Rozhovor s Petrem Zahradníkem k poslednímu vývoji na Kypru

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V těchto chvílích se rozhoduje o dalším osudu Kypru. Upozornil odpoledne mluvčí tamější vlády. Otázka je, jestli další hodiny tento osud nezpečetí, totiž jestli se podaří odvrátit státní bankrot, do něhož se členský stát eurozóny dostal kvůli kolabujícímu bankovnímu sektoru. Banky mají otevřít po týdenní pauze příští úterý. A do té doby se Kypřané snaží najít východisko z finanční krize. Totiž nalézt zdroje pro bezmála 6 miliard eur, které musí sehnat, aby jim eurozóna poskytla dalších 10 miliard. Kyperští poslanci teď jednají o krocích, jak dát tuto částku dohromady a jednají pod jistým tlakem demonstrantů, kteří se sešli před parlamentem. V Nikósii máme zvláštního zpravodaje Jaromíra Marka. Dobrý večer.

Jaromír MAREK, redaktor
--------------------
Pěkný večer.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaromíre, co mají v parlamentu na stole a rýsuje se opravdu šance, že poslanci schválí plán, který by mohl zabránit nejhoršímu?

Jaromír MAREK, redaktor
--------------------
Tak určitě to slíbili, slíbil to, jak jsi řekl, i předseda vlády, že dnes večer, ať už to bude kdykoliv, musí dojít k nějakému rozhodnutí, byť by mělo být pro Kypr jakkoliv složité. Možná to slyšíte. Já jsem tady před kyperským parlamentem, kde skutečně je několik stovek lidí, kteří čekají napjatě, a to své napětí dávají najevo, na to, jak to jednání dopadne, těch řešení je několik, velmi stručně, řízení jakéhosi fondu, do kterého by se zastavil státní majetek, majetek církví, z toho by bylo možné získat nějaké peníze a hlavně také restrukturalizace druhé největší banky Laiki, která je také v největších problémech, tam by dokonce se zvažovalo o tom, že by se znovu do hry dostalo zdanění vkladů ve výši 10 procent, ovšem jenom těch velkých vkladů nad 100 tisíc eur a vidíme, jak to dopadne, ale mělo by to rozhodnutí skutečně padnout, alespoň se čeká ještě dnes večer.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak slyšíme, ta atmosféra před budovou parlamentu je dost vypjatá, vyhrocují se dál i nálady kolem bank a bankomatů, na které Kypřané v posledních dnech doslova útočili?

Jaromír MAREK, redaktor
--------------------
Já bych řekl, že zatím ne, protože všichni to prostě berou jako fakt, každý den se ráno postaví do zástupu před bankomat, každý si vybere 260 euro, to je maximum, kolik mu ten bankomat dá, bez ohledu na to, kolik na tom svém účtu má. A spíše bych řekl, že lidé jsou skleslý, přemýšlejí o tom, co bude dál, jak se z té situace dostat, protože není vůbec vyloučeno, že se k těm penězům nebudou moci dostat nějakou delší dobu, ale otázka je, jak to bude vypadat příští týden, to příští úterý, až se ty banky otevřou, to se předpokládá, že skutečně vezmou lidi banky útokem a bude docela situace složitá, ale do úterka je tady na /nesrozumitelné/ ještě hodně dlouho.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tolik z kyperské metropole náš reportér Jaromír Marek. Na slyšenou.

Jaromír MAREK, redaktor
--------------------
Na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ve studiu vítám odborníka na evropské trhy Petra Zahradníka z Národní ekonomické rady vlády. Dobrý večer.

Petr ZAHRADNÍK, odborník na evropské trhy, Národní ekonomická rada vlády
--------------------
Dobrý večer.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mají před sebou kyperští poslanci reálný plán, který by mohl zajistit miliardy eur, aby tedy ostrov dostal pomoc z eurozóny?

