Rozhovor s Petrem Zahradníkem: Česká ekonomika v nejdelší recesi

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká ekonomika se ocitla v nejdelší recesi od roku 1997. Propadá se už víc než rok. Domácnosti málo utrácejí, firmy neinvestují. Vývoz brzdí slabší poptávka v Evropě. Obrat k lepšímu očekávají ekonomové ve druhé pololetí. Přesto přes to všechno není momentální krize tak hluboká jako před dvěma roky. Hlavně zásluhou firem, které se prosadily mimo starý kontinent a v zámoří nebo Asii se jim daří.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Rok 2005 a automobilka TPCA, která slavnostně otevírá závod v Kolíně. Plány jsou velkolepé, až 340 tisíc vozů Toyota, Peugeot a Citroën ročně. Rozjezd byl úspěšný. A tohle je kolínský závod dnes. Situace je úplně jiná. Výroba automobilů spadla o pětinu, firmu opustilo 350 zaměstnanců a spadl zisk. Automobilový průmysl je přitom jedním z tahounů české ekonomiky. A té se teď stejně jako kolínské továrně nedaří. Za loňský rok klesla o jedno procento. I automobilka ale věří, že špatné zprávy tím končí.

Radek KŇAVA, mluvčí TPCA
--------------------
Nepředpokládáme, že bychom potřebovali snižovat počet zaměstnanců.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Propad ekonomiky může pro někoho znamenat nižší plat, případně nezaměstnanost. Jsou ale i firmy, které si žádnou krizi nepřipouští. Ti nejlepší včera za svou snahu převzali i ocenění.

František PIŠKANIN, podnikatel roku 2012, Hopi
--------------------
Nestrašme se, že je něco těžkého, je třeba se dívat pozitivně na to, co je před námi a je to o práci.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
A třeba pro pražského výrobce leteckých motorů byl loňský rok tím nejlepším.

Milan ŠLAPÁK, obchodní ředitel GA Aviation Czech
--------------------
Klíčovými trhy jsou Spojené státy, Severní Amerika, Čína, Rusko a Brazílie.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Naproti tomu zřejmě v největší krizi je stavebnictví. Jen loni zkrachovalo 170 firem a zájem o stavby neroste ani letos.

Václav MATYÁŠ, prezident, Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR
--------------------
Takovýchhle staveb je jako šafránu a ten propad, který je v počtu zakázky, se musí projevit na zaměstnanosti.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
A podpořit ekonomický růst chce teď i vláda, třeba tím, že už nehodlá zvyšovat daně.

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/
--------------------
V tuto chvíli chceme dát tímto vzkazem jasně najevo, že daně pro zbytek našeho vládního období už by se měnit ani zvyšovat neměly, což by mělo vytvářet stabilitu v tom podnikatelském prostředí.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak se bude Česku dařit v budoucnosti, bude ale záležet hlavně na zahraničí, zejména Německu, na kterém jsou české podniky závislé.

Roman GAZDÍK, redaktor
--------------------
Německo trápí pokles poptávky po jeho výrobcích v eurozóně. Poslední čtvrtletí loňského roku bylo pro Němce vůbec nejslabší od krize v roce 2009.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Německé hospodářství se v posledním loňském čtvrtletí propadlo o 0,6 % a nedařilo se ani dalším velkým evropským ekonomikám. Francie oslabila o 0,3 a Itálie o necelé procento. Celá Evropská unie spadla o polovinu procenta.

