Tisková konference po jednání vlády, 12. dubna 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové, já bych zároveň omluvil pana premiéra, nicméně bude k dispozici po zasedání Bezpečností rady státu. Já představím dvě záležitosti, které se týkají nějakým způsobem resortu Ministerstva vnitra. První z nich je zákon o matrikách, který dnes vláda schválila, a myslím si, že je to velmi dobrý krok z několika důvodů.

Zaprvé je to prokazatelně krok k digitalizaci, protože přicházíme s tím, že matriky v České republice budou elektronizované. Zavedeme matriční informační systém, tzv. e-matriku, a já si myslím, že vedle e-dokladovky, kterou přejímá pan vicepremiér Bartoš od Ministerstva vnitra, je to jeden z těch kroků, které skutečně prokáží, že tahle vláda v oblasti digitalizace bude přinášet konkrétní výsledky.

Nejenom to, že budou propojeny informační systémy, že lidé si budou moci obstarávat ty matriční dokumenty, ať už je to oddací list, či další záležitosti, na kterémkoli matričním úřadě v České republice, nejenom na tom jednom konkrétním. Zároveň bude propojen matriční systém s ostatními systémy veřejné správy a bude každopádně možné obsluhovat tento důležitý úřad mnohem komfortněji, než to bylo doposavad. Samozřejmě pro ty, kteří mají rádi historické prameny k těm matrikám, matriky jako historické prameny určitě sloužily, tak nadále budou vedeny matriční knihy i v listinné podobě. E-matrika jako taková by měla vstoupit v platnost, nebo respektive do provozu, 1. ledna 2027. To je jedna část tohoto návrhu.

Druhá se týká rodinného práva a vychází, řekněme, z praxe matričních úřadů. Dovolí se zavést možnost určit otcovství souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce před matričním úřadem. To doteď nebylo možné. Další možnost je uzavřít registrované partnerství v České republice už nikoliv jen a pouze před 14 vybranými matričními úřady, nově bude moci být uzavřeno registrované partnerství před jakýmkoliv matričním úřadem v České republice.

Stejně tak možnost uzavírání manželství v jazyce národnostní menšiny v případě splnění zákonem daných podmínek je novou možností. A máme tady i možnost při změně jména dítěte se také ptát na názor toho dítěte a tu povinnost dotazu samotného dítěte posouváme z 15 let na 12. Domníváme se, že v případě změny jména, příjmení dítěte se jedná o velký zásah do osobnostních práv daného jedince, a tak se domníváme, že 12leté dítě už má dostatek rozumu a možnosti seberozhodování, aby se k této změně vyjadřovalo.

Zároveň se umožňuje větší míra oddávání i starostům těch menších obcí, a to i v případě, že žádný ze snoubenců nespadá do katastru jeho obce, takže starostové menších obcí se každopádně mohou těšit na nárůst této příjemné starostenské povinnosti. Domníváme se, že ten návrh zákona jde moderními trendy nejenom v elektronizaci, ale i, řekněme, rozšíření práv jednotlivce a skupin obyvatel v České republice, které mohou konzumovat právě na matrikách.

Druhá věc, ke které se chci vyjádřit já, může potom samozřejmě i pan ministr Síkela, protože pro forma oficiálně to byl návrh jeho ministerstva a Českého telekomunikačního úřadu. Vláda po meziresortním připomínkovém řízení jednomyslně odsouhlasila a umožnila České poště redukovat počet poboček z 3 200 na 2 900. Prošlo to vládou, jak jsem řekl, jednoznačně, v připomínkovém řízení se dokonce objevovaly námitky toho typu, že ten návrh ČTÚ měl být v dané chvíli ještě ambicióznější. Za sebe jako zástupce zakladatele si dovolím ještě jednou dodat, že se jedná o nezbytný krok pro samotné ekonomické přežití České pošty.

Tento krok umožní roční úsporu ve výši 700 milionů korun, nikoliv pouze jednorázovou, ale každoroční úsporu. Jaké konkrétní pobočky budou zrušeny, je zcela a výhradně kompetencí České pošty, do které z té politické úrovně nemáme, ani nebudeme zasahovat. Stejně tak mohu deklarovat, že pošta už má sjednanou schůzku ve 100 % případů. To znamená všechny starostky, starostové, primátorky, primátoři dostali od České pošty návrh termínu na setkání, řada těch schůzek už v tom minulém týdnu i v tom současném proběhla a probíhá.

Chci ještě jednou zdůraznit, že je to krok, který měl proběhnout dávno. Chci říci, že Český telekomunikační úřad poprvé navrhoval redukci pobočkové sítě v roce 2015. V roce 2015 návrh ČTÚ nebyl akceptován a trajektorie úpadku České pošty, finančního úpadku, byla právě tímto rokem jasně nastartována, což lze jednoznačně na těch číslech jako takových i ukázat.

A ještě jednou, už poněkolikáté a budu to opakovat znova, řeknu tu zásadní věc. Rušení poboček České pošty je rozhodnutí regulátora trhu, vláda ho potvrdila, nevybírá pobočky, ale tohle není transformace České pošty, to je záchranná brzda, aby Česká pošta přežila. Transformační plán České pošty bude, jak jsme slíbili, představen v polovině roku, letošního roku. V současné chvíli je transformační tým jak na České poště, tak s řadou externistů, tak samozřejmě bude probíhat meziresortně tak, aby byla moderně definována ta služba, kterou si český stát od České pošty a její unikátní sítě, mimochodem i v počtu 2 900 nejrozsáhlejší v Evropské unii, tak které služby si stát od České pošty bude objednávat, aby Česká pošta byla životaschopná a měla smysl i v 21. století. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím nyní o slovo místopředsedu vlády Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já vám přeji hezký den všem. Já bych chtěl zmínit 2 věci, které dnes proběhly na vládě. První z nich byla věc informativní, já jsem předložil Výroční zprávu o implementaci evropských fondů v těch přechozích letech 2014–2020, kdy nám tento rok dobíhá vlastně to předchozí programové období, tedy čerpání z roku 2014–2020. Nám se podařilo, i vzhledem k tomu, jak byly ovlivněny ty jednotlivé projekty obcí a těch řešitelů jak inflací, tak válkou na Ukrajině, tak rostoucími cenami energií, stavebních prací, vlastně dočerpat velmi solidně. V tuto chvíli nám zbývá z původních 32 miliard projektů, které byly v ohrožení, pouze 5 miliard za Českou republiku. Naší ambicí je dočerpat toto až do konce a využít tedy všechny evropské prostředky z toho minulého programového období na realizaci těch jednotlivých projektů v městech, obcích, regionech – od škol po veřejná prostranství, obnovu infrastruktury a další.

