějakými dvěma, třemi lety se pohybovala někde mezi 60, 70 % HDP, za minulá dvě, tři léta vyšplhala na 140 %. Jinými slovy, ta míra správy veřejného dluhu šíleným způsobem narůstá, což velmi výrazným způsobem omezuje běžné fungování veřejného sektoru v té zemi a v podstatě ve všech oblastech, které jsou navázány na veřejný sektor, tak dochází k velmi drastickým škrtům. Kypr ještě do nedávna v podstatě výkladní skříň minimálně mezi těmi nováčky se během dvou, tří let stal opravdu hříšníkem a ta paralýza je opravdu patrná všude. Navíc v současné době stále Kypr je jakýmsi daňovým rájem, jinými slovy spoléhá na kapitál, který do země přitekl právě z tohoto důvodu a když si představíme jeho další odliv, tak si myslím, že to je velmi neblahá budoucnost té země.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona právě v souvislosti s tím, co říkáte, napadá člověka otázka, jestli právě válka přes ty banky není tak trošku řekněme způsob, jak donutit právě Kypr přestat být oním daňovým rájem.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
S vaší tezí naprosto souhlasím. Samozřejmě, že je velký problém stabilita, nízká kapitálová přiměřenost kyperských bank, svým způsobem i vysoká míra ne vyhovujících úvěrů, ale já souhlasím s tou tezí, že to je spíše záminka. Kypr byl možná desítku let trnem v oku klíčovým členským zemím Evropské unie, Německu, Francii, dalším právě z toho důvodu, že se stal daňovým rájem, stal se sídlem desítek tisíc korporací z Evropské unie, které vytvářejí svojí přidanou hodnotu v jiných teritoriích než Kypr, ale jsou kyperským daňovým domicilem, využívají mimořádně výhodné zejména pro holdingové uspořádání, daňové uspořádání a když byl Kypr oním dobrým žákem, tak tyto silné země si vůči němu netroufli. Teď je jednou z největších slabin mezi členskými zeměmi Evropské unie, takže možnost zaútočit a řekněme prosadit své, je v dané chvíli daleko snazší než byla před pár lety.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je dnes nové? Kyperské politické strany se dnes dohodly na vytvoření řekněme nějakého zvláštního fondu, který má tedy odvrátit bankrot. Pomůže to? Jak bude ten fond fungovat?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Já si myslím, že to je dost chiméra nebo i utopie, protože ten fond má být do značné míry založen na dobrovolnosti. Připomeňme si, že ta potřeba Kypru z hlediska nějakých stabilizačních prostředků činí nějakých 17,8 - 18 miliard euro, což je mimochodem přibližně HDP Kypru, takže je to v relaci ohromná částka a když kyperský parlament znemožnil naplnit těch téměř 6 miliard euro právě onou trošku zvláštní daní, tak tu samou částku musí nalézt jinde. O to se snaží právě i ten solidární investiční fond, ale za předpokladu, že bude založen toliko na tom, že irský, pardon, kyperský daňový poplatník tam dobrovolně složí pár set euro, tak neexistuje šance, aby tato forma byla naplněna. Myslím si, že existuje jediná proveditelná varianta v relativně krátkém období, a to je účast zahraničního kapitálu a asi není náhodou, že v minulých dvou dnech několik členů kyperské vlády navštívilo Ruskou federaci ohledně možného převzetí právě těch dvou klíčových bank ruským kapitálem.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrací se tedy do hry právě zdanění vkladů?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Já si myslím, že se vrací, koneckonců i diskuse dnes večer, která ještě asi pravděpodobně nebyla ukončena, hovoří o návrhu, že by se zdaňovaly vklady, řekněme v podstatně selektivnějším uspořádání. Připomeňme, že ten původní návrh předpokládal plošné zdanění všech, kdy skutečně významná část kyperské populace by se stala nevinnými obětními beránky a ti, kteří využívají právě toho prostředí kyperského daňového zákonodárství, mnohdy spekulanti, by z toho vyšli relativně lacino. Takže to zdanění míří právě nebo ten jeden z návrhů, ale je to velmi pohyblivý terč a zítra může být jinak než je dnes večer, míří právě k těm řekněme spekulativnějším investorům. Druhá varianta, pardon, ještě jenom jedinou větou, je, že by se tam uplatnila ona populární v uvozovkách daň finančních transakcí a že by tu ten náklad nenesli vkladatelé, ale přímo ty finanční respektive bankovní instituce.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Úplně krátce na závěr. Současné době se takzvaně tedy porcuje medvěd z evropského rozpočtu. Neukápne tak Kypru třeba něco navíc?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Já si myslím, že to je velmi pravděpodobné, protože se partner, větší partner Kypru - Řecko, právě na tom porcování medvěda z evropského rozpočtu v tom příštím programovacím období bude asi velmi významným způsobem podílet. Pro mě osobně by nebylo překvapením, kdyby dalším s nataženou rukou v té frontě byl právě Kypr.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak uvidíme, jestli nového něco přinese i ta telekonference, která se koná už více než dvě hodiny, právě ohledně Kypru. Já vám děkuji za vaše informace.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Nápodobně.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Na shledanou.

ČT24, 21.3.2013