redaktor
--------------------
Nejslabší výsledek od roku 2009 zaznamenalo také Slovensko. Zdejší ekonomika sice stále roste, ale i tady se projevila slabší poptávka po automobilech.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Lépe by podle ekonomů mělo být v druhé polovině letošního roku. Dluhová krize v eurozóně se totiž postupně uklidňuje. Roman Gazdík a Zuzana Luňáková, Česká televize.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Recesi v Česku, ale i v ostatních evropských státech teď rozebereme s našimi hosty. Petr Gapko, hlavní ekonom GE Money Bank a Petr Zahradník z Národní ekonomické rady vlády. Pánové, dobrý večer. Předešlé roky se nesly, alespoň ze strany vlády v duchu šetření a letošní rok se alespoň podle Nečasova kabinetu má nést spíše v duchu těch prorůstových opatření. Vy jste jich v rámci NERV připravili asi 70. Jsou ale nějaká, která mohou, řekněme, rychle zafungovat?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Já si myslím, že to jsou opatření, nebo tato opatření bych rozdělil na ta, která mají jistou finanční nebo fiskální náročnost, jinými slovy, jsou spojena s realokací peněz a opatření institucionálního nebo právního charakteru. Řekl bych, že ta, která lze zařadit do té první skupiny, tak jenom tak namátkou dvě tři klíčová. První nejen ve zbytku programovacího období do konce letošního roku, respektive plus dva další roky, ale zejména s vyhlídkou na příští programovací období 14 a 20, což je v současné době ještě aktuálnější po schválení víceletého finančního rámce, zkrátka a dobře, využívat čistou pozici, kterou Česká republika má vůči rozpočtu Evropské unie, ta jen mimochodem v roce 2012 činila téměř 75 miliard korun, což si myslím, že by byla částka, která se zejména těm problémovým sektorům v reportáži by hodila asi velmi významně. Druhá věc je posílení proexportních opatření zejména vůči těm teritoriím, které, řekněme, v uvozovkách, šlapou lépe než vlastně celá Evropská unie a evropská ekonomika a zejména ta teritoria, ke kterým Česká republika, respektive ještě dříve Československo, mají určitý historický vztah a které je možné v uvozovkách dobýt snadněji než některá další. To jsou řekněme ta, která jsou spojena s uvolňováním finančních prostředků a ta legislativní nebo procedurální jsou spojena řekněme s širokým komplexem věcí spojených s podporou konkurenceschopnosti s tím, aby řekněme, vazby mezi podnikatelským sektorem a vzdělávacím nebo výzkumným a vzdělávacím sektorem byly propojenější, aby se omezily řekněme zbytné náklady spojené s nástupem absolventů škol do své první praxe a tak dále. Myslím si, že to právě pokrývá těch, jak jste zmínila 65 nebo 70 opatření v kostce, které NERV navrhuje.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Všechna ale jsou spíše dlouhodobého rázu, kdy tedy můžeme čekat nějaké viditelné výsledky?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Zejména, pokud se jedná o vzdělání, respektive o přesměrování kormidla vztahu mezi vzdělávací sektor, výzkumný a vývojový a praktická aplikace. Souhlasím, že to je běh na velmi dlouhou trať. Myslím si, že další věc, která koneckonců s tím je spojena, je vůbec v oživení ekonomického prostředí, i investičního prostředí i toto je věc, kterou kde efekt nelze asi vidět za rok nebo za dva, ale vidíme současně že země a koneckonců jsou to země sousední vůči České republice, které nepodcenily i v době recese nějaké rozumné tempo růstu investic, že v současné době jich z toho nějakým způsobem profitují, to se týká zejména Slovenska, Polska, ale částečně i Rakouska, takže ten časový rozměr toho, kdy to přinese nějaké výsledky, záleží na tom, kdy se to kormidlo, řekněme, přetočí. To, že Slovensko například v roce 2011 se rozhodlo, že bude pokračovat poměrně vehementně ve výstavbě dálnic a dopravní infrastruktury začíná přinášet ovoce už v podstatě teď, takže ten horizont je zhruba 1,5 až dvouletý a záleží na české vládě, co bude preferovat.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy také počítáte v rámci těch opatření i s podporou stavebnictví, které podle ČSÚ klesalo o 6,5 %. Co tedy bude tím rychlým v rámci stavebnictví, které táhne ekonomiku dolů?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Řekl bych, že jsou to jednoznačně dvě věci. Ve veřejném sektoru jaksi obnovení zdrojů pro dostavbu dopravní infrastruktury, to si myslím, že je minimálně nějakých 40 % výkonu stavební výroby z předkrizového období, a potom je to řekněme obnovení jakýchsi příznivých podmínek pro investice, vytváření průmyslových zón, nikoliv v tom extenzivním slova smyslu známém z minulé dekády, ale samozřejmě na míru činěné stávajícím podmínkám. Myslím si, že kdyby toto se spojilo plus s nutnou podporou bydlení, nebo řekněme, rekonstrukce bytového fondu, opět možná i s podporou Evropských fondů nebo finančních nástrojů s tím spojených, tak minimálně v té první fázi by stavebníci byli spokojeni, troufám si tvrdit.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Gapko, co vy si myslíte o těch opatřeních, která připravil NERV? Protože i z průmyslové výroby jsou špatná data, meziročně klesl o 12,5 %. Můžou tedy ta opatření rychle pomoci ozdravení té tuzemské ekonomiky?