Je to dobrý zpráva, většinou se říká, je problém nebo je špatné dotaci nezískat, pokud jsou to evropské peníze na rozvoj regionů, ale horší je ji získat, ale nevyčerpat ji a vlastně tu možnost promrhat taky. Já věřím, že za to předchozí období se nám to nestane a dobrou zprávou také je, že ta míra chybovosti, vlastně neúčelného vynaložení nebo v souladu se zákonem, je pod 2 %. Takže Česká republika je v tuto chvíli velmi solidní v rámci čerpání evropských dotací a i pro to nové období, rok 2021–2027, jsme vlastně druhým státem EU, který má schváleny všechny programy a v té krizi ekonomické, se kterou se potýká celá Evropa, ať už z důvodu covidu nebo války na Ukrajině, tak masivně teď uvolňujeme peníze na projekty v regionech, už z toho nového programového období. Od energetiky přes oblast životního prostředí, podpory měst a obcí, budování infrastruktury a další.

Což je jedna část, která vládou samozřejmě prošla, je to informativní materiál, ale teď k tomu hlavnímu. My jsme deklarovali již při vzniku vlády v programovém prohlášení, že tu zanedbávanou část dostupného bydlení, kdy ta krize bydlení v České republice se táhne roky a předchozí vlády s ní nic moc nedělaly, že si na ni posvítíme. Samozřejmě vlivem zase těch různých krizí, energetické, je ta dostupnost toho bydlení pro ty, co ho hledají, daleko větším problémem, než tak bylo v historii. My budeme postupně představovat celou řadu nástrojů, ať už za Ministerstvo pro místní rozvoj, nebo ve spolupráci s Ministerstvem financí a různými balíčky včetně Národního plánu obnovy.

My jsme dnes schválili podmínky programu Nájemní bydlení, který spouštíme pod Státním fondem podpory investic, který tedy spadá pod MMR, který by měl financovat výstavbu nájemních bytů. Stejně jako další kroky v různých resortech tedy přispěje k tomu, aby to bydlení v České republice bylo dostupnější v té nájemní formě.

V tomhle prvním programu je naším cílem investovat zhruba 800 milionů korun. Ta větší část, půl miliardy, půjde obcím, zbytek pak může jít dalším právnickým osobám, spolkům, charitám ale i, a to je speciální příklad, soukromým investorům. Toto je schváleno v souladu i s Evropskou komisí v tom systému GBER. Když jsem dotazován, proč i soukromým investorům, předpokládá to podíl vlastně, nebo respektive existenci smlouvy mezi tou obcí, co chce ten projekt realizovat, a tím developerem, kde minimálně 25 % v tomto programu z té výstavby pak bude poskytnuto té municipalitě, té obci, tedy čtvrtina bytů k nakládání ve speciálním režimu. Ty byty budou pak určené zejména lidem, kteří mají nějaké problémy v danou chvíli uspět na trhu v té dané lokalitě, lidem, kteří nemají žádné druhé bydlení nebo nemovitost. A do budoucna chceme tuto spolupráci soukromého sektoru, municipalit, ale i třeba státu výrazně posílit.

Ještě jednou k tomu programu, je to kombinace dotace, a potom úvěru, takže ty peníze do systému se budou postupně vracet. Implementujeme tam i princip té ceny v místě obvyklé, aby takto vzniklé byty nemohly být nadstřeleny, a ještě vlastně zvyšovaly tu hladinu cen nemovitostí. Ve spolupráci s Ministerstvem financí pak připravujeme i ty potřebné a aktualizované finanční mapy, které nám pomohou i v dalších oblastech práce s tou problematikou bydlení.

Jak už jsem zmínil, ty byty budou sloužit jako byty nájemní. Samozřejmě, i historickým vývojem Česká republika má výrazně vychýlený ten podíl vlastnického bydlení, což je zhruba 80 % vůči tomu nájemnímu bydlení, a data, zkušenosti ze zahraniční, ale i studie, které sloužily jako podklad, ta analýza RIA, ukazují jednak tedy tu situaci České republiky, kdy my jsme daleko pod průměrem Evropské unie toho mixu vlastnického a nájemního bydlení. Německo má zhruba 50 % lidí, kteří normálně žijí v nájemním bydlení, není na ně nahlíženo, jako že to jsou ti, kteří něco nezvládli, nebo jsou to nějací občani, kterým se v životě příliš nedaří. Skutečně změna toho poměru nájemního versus vlastnického bydlení a posílení obnovy bytového fondu obcí je zcela zásadní pro změnu potom toho nahlížení jednak na bydlení, ale i faktické cenotvorby, kterou samozřejmě určuje ten komerční trh.

Na ten program Nájemní bydlení pak bude navazovat ještě jeden program, který notifikujeme u Evropské komise. Má to být program dostupného bydlení, opět bude zřízen pod tím fondem, tak my čekáme, a toto není úplně v našich rukách, jak a za jakých podmínek Evropská komise notifikuje i tento druhý program.

