Miroslav Zámečník: Kde ty všechny prachy jsou

Kyperský finanční sektor proslul v lepším případě jako „daňový ráj uvnitř eurozóny“, v horším jako pračka peněz (nejen) ruských oligarchů. Ne všechen odliv finančních prostředků je přitom ilegální.

Kapitál je vyvážen i ze zcela legitimních důvodů, navíc jeho pohyb byl v celosvětovém měřítku v posledních dvaceti letech liberalizován. Přesto nadále existují finanční prostředky, které opouštějí zemi nezákonně coby výnosy z trestné činnosti, korupce či podnikání v šedé ekonomice. Motivem může být rovněž snaha dostat peníze pryč z důvodu politické nejistoty a nenechat jich příliš mnoho místnímu berňáku. Ať jsou motivy a původ peněz jakékoli, je v řadě zemí ilegální odliv kapitálu makroekonomicky významným fenoménem. A navíc pozoruhodně vytrvalým.

Poměrně konzervativní propočty, zpracovávané s využitím dat mezinárodních finančních institucí čtyřmi různými metodikami nevládní organizací Global Financial Integrity (GFI), mají pouze jednu nevýhodu: vycházejí s časovým zpožděním. Měsíc stará Zpráva GFI o ilegálních finančních tocích, která je volně dostupná na internetu, pracuje s čísly za rok 2010. V závislosti na metodice se nelegální odliv peněz z rozvojových zemí pohyboval v rozmezí 783 až 1138 miliard dolarů.

Pozoruhodný je především rozsah ilegálního vývozu kapitálu z Číny, který se odehrává především v deklarování a fakturování velmi nízké hodnoty exportovaného zboží. Obcházejí se tím nejen správci daně v zemi vývozce, ale i celní správy v zemi dovozce, kde v žádném případě nejde o drobné.

Čínský ilegální odliv peněz do zahraničí za deset let do konce roku 2010 představoval částku dva a tři čtvrtě bilionu dolarů, což je 37,6 procenta čínského HDP v roce 2011 anebo ekvivalent celého francouzského HDP v témže roce. Samozřejmě že odliv 420 miliard dolarů za rok v poměru k čínskému HDP představuje zhruba šest procent, zároveň je to ale téměř polovina odlivu ze všech rozvojových zemí dohromady a více než to, co dá dohromady zbytek zemí v první desítce.

Nezákonný přesun kapitálu z Ruska, odhadovaný v roce 2010 na 43,6 miliardy dolarů, představuje jednak nižší procento tamního HDP, jednak je to v absolutním vyjádření proti Číně téměř „bagatelní částka“. Negativně naopak překvapuje Malajsie, kde je ilegální vývoz peněz v poměru k HDP zdaleka nejvyšší ze všech zemí první desítky. Podle autorů studie to jde mimo jiné na vrub podhodnocování fakturace ve vývozu jako v případě Číny a je to relativně trvalý fenomén. Takové nástroje jsou ostatně příznačné pro celou Asii, jejíž podíl na celkovém úniku ilegálního kapitálu z rozvojového světa je zcela dominantní s 61,2 procenta. Následuje Latinská Amerika (15,6 %) a Střední východ se severní Afrikou (9,9 %). Kalkulace úniků nicméně vycházejí ze statistik platební bilance. Kdo nereportuje, u toho nic nespočtete. Proto můžeme jen hádat, kolik se toho vyveze z takového Alžírska nebo Iráku. Vzhledem k politické nestabilitě to málo nebude.

Publikováno v týdeníku Euro, 21.1.2013