Petr GAPKO, hlavní ekonom, GE Money Bank
--------------------
Ta opatření určitě nepomohou v rámci měsíců. Bude trvat nějakou dobu, než ta opatření opravdu zaberou, a pokud bychom se měli dávat na nějaký horizont, tak bychom mohli vidět třeba za jeden rok nějaké první náznaky toho, že ta opatření se opravdu pozitivně projevují na ekonomice. Nicméně důležité je dodat, že ta opatření přichází, řekl bych, v pravý čas, to znamená, že by se mohly potkat s jakýmsi mírným růstem, který by se mohl po té současné recesi nastartovat v Evropě a tím pádem by mohli urychlit to zotavení ekonomiky z krize.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ze strany opozice včera zazněla kritika.podívejme se na slova předsedy hospodářského výboru Milana Urbana a recept sociální demokracie proti recesi.

Milan URBAN, poslanec, předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
My musíme mobilizovat všechny možné rezervy, ale měli bychom je směřovat chytře do investic, ale ne do investic tak jak nás napadne momentálně, stavět nějaké hladové zdi, ale do investic na základě nějakých koncepcí, tam kde se opravdu můžeme domluvit i průřezem politických stran, jestli tady budeme říkat, že silnice R35, to znamená, spojení mezi Hradcem a Olomoucí už dávno měla stát, tak já myslím, že tohle nikdo nemůže rozporovat. Proč do toho nejít v době krize. Bavíme se o energetické efektivitě, jak nám utíkají energie z veřejných budov, protože nejsou dostatečně zateplené a tak dále, proč to nedělat v tuhle tu chvíli. Všechny tyto věci samozřejmě přinesou pracovní místa a přispějí multiplikačním efektem i do státního rozpočtu. Každá koruna, o kterou se zvýší hrubý domácí produkt, tak přináší své ovoce i na inkasu daňovém do státního rozpočtu. A v konečné řadě samozřejmě toto jsou krátkodobá opatření. Je nutné, aby každý státní úředník v podstatě se stal jakýmsi obchodním zástupcem českých firem v zahraničí a to zvláště mimo Evropskou unii. Evropská unie stagnuje a zřejmě stagnovat bude a my potřebujeme jako exportní země, kde export je tahounem růstu, se dostat mimo Evropu a tam musí podle mého názoru nasadit všichni mnohem více sil než se tak stalo do současné doby. Teď je chvíle na mobilizaci všech možných úspor, provozních výdajů, na chytré přesměrování těchto výdajů do investic.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, v roce 2014 budou parlamentní volby. Neměla by tedy spíše panovat široká shoda právě u těch dlouhodobých opatření?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Já si myslím, že zcela určitě a minimálně z ex posé pana Urbana bych téměř podepsal ty první dva body. S tím třetím samozřejmě lze souhlasit asi v tom smyslu, jak byl koncipován, ale dodal bych k tomu to, že teritorium mimo Evropské Unie nikdy nebude hlavním mainstreamem hlavním exportní orientace české ekonomiky. I kdyby se samozřejmě podařilo realokovat 5 nebo 7 % objemu zahraničního obchodu na ty rychle rostoucí trhy, pořád zbývá nějakých 80 nebo více než 80 %, které budou, řekněme, tím klíčovým odbytištěm, pro český export a změnit něco radikálním způsobem takto významnou orientaci asi zřejmě nejde, ale souhlasím jako, řekněme, doplňkový nástroj pro podporu exportu vyhledávat ony obchodní příležitosti a vůbec řekněme, zkvalitnit to, co někdo terminologicky nenávidí, a to je termín obchodní nebo ekonomická diplomacie, tady si myslím, že má česká strana pořád velmi silné rezervy a je to průřezové téma bez ohledu na politické podbarvení.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže čistě hypoteticky v případě, kdy by sociální demokracie v příštím obchodní vyhrála volby, ta jejich opatření by nešla proti těm, která navrhujete a neuškodila by tuzemské ekonomice naopak místo pomoci?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Já si myslím, že v podobě takových těch obecných headlinových konceptů si myslím, že ve většině nikoliv, samozřejmě, že jak známé přísloví říká, Ďábel je skryt v detailu, tak samozřejmě ty konkrétní detailní scénáře, které vedou k jejich naplnění, se možná lišit mohou, ale minimálně ty teze, které byly předneseny na té tiskové konferenci, já osobně s nimi významně souzním.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Gapko, sociální demokraté včera mluvili i o tom, že chybí spotřeba domácností. Jak velkou roli hraje právě spotřeba lidí v těch výsledcích HDP, které jsme slyšeli na začátku vysílání?