Co je zásadní, v tuto chvíli se bavíme o zhruba 800 milionech pro ten první program, pro ty další programy zhruba další 2 miliardy a vyjednáváme samozřejmě s Evropskou komisí dle priorit vlády v Národním plánu obnovy další finanční podporu dostupného bydlení v České republice, zhruba 8 miliard korun. A samozřejmě diskutujeme i se soukromými investory, ať už jsou to banky, nebo spořitelny, jakým způsobem se ony chtějí, a deklarativně tedy chtějí, podílet na budování dostupného nájemního bydlení v České republice, jako alternativě ke klasickému vlastnickému bydlení. Aby se ten poměr vyrovnal trochu a tím pádem i ta cenotvorba trhu měla jakousi jinou dynamiku, která v České republice chybí. Tolik za mě, děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a o další dobré zprávy poprosím pana místopředsedu vlády Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Hezký den, dámy a pánové, vláda dneska udělila souhlas k mimořádnému opatření, které jsem vládě předložil a které se týká dovozu antibiotik na bázi ampicilinu nebo amoxicilinu, respektive amoxicilinu a v kombinaci s kyselinou klavulanovou. Principiálně jde o dětské sirupy antibiotické, ale i o práškové formy. Jedná se o desítky tisíc balení. Vláda toto jednomyslně schválila a umožňuje nám toto provést zákon, který jsme loni přijali, v prosinci loňského roku, takže je vidět, že ten zákon je velmi užitečný a dovoluje nám už několikrát na vládě takto schválit speciální dovozy především antibiotik, které se nám daří získávat. Tyto léky budou samozřejmě plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a jasně se ukazuje, že ta novela má obrovský význam pro české pacienty.

Díky jednání s výrobci a distributory léčiv jsme také schopni urychlovat některé plánované dodávky léků, a to si myslím, že je velmi dobrá zpráva. Teď už jsem velký optimista, na základě jednání, která proběhla i v dnešních dnech, si troufnu říct, že se nám podařilo zajistit další dodávky léčiv pro český trh na letošní sezónu. A jsem dneska už plně přesvědčen, že v první polovině května by se měla situace plně stabilizovat, a to nejenom co se týká penicilinových antibiotik, tedy ampicilinu, ale i dalších léků na bázi azitromycinu a kombinaci amoxicilinu s dalšími účinnými látkami.

Ta jednání ale samozřejmě pokračují nejenom v rámci Evropy, ale i mimo Evropskou unii. Aktuální problém se zajištěním dostatku antibiotik je způsoben souběžností řady mimořádných událostí. Kromě výpadku těch aktivních látek, především v asijských zemích, je to vysoká a dlouhodobě trvající nemocnost obyvatel. A samozřejmě je to především chyba výrobců, kteří absolutně špatně odhadli spotřebu na straně těch jednotlivých zemí a kdy vyrobili eliminované množství balení. Především tam, kde byl monopol v těch zemích, což bohužel v historii byla situace České republiky v řadě těchto antibiotik, tak ta situace byla samozřejmě složitější, ale těch zemí je v celé Evropě a po světě celá řada.

I proto se snažíme vést ta jednání, která povedou už na podzim k tomu, aby ten trh přestal být monopolizován, aby tam bylo více zástupců i mimo Evropskou unii, proto probíhala naše jednání v Jižní Koreji, která byla velmi úspěšná.

Dnes jsem znovu požádal paní ministryni zdravotnictví, která je předsedající, ze Švédska, o zařazení bodu týkajícího se antibiotik, abychom navázali na naše předsednictví a na naše návrhy, které probíhaly za našeho předsednictví, které jsme znovu otevřeli na prvním jednání v Bruselu, a teď tedy na neformálním jednání ministrů ve Stockholmu, které proběhne začátkem května.

Chci znovu apelovat na to, abychom tuto odolnost posílili i na úrovni celé Evropské unie, protože ten trh je tak provázán a tak propojen, že není možné, aby jedna země jaksi, byť úspěšně, celému tomu problému čelila. Tady je potřeba jednotná strategie, a tak, jak jsme vyjednali jednotnou strategii, co se týče centrových léků, co se týče screeningu vzácných onemocnění, co se týče léčby vzácných onemocnění, co se týče například screeningu karcinomu prostaty, tak jsem pevně přesvědčený, že stejně úspěšně budeme pokračovat pod vedením švédského předsednictví v tom, co jsme započali v té druhé polovině našeho předsednictví v loňském roce.

Ale ani teď nehrozí a nikdy hrozit nebude, že by pacienti v České republice neměli lék, který potřebují. Vždycky bude alespoň jeden lék z té kategorie, byť to může být lék, na který nejsou zvyklí čeští lékaři, ale vždycky bude ta účinná látka k dispozici v některé z těch forem. Teď jsem si 100% jistý, že do poloviny května se ta situace již zcela dostane pod kontrolu. V případě chybějících léků jsou tady alternativy, proto se každý týden schází komise na Ministerstvu zdravotnictví, kde jsou zástupci lékárnické komory, zástupci praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost. A my ty informace cestou těchto zástupců rozšiřujeme po České republice, aby každý praktický lékař věděl, která zrovna forma té účinné látky je k dispozici, aby to věděli lékárníci.

Posledním kamínkem v celé té mozaice je předložení zákona, který by měl situaci řešit dlouhodobě, i pro moje nástupce v dalších vládách. Tento zákon ukončil dneska meziresortní připomínkové řízení a měl by jít v nejbližších měsících na vládu. Já jsem pevně přesvědčený, že ještě do prázdnin ho předložím Poslanecké sněmovně. Cílem tohoto zákona je stanovit výrobcům povinnost zajistit po oznámení přerušení dodávek pro české pacienty další dodávky těchto léků, a to tak, aby měli v zásobě odpovídající spotřebu nejméně na jeden až dva měsíce podle typu léku, podle toho, zda se jedná o generický preparát, a podle toho, jak velký podíl na trhu ten výrobce má.

Současně tam zpřísňujeme některé informační kanály, zpřísňujeme povinnost distributorům dodávat opravdu ty léky do všech lékáren, a to plošně, a informovat ministerstvo o tom, jak ty dodávky jsou zajištěny, a řadu dalších bodů, které ten zákon obsahuje. Cílem je, abychom již na podzim letošního roku měli dobrou přípravu na to, aby se situace nemohla opakovat, a to ani tak, jak se opakovala v předchozích letech. Tady byly situace, a já jednu z nich si troufnu připomenout, kdy chyběl v podstatě zcela na českém trhu jeden z naprosto zásadních léků pro pacienty, kteří potřebovali dialýzu, a v podstatě tady byli ohroženi na životě stovky pacientů. Ta situace se u některých preparátů opakuje prakticky každým rokem a my jsme se rozhodli už v rámci našeho předsednictví navrhovat radikální řešení v rámci Evropské unie a teď se stejně radikálními nebo možná ještě tvrdšími řešeními budeme přistupovat v České republice, protože to, co je pro naši vládu klíčové, je mít bezpečí pro naše pacienty.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím na závěr ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásné odpoledne, dámy a pánové, my jsme dnes na vládě schválili základní východiska strategické energetické koncepce. Tak mi dovolte, abych vám je v krátkosti představil. Dostatek energií, přijatelné ceny, posílení energetické bezpečnosti a proces dekarbonizace. To jsou čtyři základní cíle, které musí tato koncepce naplnit. A musí je naplnit v době, kdy celá Evropa v oblasti energetiky čelí dvěma obrovským výzvám. Zaprvé je to odstříhávání nebo spíše odstřižení se od Ruska a jeho energetických surovin, které se ukázalo jako naprosto nespolehlivý obchodní partner, který se snažil navázané obchodní vztahy využívat jako prostředek vydírání, jako zbraň, a energetickou zavilost jako prostředek k prosazení svých agresivních a válečných cílů.                                          