Petr ZAHRADNÍK, odborník na evropské trhy, Národní ekonomická rada vlády
--------------------
To je samozřejmě v současné době spekulace. Pan Marek před chviličkou naznačil skutečně asi tři základní možnosti, které by v této souvislosti přicházely v úvahu. Za a) tedy angažovanost kyperského státu, tam to je velmi problematické, protože Kypr se 140-procentním dluhem k HDP je jednou z nejzadluženějších zemí Evropské unie a prostor tam je velmi omezený. Druhé řešení je, řekněme, mobilizace, ať už vlastníků těch bank, respektive jakási dobrovolná solidarita, ale tímto způsobem mobilizovat 6 miliard euro v tak, řekněme, malé ekonomice je taktéž problém. A třetí záležitost, krachla vlastně včera večer, domnívám se, že kyperští politici si od ní hodně slibovali, a to byla ona mise do Moskvy, není tajemstvím, že mezi těmi zejména dobře postavenými klienty kyperských bank i na základě nejrůznějších daňových výhod patří, řekněme, smetánka, ať už podnikatelská nebo jednotlivců z Ruska. A myslím si, že Kypřané právě upírali jistou naději k dohodě, která, která skončila krachem.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na druhou stranu bylo by to, mírně řečeno, asi nestandardní řešení, kdyby členy eurozóny zachraňovali Rusové, což už teď, jak tady poznamenávají dnešní Financial Times, vyvolává napětí mezi Unií a Moskvou.

Petr ZAHRADNÍK, odborník na evropské trhy, Národní ekonomická rada vlády
--------------------
Je to tak. Na druhou stranu bych si dovolil dodat, že zhruba před rokem, před rokem a půl, kdy v podobně svízelné situaci se ocitlo Řecko, tak obdobné mise řeckých politiků mířily do Číny a do jiných zemí jihovýchodní Asie. Na druhou stranu asi vztah Rusko - Evropská unie z tohohle toho pohledu daleko, daleko citelnější a myslím si, že Evropská unie se v této souvislosti v podstatě bojí jednoho jediného, že Rusko bude nadále konzervovat na Kypru to prostředí daňového ráje, které právě i ruští investoři velmi využívají a toto si myslím, že je klíčový trn v oku mezi vztahy Rusko - Evropská unie v současnosti.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A připouštíte, že je možné, že by teď eurozóna přišla o jednoho, i když menšího člena, nebo co by znamenal státní bankrot Kypru.

Petr ZAHRADNÍK, odborník na evropské trhy, Národní ekonomická rada vlády
--------------------
Mně se na to těžko odpovídá, co by, řekněme, bytostného eurooptimisty. Na druhou stranu si myslím, že Kypr je velmi v rozsahu i ve vztahu k Řecku velmi malá ekonomika, je to třetí nejmenší ekonomika Evropské unie. A mám pocit, že i přes ty fatální problémy není na pořadu dne odchod z eurozóny. Současně si myslím, že obecně se situace velmi hystericky vypjatá před 2, 3 lety uklidnila a řešení typu východ z eurozóny už není na pořadu dne, tak jak ubylo v nedávné minulosti. Spíše si myslím, že se může jednat o nějaký návrat k té úvaze zdanění, já osobně se domnívám, že bylo velmi nespravedlivé trestat v té první variantě opravdu všechny vkladatele, i ty pod zůstatky do 20 tisíc euro, ale na druhou stranu nějakou variantu oné populární "daně z finančních transakcí", kdy ponesou tíhu vlastníci bank, bych připustil jako řešení.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A ještě v krátkosti. Co unijní státy mimo eurozónu, včetně Česka, mohou to všechno sledovat bez většího znepokojení?

Petr ZAHRADNÍK, odborník na evropské trhy, Národní ekonomická rada vlády
--------------------
V současné době ano, protože díky fungování evropského stabilizačního mechanismu se finančně podílejí toliko členské státy eurozóny.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dodává člen Národní ekonomické rady vlády, odborník na unijní trhy Petr Zahradník. Díky, na shledanou.

Petr ZAHRADNÍK, odborník na evropské trhy, Národní ekonomická rada vlády
--------------------
Nápodobně, na shledanou.

ČRo 1 - Radiožurnál, 22.3.2013