Petr GAPKO, hlavní ekonom, GE Money Bank
--------------------
Pokud se podíváme na celý rok 2012, tak spotřeba domácností a útrata vlády byly těmi dvěma hlavními faktory, co táhly ekonomiku dolů. V tom prvním pololetí byl významnější faktor spíše vládní fiskální restrikce, čili toho, že vláda šetřila. V druhém pololetí ale převážil efekt slabé spotřeby a právě spotřebitelé přispívali nejvíc negativně do české ekonomiky.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Zahradníku, vezmeme-li ještě v úvahu, že nezaměstnanost překročila 10 %, práci si hledá teď přes půl milionu Čechů. Počítá s tím NERV, aby podpořil zaměstnanost?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Já v tomto ohledu nemohu mluvit za celý NERV. Maximálně zmiňuji můj názor oněch samozřejmě 10 % podle metodiky Eurostatu něco přes 7 %, respektive cifra téměř 600 tisíc spoluobčanů bez práce je svým způsobem varující. Na druhou stranu bych dodal, že v ekonomikách mimo eurozónu je to vůbec nejnižší míra nezaměstnanosti mezi srovnatelnými zeměmi jinými slovy situace, panevropská situace na trhu práce růžová není. Ohledně těch návrhů NERV. První věc, nebo sama jste před pár minutami říkala, že řada opatření má řekněme, poměrně významně dlouhý časový rádius než zaberou. Trh práce nebo záležitosti spojené s trhem práce jsou mnohdy otázkou vzdělávání, optimální vzdělanostní struktury v souladu mezi nabídkou a poptávkou, eliminace takzvaných strukturálních poruch na trhu práce. To se nevyřeší ze dne na den.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně vláda má nástroj, jak s tím pracovat. Je v těch 70 opatřeních? Jaké například?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Samozřejmě. První věc je právě ona pružná vazba mezi školami a podnikatelským sektorem tak, aby, řekněme absolvent, který nastoupí do své první práce, mohl dělat to, na co byl školen a s odpuštěním tam nechodit šéfovi pro svačinu. Druhá věc je, aby se vzdělanostně struktura přizpůsobila potřebám, které podniky poptávají. Jinými slovy, aby se nevychovávali v uvozovkách univerzální manažeři schopni všeho, ale aby se vytvářeli zejména technické a na přírodních vědách založené profese, které mají relativně vysokou míru záruky, že během svého pracovního uplatnění naleznou trvalou a slušně ohodnocenou práci. A třetí věc je, aby docházelo řekněme k jakémusi mezinárodnímu síťování nebo mezinárodní spolupráci v tom, aby řekněme člověk mohl vyrazit na zkušenost do zahraničí. Stimulovat ji a následně tuto zkušenost po návratu uplatnit na českém trhu práce. To jsou, řekněme, možná příklad několika z mého pohledu nejdůležitější.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Gapko, má česká vláda v rukou možnosti, jak se vypořádat právě s rostoucí nezaměstnaností?

Petr GAPKO, hlavní ekonom, GE Money Bank
--------------------
Já bych řekl, že částečně, ono jak bylo zmíněno, my velmi závisíme na exportech, čili i na tom, co se stane u našich hlavních obchodních partnerů, což je například Německo, Francie, Velká Británie, ale rostoucí vliv mají i země jako je Čína nebo Rusko.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě Německo a Francie zrovna také mají velmi špatné výsledky HDP.