Tou druhou výzvou je bezesporu vytvoření bezuhlíkové energetiky, do kterého své síly upnula nejen celá Evropa ale víceméně celá Severní Amerika a velká část Asie. To znamená, že my do koncepce zahrneme také základní cíle, které vyplývají z našich celoevropských závazků. Na základě dnešního rozhodnutí vznikne také pracovní skupina sdružující jak zástupce téměř všech resortů, tak zástupce odborné veřejnosti jak ze státní správy, tak z nestátního sektoru, která bude na tvorbě této koncepce pracovat. Výsledná podoba Státní energetické koncepce, kterou chceme vládě předložit do konce tohoto roku, bude maximálně nadčasovým dokumentem s jízdním řádem české energetiky na nadcházejících 30 let. 

Kromě jaderné energetiky bude klást velký důraz i na decentralizaci energetiky, na její digitalizaci, na energetické úspory, sdílení energií, vznik energetických komunit a díky tomu i na posílení energetické soběstačnosti domácností, obcí a firem.                                                                                                             

Česká republika totiž, bohužel, po naprosto nepochopitelném zanedbání ze strany minulých vlád, zaostává jak v oblasti obnovitelných zdrojů, tak v oblasti energetických úspor. Můžeme se vymlouvat na Green Deal, aniž bychom popírali to, že například proces dekarbonizace ve Spojených státech už dávno začal a cíle, pokud se jedná o e-mobilitu například v Kalifornii, jsou ještě ambicióznější, než jsou ty evropské.

Ale spotřebováváme například dvakrát víc energie na výrobu jedné jednotky hrubého domácího produktu, než je evropský průměr. Výmluvy o tom, že jsme průmyslová země, nám ve srovnání s některými jinými průmyslovými ekonomikami nepomohou. Dvaapůlkrát více než je Německo, zatímco u nás je jen asi 3,7 % z celkové vyrobené elektřiny vloni ze solárních a větrných elektráren, na úrovni Evropské unie to bylo 22 %. Tyto statistiky sice ukazují, že jsme v méně výhodné startovní pozici oproti jiným státům, zároveň nám dává ale velký potenciál, kde se můžeme posunout. To je z mé strany na úvod všechno a samozřejmě rád odpovím na vaše otázky. Díky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, a právě prostor pro otázky přichází teď. Česká televize jako první.

Eliška Záleská, Česká televize: Dobrý den, já bych měla dva dotazy na vás, pane vicepremiére Rakušane. Ta první se týká České pošty. Opozice kvůli ní svolává mimořádnou schůzi a chce vaše vysvětlení. Tak jak vy se k tomu postavíte, jestli budete na té schůzi vystupovat, odpovídat na otázky opozice? To je ta první věc a druhá věc ještě k tomu zákonu, který se týká těch matrik, tam je ještě vloženo, že padne zákaz zdrobnělých jmen, tak proč právě tohle se do toho návrhu dostalo, proč třeba to považujete za důležité? A pak ještě jedna otázka na pana ministra Síkelu, prosím, to už jenom krátce, co se týče nezaměstnanosti, teď mírně klesla, tak jaký je váš výhled do konce letošního roku, jestli si myslíte, že dál bude klesat nebo jak to vidíte? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak já jsem se o konání mimořádné schůze dozvěděl asi před deseti minutami skrze SMS zprávu, která mi přišla, už máme i termín, příští týden ve středu v 15 hodin. No, není to úplně nejvýhodnější termín z jednoho pohledu, že redukce poštovních poboček je celovládním rozhodnutím a já samozřejmě jsem cítil i podporu ostatních kolegů, kteří všichni zvedli ruku pro návrh Českého telekomunikačního úřadu. Je to zároveň doba zasedání vlády. Samozřejmě já budu ve Sněmovně přítomen. Nevím, nemáme dohodnutý žádný režim. Zatím jsme neměli čas na zasedání klubu, ale já každopádně reagovat budu. Stoprocentně reagovat budu. Vím, že bude reagovat třeba i pan ministr Síkela. Já se docela na ty reakce i těším.

Opravdu se na to těším a docela se těším i na ten pohled do historie, abychom si připomněli, kdo tady vládnul osm let, kdo nereagoval na výzvy z roku 2015, kdo nereagoval na to, že už management, i ten bývalý, České pošty, upozorňoval od roku 2017 na akutní situaci a nutnost řešení té situace jako takové, kdo nedával poště peníze za to, co si objednal, a pošta si musela půjčovat na komerčním trhu od bank. To je situace, která tady vznikla za minulých vlád.

My jsme první vláda, a já neříkám já, vláda, která má politickou odvahu tu situaci řešit, a dala České poště, jejímu managementu možnost k tomu, aby byl připraven transformační projekt. Takže já určitě mluvit budu. Nemáme se za co stydět. My jdeme zcela racionálním krokem. A tahle vláda slíbila, že Českou republiku chce měnit a chce ji modernizovat. I když by to krátkodobě nemělo přinést politické zisky.                                                                                          

Tak jednají populisté. Populisté nejdou do věcí, které nepřinesou politické zisky okamžitě. My populisté nejsme a já chci v roce 2025 předat Českou poštu v životaschopné podobě, aby ta další vláda, ať bude jakákoli, s Českou poštou neměla problémy, ale měla instituci, která funguje, funguje v takové míře, že obsluhuje lidi ve vesnicích a městech. V těch malých obcích, kde se pošty nerušily a zůstávají, je dotykem státní správy, je dotykem digitalizace, moderního státu a kde balíková služba bude taková, že vy nebo já si ji před vánočními svátky objednáme, že si tam zaškrtneme Českou poštu, protože to bude výhodné, rychlé a kvalitní. Takovou poštu chceme v roce 2025, a že ten počáteční řez určitě bolí, bolí, ale s tím jsme počítali a ti před námi to neudělali právě kvůli té počáteční bolesti. Ta se musí překonat. Takže diskutovat určitě budu. 

