Petr Zahradník: Zlato a nejistota

V časech krize a ekonomické nejistoty se uchylují k růstu, respektive posilování – investice do nich registrují nadprůměrný výnos. Jsou to typická krizová aktiva, k nimž se v časech nejistoty ještě přidávají některé další komodity, umělecké předměty a vzácné statky.

Jestliže si však kurz švýcarského franku obvykle po překonání krize uchová svoji silnou hodnotu, cena zlata začíná viditelně klesat.

Zlato je nyní pouhou vzpomínkou na období, kdy představovalo základ měnového systému. Svoji pověst a renomé ušlechtilého až konzervativního aktiva si stále drží. Ve skutečnosti je však spíše luxusním spotřebním statkem. A jelikož se jedná o luxusní statek s dobrou pověstí, kterou v čase krize standardní investiční aktiva vesměs postrádají, uchyluje se skupina převážně bohatých investorů, či spíše spotřebitelů, k hromadným nákupům zlata.

Některým stačí jeho pouhá držba, ti spekulativnější věří v nárůst jeho ceny, což se jim zejména od počátku roku 2009 dosyta naplnilo. Nyní se velebení zlata opět ztrácí. Zraky se k němu zejména upírají již jako k ušlechtilému luxusnímu a uměleckému předmětu, nikoli jako ke spáse mezi investičními aktivy, s nimiž je lépe překonat krizi.

Investor brzy shledá výhodnost tradiční škály investičních nástrojů oproti zlatu, jež nenese žádný výnos (s výjimkou realizace cenové spekulace). Navíc jeho držba je spojena s dalšími dodatečnými náklady jeho úschovy, zabezpečení či pojištění.

Publikováno na E15.cz, 20.4.2013