Petr GAPKO, hlavní ekonom, GE Money Bank
--------------------
Je to pravda. Ve čtvrtém kvartálu se těmto ekonomikám příliš nedařilo. Ale když se podíváme na takzvané předstihové indikátory neboli indikátory nálady, které přišly v posledních několika týdnech, dá se říci, z Německa, tak tam je vidět určité zlepšení, to znamená, že jak investoři tak firmy se na brzkou budoucnost v horizontu šesti měsíců dívají poměrně optimisticky, což je dobrá zpráva i pro Českou republiku.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve třetím kvartále se sice zvýšila průměrná mzda v průměru o 300 korun, ale po odečtení inflace se platy snížily skoro o 2 %, což je od roku 2000 druhý nejmenší nárůst. Navíc se zvyšovaly daně, ceny se zvedaly, jak tedy přimět domácnosti k tomu, aby utrácely, když zaměstnavatelé společnosti evidentně nejsou v kondici zvedat mzdy?

Petr GAPKO, hlavní ekonom, GE Money Bank
--------------------
To je věc, která se nestane ze dne na den. Domácnosti musí mít hlavně důvěru v to, že dá se říci, členové té domácnosti, kteří ji živí, budou mít jisté pracovní místo po nějakou dobu. Pokud bude tato jistota existovat, potom mohou domácnosti začít utrácet a ta jistota se nevezme, nespadne někde z nebe. Ta jistota musí přijít s tím, jak se zlepší podmínky na trhu práce, což dokáží zase jen firmy. Pokud se tedy bude dařit líp firmám, bude se dařit líp spotřebitelům.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Já s tím naprosto souhlasím, a současně si myslím, že racionální chování domácností v současné době, alespoň z mého pohledu není tou hlavní skvrnou na tom finálním čísle hospodářského růstu. Já osobně jsem přesvědčen, že to je investiční propad. My jsme objevem investic někde na úrovni let 2005 a 2006 a tam vidím to nejslabší místo, to že domácnosti se v dané chvíli, jak říkal pan Gapko i úměrně svému racionálnímu očekávání chovají v podstatě tak jak mají, byť samozřejmě ty okolnosti jsou vyvolány okolnostmi velmi nepříznivými, to znamená, pokles reálných příjmů, tak z mého pohledu nechci říkat, že to je v pořádku, ale myslím si, že na druhou stranu bezhlavé zadlužování se jen proto, aby ta spotřeba rostla není udržitelný model chování.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Meziročně ale zpomalila inflace z 1,9 % na 2,4 %. Mohlo by tohle spotřebu domácností zvýšit?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
--------------------
Já si myslím, že právě ta obavná očekávání a opět zcela souhlasím s panem Gapkem, že nelze tyto řekněme, preference nebo změnu těchto preferencí očekávat v nějakém okamžitém období. Ona ta ne úplně pozitivní nálada se nesmaže ze dne na den nebo z měsíce na měsíc, samozřejmě, že to může přimět zejména v České republice je řekneme stále preference nakupovat věci levně nebo levněji nebo preferovat tu cenovou výhodnost před řekněme, vyšší kvalitou, takže z tohoto pohledu zcela určitě ano, ale současně si myslím, že ta obezřetnost a ta nejistota je natolik silným faktorem, že relativně příznivý inflační vývoj může pomoci jen velmi částečně.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se stručně podívejme za hranice. Jak už jsme zmiňovali, ekonomika Francie i Německa klesala. Jak to vypadá v České republice ohledně příležitostí firem, už vidíme ten trend, že se společnosti přeorientovávají na jiné trhy a případně na jaké a jak úspěšné jsou?

Petr GAPKO, hlavní ekonom, GE Money Bank
--------------------
Ten trend je vidět v podstatě už několik let. Před několika lety jsme byli závislí daleko více na Evropě než na mimoevropských státech a to se změnilo. Změnilo se to vlastně i díky tomu, že vláda podporuje expanzi do zemí jako je například Čína, Rusko, Latinská Amerika a tak dále a myslím si, že je to určitě krok dobrým směrem. Je vidět, že české firmy dokážou být úspěšné na těchto trzích a to zejména tím, že dokážou nabídnout celkem slušnou kvalitu za, dá se říci, rozumnou cenu. Česká pracovní síla je ještě poměrně levná, například v porovnání s tou německou nebo francouzskou, ale průměrný český pracovník je ochoten za o něco menší peníze než Němec pracovat a to poměrně kvalitně.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Díky za návštěvu ve studiu, hezký večer.

ČT 24, 14.2.2013