Co se celého toho matričního zákona týče, jsou tam některé danosti, které jednoduše vycházely z dlouhodobé matriční praxe. Jsou to lidé, kteří prostě přicházeli z praxe, byli to lidé z matrik, s věcmi, které si oni sami představovali, že je potřeba změnit. Do toho my jsme nijak politicky nevstupovali, jsou to odborné návrhy. My, co jsme chtěli, bylo například to uzavírání registrovaného partnerství, ale především ta elektronizace jako taková. To jsou trendy, které jsme do toho vložili my jako vláda. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan ministr Síkela.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já možná na doplnění. Já samozřejmě pana 1. vicepremiéra na té mimořádné schůzi rád podpořím. Já jsem byl dneska společně s předsedou Českého telekomunikačního úřadu předkladatelem toho návrhu, který byl jednomyslně schválen, a já jsem v té úvodní řeči označil poštu jako dlouhodobě nemocného, neléčeného a zanedbaného pacienta, kterému tím prvním krokem poskytujeme nejen tedy první pomoc, ale zajišťujeme její základní funkce. Ale to, co nás samozřejmě čeká, do té doby, než budeme vlastně naplňovat novou poštovní licenci, to znamená do konce roku 2024, je jednak nový koncept, jehož součástí musí být nejen tedy, řekněme, dlouhodobé zaléčení, ale také odtučňovací kúra, a také určité omlazení, protože my musíme naprosto nově definovat, jaké služby bude od České pošty český stát pro svoje občany požadovat a zajišťovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pane ministře, pardon, ještě pan ministr průmyslu k té nezaměstnanosti.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Jo, pardon, já se omlouvám. K té nezaměstnanosti, ano, nezaměstnanost tak, jak vyplynulo i z naší schůzky s generálním tajemníkem OECD, se v České republice začíná stávat problémem. Extrémně nízká nezaměstnanost způsobuje extrémní nedostatek pracovníků a na nás je vyvíjen velký tlak ze strany profesních svazů na to, abychom nové pracovníky dováželi ze zahraničí, což není úplně jednoduchý proces.

Samozřejmě to snížení nezaměstnanosti do určité míry potvrzuje jenom to, co jsme říkali. Všechny ty zprávy o tom, v jakém katastrofickém stavu se česká ekonomika nachází a jak tady budou krachovat firmy, se nepotvrzují. To, co já jsem nedávno zmínil v jednom televizním pořadu, kde jsem říkal, počkejme si na výsledky, jak to bude s tou recesí, jestli se nám náhodou ta recese dokonce nepřeklopí do mírného růstu, se začíná potvrzovat.

To znamená, že naším hlavním úkolem je poté, co jsme do určité míry alespoň pro letošek vyřešili energetickou krizi, dobře jsme se vypořádali i s tou dramatickou situací na trhu paliv. Dneska máme, pokud se jedná o pohonné hmoty, jedny z nejlevnějších pohonných hmot v celé Evropě, ale o tom samozřejmě opozice dneska už nemluví, tak se musíme postarat o dostatek kvalifikovaných pracovníků pro to, aby se mohla ekonomika dále rozvíjet. Ale samozřejmě v některých ekonomikách se uvádí až 5% nezaměstnanost jako plná zaměstnanost a ta nejnižší nezaměstnanost v celé Evropě je do určité míry komfort, který máme, ale začíná vyvolávat určité ekonomické problémy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, já jsem viděl Rozhlas, potom Primu.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobré odpoledne, pane ministře Rakušane, já bych se vás ještě zeptal na ten matriční zákon. Vy jste říkal, že ta evidence by měla fungovat od ledna 2027. Platí to pro celý ten zákon nebo jsou tam ještě nějaké jiné lhůty, například u toho uzavírání registrovaného partnerství? To je moje první otázka. A potom bych se ještě zeptal na možnou úpravu sazeb DPH, o které se teď mluví. Bylo to i tématem včerejšího jednání K5? Protože někteří z vás se i v médiích vyjadřovali kriticky k některým těm připravovaným změnám, tak jestli byste tohle mohli stručně okomentovat? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Určitě ano, za tu první otázku děkuju. To jsem tady zapomněl zmínit. Tady samozřejmě u toho elektronického systému je nutná ta důkladná příprava, ozkoušení, proto ten termín až 1. ledna 2027, ale účinnost té druhé části zákona, která se týká těch měkkých opatření, to znamená uzavírání registrovaného partnerství před všemi matričními úřady, stejně jako možnost oddávání těm starostům, kteří mají před sebou snoubence, kteří nejsou z jejich vesnice, obce. To je všechno, bude v platnosti, pokud to projde legislativním procesem, od 1. 1. 2024. Takže tato část zákona nabyde platnosti, pokud vše dobře dopadne, projde Sněmovnou, Senátem, podepíše pan prezident, už od příštího roku.

A k DPH, no, my jsme se bavili trochu jiným způsobem na té K5, dnes na vládě toto téma nebylo, a to, že budeme komentovat až definitivní návrhy. To, co se dostalo někam ven, a já se teď nebudu bavit, jakým způsobem, jsou nějaké pracovní návrhy, které se objevují u Ministerstva financí. Jednotlivé strany a hnutí, je jich pět ve vládě, mají různé názory na tu věc. My jsme si dneska jako vláda řekli, že opravdu budeme komentovat až ten finální produkt. Takže sazby DPH nejsou dohodnuty. To, co se včera objevilo, je matriál Ministerstva financí, jedna z nějakých verzí. A sazby DPH budou dohodnuty až ve chvíli, kdy je schválí vláda jako taková. Ministr Stanjura jasně slíbil, že celý ten ekonomický balíček prostě bude projednán a představen na jaře tohoto roku. To je celkem široké časové rozpětí a my jsme si jenom spíše řekli, že komentování jednotlivých pracovních návrhů není něco, co je pro kohokoli prospěšné. My chceme komentovat až ten finální produkt. 

