Miroslav Zámečník: Chce to více konkurence

Že jsou spotřebitelské úvěry v Česku drahé, není novinkou. Nepřekvapí ani skutečnost, že jejich úročení je podstatně vyšší než v Německu nebo Rakousku. Člověku jenom vrtá hlavou, proč konkurence dokázala srazit na úroveň plně srovnatelnou s našimi germánskými sousedy sazby u hypoték, ale nikoli v případě financování spotřeby. Přirozeným důsledkem tak je, že na rozdíl od úvěrů na bydlení má celkový objem spotřebitelských půjček poskytnutých bankami v tuzemsku tendenci mírně klesat.

Nechce se věřit, že by riziko půjčit průměrnému Čechovi bylo o šest procentních bodů vyšší než v případě Němce nebo Rakušana. A ještě podivněji působí nezanedbatelný několikaprocentní rozdíl, který v minulosti charakterizoval srovnání se Slovenskem a Polskem. Teprve v posledních dvou letech se negativní diferenciál v případě Polska zcela smazal a dnes jsou v Česku „spotřebiteláky“ o významných 3,4procentního bodu levnější než na Slovensku. Podle údajů České národní banky, která sestavuje přehledy stejnou metodikou jako naši sousedé, spotřebitelské úvěry s plovoucí sazbou nebo s fixací do jednoho roku sice v posledních měsících mírně stoupají, ale jsou výrazně nižší než koncem roku 2010 nebo 2011. Že by se začala projevovat ostřejší konkurence?

Posílení konkurence je zvláště zapotřebí v případě kreditních karet. Zůstatky nesplacené v bezúročné lhůtě totiž v Česku zatěžují vůbec nejvyšší sazby oproti všem ostatním středoevropským zemím. Úrokový diferenciál ve srovnání s německými sazbami představuje u kreditních karet pořád více než osm procent. Za iritující lze považovat zejména rozdíl vysokých 6,2procentního bodu v porovnání s Polskem a 2,4 procenta vzhledem k východní části bývalého společného státu. Ano, dluh na „kreditkách“ je momentálně i na Slovensku levnější.

Financování z kreditních karet je v eurozóně podle nejnovějších dat Evropské centrální banky dražší pouze v Portugalsku. Dokonce i krizí deptaní Řekové měli v této kategorii sazby o šest procentních bodů levnější než Češi. Autor tohoto textu si musí klást otázku: sakra, proč? A to přestože je přesvědčen, že nezaplatit v bezúročné lhůtě zůstatek na kreditní kartě je důkazem slabomyslnosti. Podobné rozdíly totiž odlišnou rizikovostí nevysvětlíte. Mnohem pravděpodobněji je na vině jiná struktura trhu a rozdílná míra konkurence. Ti bankéři ale musejí Čechy milovat, takové beránky k ostříhání aby jeden pohledal…

Publikováno v týdeníku Euro, 29.4.2013