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Jestli dovolíte ještě na doplnění. Mě vždycky udivuje ten povyk nad jakoby nějakým materiálem, který unikne, aniž by někdo správně interpretoval, co ten matriál vlastně znamená. Pracovně se tomu říká long list, dlouhý seznam. Je to seznam veškerých opatření, která se objevila na stole a která jsou do určité míry vyčíslena, jaký dopad by takovéto opatření mělo na příjmovou nebo výdajovou stránku rozpočtu. Nic víc, nic míň.

Je přirozeností dlouhého seznamu, že se v něm škrtá, že se hledají dohody, že se hledá průnik. Já osobně jsem dneska šel za panem ministrem financí a upozornil jsem ho, že jeden z návrhů tam chybí. To znamená to, o čem se tady bavíme a o čem vznikla ta bouře ve sklenici vody a zaplnila včerejší média různých ekonomických expertů, je seznam veškerých opatření, která kdy někdo přednesl. A tato opatření je potřeba projít, vykalibrovat a najít tu nejsprávnější kombinaci pro Českou republiku.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já bych to doplnil, já se omlouvám, Václave, já bych to doplnil, ale je to tak. Ta opatření ani nevymýšlelo Ministerstvo financí, to jenom, ono to možná takhle trošku zaznělo. To nejsou opatření, která by vymýšlelo Ministerstvo financí. To jsou opravdu všechna možná opatření, která se objevila od NERVu počínaje v historii, a Ministerstvo financí má pouze logický úkol. Vypočítává dopad těch jednotlivých opatření na ten celý systém. O tom, zatím vůbec nenastala debata o tom, která z těch opatření jsou efektivní a tak, jak pan ministr Síkela dnes navrhoval další opatření, tak já jsem také přišel s dvěma novými opatřeními, která se objevila v historii u mých předchůdců a která se mi zdála jako velice zajímavá. Z různých důvodů nebyla realizována a zase jsem řekl, že bych prosil o výpočet Ministerstva financí, jaký by měly dopad, jaký by měly efekt. My jsme na začátku velmi dlouhého běhu zefektivnění, zracionalizování systému. Je to podobné, jak s těmi léky, výsledek bude dostupnost a odolnost českého trhu, a to je náš cíl. Lepší život v České republice.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Primu poprosím.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Dobrý den, pánové, já se ještě vrátím k tomu DPH. Jednak, objevuje se tam nižší zdanění hazardu, tak jestli za vás principiálně tohle je jako představitelné, že by to šlo tímto směrem? Nižší zdanění hazardu, to je moje první otázka a druhá otázka je, jestli i v souvislosti s tím, jak to tady bylo komunikováno a jak to ministr financí řeší, tak, pan premiér tady není, tak jestli za vás má ministr financí vaši důvěru nebo vaši podporu v tuto chvíli?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Můžu jenom já? Je něco, čemu jste nerozuměl na tom, co jsem řekl předtím? Je to seznam všech opatření, která kdy zazněla. Jestli si vzpomínáte, tak návrh na nižší zdanění hazardu už jednou na stole byl, to znamená, je logicky zahrnut v tom seznamu. Různé politické strany na to mají různý názor a my budeme hledat tu nejsprávnější cestu v rámci škrtání v tom dlouhém seznamu jednotlivých opatření, vytvoření nějakého kratšího seznamu, a pak konečné definice těch jednotlivých opatření. Je předčasné v tuhle chvíli se tady zabývat, kdo podporuje jakoby jaké opatření, protože ve finále ten celkový seznam bude vládním rozhodnutím, ideálně jednomyslným, méně ideálně většinovým, ale bude to seznam opatření, za kterým si bude vláda stát.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Možná, pane ministře, jestli by nešlo říct za vás, zkrátka zdanění hazardu nepřipadá v úvahu, na to jsem se ptal. Pokud za vás ne, tak… To byla moje otázka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já se omlouvám, ale ta debata, teď mluvím, dobře, i za naši stranu, ta debata v této rovině zatím ani omylem není. My takto daleko vůbec nejsme. My jsme ve fázi sbírání opatření a Ministerstvo financí velmi pečlivě spočítalo dopad těch jednotlivých opatření.

Já například tento týden teprve půjdu, nebo teprve, už půjdu na zdravotnický NERV, kde s experty NERVu, kteří navrhují celou řadu opatření, budu diskutovat ten úhel pohledu čistě zdravotnický. Jestli ta jednotlivá opatření, která se mohou ekonomicky zdát zajímavá, která nějakým způsobem jsou spočítaná, jaký mají dopad na zdravotní systém, ve kterých zemích Evropy se eventuálně osvědčila nebo neosvědčila atd.

To opravdu je něco, co chceme, aby fungovalo dlouhodobě a dlouhodobě to zlepšilo fungování České republiky, a hlavně život v té České republice. Proto ta rozhodnutí nemohou být, mně se líbí to, mně se líbí to, ta rozhodnutí musí být opravdu nesmírně zodpovědně provedena a já bych podpořil to, co řekl pan ministr Síkela. Ne většinově, jednomyslně.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Víte, já bych vám strašně rád sdělil svůj názor na to samotné opatření, ale jakou to má cenu, když třeba budu v situaci, že budu chtít prosadit jiné opatření, které v konečném důsledku a v konečném součtu bude znamenat prostě z mého pohledu lepší výsledek.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jenom jednu poznámku, abychom odpověděli na všechny vaše otázky. Jestli má ministr Stanjura důvěru, no určitě ano. Ministr Stanjura je moderátorem celé té diskuze, která jednoduchá není, protože už jenom ta vaše otázka ukazuje, že v pěti stranách jsou na různá témata různé názory, tak v tom případě není úplně jednoduché dojít ve všech ohledech do nějakého zdárného konce té debaty. Já myslím, že se mu to docela daří, a proto se vracím k té své první větě. Není dobré teď komentovat jednotlivé věci. My si touhle debatou musíme projít, chceme projít a určitě splníme to, že během jara ministr financí celý ten balíček představí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, viděl jsem iDNES, potom Novu.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já bych měl dvě otázky související s navrženou změnou zákona o matrikách. První je to, když se dvanáctileté dítě bude moct vyjádřit k přejmenovávání. Chtěl jsem se zeptat, zda jeho vyjádření bude doporučující nebo závazné, čili jestli se může stát, že dvanáctileté dítě bude moct vetovat názor své matky, která se rozvede a vrátí se ke svému dívčímu jménu a bude chtít, aby se tak jmenovalo i to dítě? Jestli jste zvažovali vlastně dopady toho, že vlastně dáváte větší práva osobám pod patnáct let, protože když u nás máme nějaké stanovené věkové hranice pro účast ve volbách, pro občanské průkazy atd., jestli vlastně nepostavíte nedospělé jedince proti, řekněme, svým starším rodičům?

A druhá věc, která souvisí s tou novelou zákona o matrikách. Páry stejného pohlaví budou moci uzavírat registrované partnerství nejenom na čtrnácti matričních úřadech, ale na všech. První reakce, řekněme, zástupců této sexuální menšiny byla poměrně rezervovaná, že to je sice jako dobré, ale že očekávají něco jiného, protože ve Sněmovně už poměrně delší dobu leží návrh na manželství, kterému říkají manželství pro všechny, respektive manželství pro osoby stejného pohlaví, tak jsem se chtěl zeptat zde přítomných zástupců tří koaličních stran ve vládě, kdy tento návrh, pod kterým jsou podepsáni i někteří poslanci z vašich stran, bude projednáván, anebo zda vlastně je zřejmé, že v tomto volebním období, při tom, když nám vládne konzervativně-liberální koalice, nic takového schváleno nebude? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuju, já chápu ten váš dotaz, na druhou stranu já i ze své pedagogické dráhy a i rodičovské, já mám dvanáctiletou dceru, a změna jména, příjmení, je skutečně obrovský osobnostní zásah. Já bych to nesrovnával k tomu, že někdo dostane, nedostane v patnácti letech, nebo dostane většinou, občanský průkaz. To je nějaký úřední akt, tam je nějaká stanovená úřední hranice. Ale to, že dítě má právo spolurozhodovat o tom, jaké má příjmení, což ovlivňuje jeho každodenní pohyb v tom veřejném prostoru, ve škole, ovlivňuje to doslova a do písmene jeho identitu, která je tím jménem do velké míry spoluurčována, tak já absolutně považuju za správné, že dvanáctileté dítě má právo se k tomu vyjádřit.

Samozřejmě, že ta hranice byla konzultována v rámci přípravy toho zákona i s dětskými psychology, samozřejmě nebyla vybrána náhodně tím, že jsme někam zastrčili propisku a ukázalo se nám nějaké číslo. A já to, a to odpovídám na začátek vaší otázky, ano, ten souhlas je nezbytný. Je nezbytný, protože je to zásah do osobnostních práv toho jedince, toho dítěte a myslím si, že v případě změny jména opravdu velmi silný.

Registrované partnerství, já jsem rozhodně nečekal, že tady v LGBT komunitě to vyvolá nějaký obrovský potlesk. Já pouze reaguji na to, co je platné v naší legislativě a snažím se v rámci té legislativy připravovat takové návrhy, které alespoň tady umožní nějaký komfort. Já jsem spolupředkladatelem zákona o manželství pro všechny. Dlouhodobě ho podporuji. Samozřejmě se snažím v rámci komunikace se dostat i k tomu, abychom minimálně hlasovali v Poslanecké sněmovně a ukázali jsme, jak se k tomu současná politická reprezentace staví. Je to názor, který tady vyslovuju za sebe, za STAN, ptal jste se na to, a to, že registrované partnerství se může uzavírat před všemi matričními úřady, nepovažuji za nějaký obrovský výdobytek, považuji to za absolutní samozřejmost a vůbec nechápu, proč to doteď tak nemohlo být.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Nova, potom Echo, pardon, já jsem neviděl.

Marek Bruna, TV Nova: Dobrý den, já bych se ještě vrátil k panu ministrovi financí, nebojte, nebude už to ohledně DPH. On dnes na snídani s novináři řekl, že by chtěl hledat úspory mezi dotačními tituly a snížit tak objem vyplácených dotací. Mě by zajímalo, otázka na vás všechny, kterých dotací byste se v rámci svého resortu dokázali vzdát a které jsou naopak pro vaše ministerstvo tak klíčové, že tam škrty prostě nepřicházejí vůbec v úvahu. Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já v obecné rovině samozřejmě považuju za nutné hledat ty úspory všude a samozřejmě i na výdajové stránce rozpočtu. Já jsem si nechal na Ministerstvu vnitra do 21. 4. připravit podrobný přehled všech dotačních titulů. Ministerstvo vnitra patří k těm úplně největším, a těch dotačních titulů je dost, a chci mít přesný přehled o jejich čerpání v daném časovém úseku a určitě se může ukázat, že existují dotační tituly, které už jsou za zenitem a vyžadují nějakou změnu a třeba mohou být jiné dotační tituly, které se naopak mohou zvyšovat.

Co si neumím představit, že by na Ministerstvu vnitra bylo nějakým způsobem omezováno, jsou dotační tituly mířící do lokální, místní prevence kriminality v městech a obcích. Neumím si představit, že by byly snižovány dotační tituly pro Sbory dobrovolných hasičů. To jsou tradiční věci, které zaručují bezpečnost lidem v městech a obcích v České republice, ty určitě nezmizí.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Jestli můžu, já bych tady na to zareagoval, neboť Ministerstvo pro místní rozvoj je jakýmsi zastřešujícím orgánem i v komunikaci s Evropskou komisí ve věci těch tzv. kohezních fondů, fondů soudržnosti. A já jsem to vyjádření, reinterpretované vyjádření, co napsali novináři o tom, co řekl Zbyněk Stanjura, pozorně četl. A je zde několik faktů, které je nutno zmínit.

Evropské peníze, nebo respektive dotační tituly z evropských peněz, tvoří významnou část investic České republiky, a to není tak úplně ze své povahy dobře. Zároveň, ty kohezní fondy soudržnosti byly historicky určeny na vyrovnávání disproporcí. Že se lidem prostě má v té zemi žít stejně dobře všem, ačkoliv žijí někde třeba v Jihočeském kraji, Moravskoslezském kraji nebo někde na severu nebo teď jsme byli s vládou na výjezdním zasedání v Jeseníkách.

A to postupně za minulých vlád ztratilo svoji funkci, neboť těm středně rozvinutým regionům stát jaksi dosypával i k těm evropským zdrojům, aby měli všichni tak skoro stejně. Což jaksi postrádá smysl, neboť to využití těch dotací má být takové, že někde něco iniciuje, pomůže ke zlepšení kvality života.

Takže, kde my můžeme výrazně hledat i úspory, je v daleko přesnějším zacílení, aby skutečně to nebyl stálý zdroj příjmů nějakého odvětví, ale pomáhalo to ve věci inovace, digitalizace, energetické šetrnosti. My, když jsme byli s vládou na výjezdním zasedání v Jeseníku, tak jsme tam i představovali nové tituly, upravili jsme tu stávající dotační politiku na oblasti, hospodářsky a sociálně ohrožená území. Nenechme se mýlit, to je 25 % lidí v České republice žije někde, kde mají nějaký objektivní problém: nedostupnou zdravotní péči, nedostatečné kapacity vzdělávacích institucí – základních škol, mateřských škol, středních škol. A na toto jsou dotační tituly. Skutečně pomoci vyrovnávat ty rozdíly.

Takže v tomto já dávám za pravdu jak ministrovi Stanjurovi, tak ale i nálezům, se kterými jsme byli seznámeni z NKÚ, které hovoří o tom, že Česká republika je skutečně nadopovaná dotačními tituly. A v momentě, kdy ztrácíte ten zdroj financí, třeba i evropských, některé dorovnáváte, tak vlastně v tu chvíli upadá ta činnost, a to není správně. Spousta iniciativ měla být zahájena za evropské peníze, a pak si na sebe ideálně sama vydělat. Zda ty peníze investované v tom regionu pak na sebe nabalí buďto vzdělané talenty, lidi, kteří tam zůstanou, nebo se tam zlepší situace s bydlením. Ale my jsme se vlastně naučili tou dotační politikou dlouhodobě financovat ten rozvoj, což je špatně.

Samozřejmě další otázka jsou národní tituly, a to je asi specifické podle ministerstev. Podle mě významné investice přicházejí v MPO do té digitální tranzice, smart řešení, rozvoje umělé inteligence, tam Česká republika, protože všechny státy to dělají, by měla pošťouchnout ty inovace, změnit se z té „montovny“ na tu mozkovnu. Skutečně využít i ten akcelerační potenciál Národního plánu obnovy k té faktické změně.

Takže dotace nejsou ze své povahy úplně špatně, ale historicky s nimi bylo nakládáno, eufemisticky řeknu, nezodpovědně. Nevedly ke snižování rozdílů života v různých částech České republiky, ani třeba k nastartování nějakého významného inovačního nebo průmyslového potenciálu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já budu velmi stručný za sebe. Já si myslím, že ten nález NKÚ hovoří poměrně zřetelně. Zdá se, že je v česko-moravských luzích a hájích trošku předotováno, a já jsem zastáncem toho, abychom v rámci té fiskální konsolidace zrušili zejména ty dotace, jejichž zrušení si nikdo nevšimne, kromě jejich příjemců.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: A za Ministerstvo zdravotnictví ten postoj je velmi podobný, oni to tady moji kolegové řekli. Tak jistě, že má smysl dotace do oblasti, a my jsme byli na Jesenicku a viděli jsme tam vynikající lázně, s panem premiérem jsme je navštívili, viděli jsme tam krásná místa, kde chybí praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost. Proto jsme třeba už letos nastavili dotační titul tak, aby směřoval do těchto dvou oborů – pro praktického lékaře pro dospělé a pro praktického lékaře pro děti a dorost. Je to téměř miliarda. A jsem nesmírně rád, že se ukázalo, že ti zájemci mezi absolventy lékařských fakult o tyto obory jsou. Zrovna včera jsme na Radě poskytovatelů debatovali o tom, že všech těch 80 míst, kde nám říkali naši předchůdci, že to je moc, že takový zájem nebude, těch praktických lékařů pro děti a dorost je obsazených a těch 80 zájemců mezi mediky je. To je dobrá zpráva.

Samozřejmě ta dotace ještě musí být stanovena nebo postavena tak, aby pak, poté, co odatestují, tak opravdu šli tam, kde jsou potřeba. Takže takovýto dotační titul bezesporu smysl má. Ty start-upové dotační tituly, kde chci nastartovat zlepšení kvality života, nastartovat něco, co tam není a chci to posunout někam dále. Bezesporu nemají smysl dotační tituly, které opravdu pomáhají pouze těm, co čerpají, a ne těm, co mají mít výhody z toho dotačního titulu, pro který, vlastně tomu širokému množství obyvatel.

Určitě nemají smysl dotační tituly, které vlastně udržují něco, co by bez dotace bylo absolutně života neschopné, a ještě v místech, kde to není potřeba. Proto i na Ministerstvu zdravotnictví probíhá revize všech těch dotačních titulů, ale Ministerstvo zdravotnictví jich má poměrně málo.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poslední dotaz Echo.

Jan Křovák, ECHO 24: Dobrý den, já mám dva dotazy. První je na pana ministra vnitra, já se chci zeptat, v jaké fází je ta metodika, kterou mělo Ministerstvo vnitra vypracovat na tu analýzu agend veřejné správy, jestli už jste třeba tu metodiku teda finišovali a předali dalším resortům a případně, v jaké fázi je celý ten proces?  A druhý dotaz je asi na pana ministra Síkelu. Začínají se objevovat nějaké náznaky, že windfall tax nebude tak výnosná, jak se původně počítalo, takže jestli tu situaci sledujete a případně, jak na to budete reagovat? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak, co se týče té revize agend, já už jsem pracovní materiál, pracovní verzi viděl, my to poskytujeme k nějakému připomínkovému řízení v rámci vlády. Je to materiál, který má, podle mě, velkou ambici. Ve spojení s novým služebním zákonem je to záležitost, která může výrazně pomoci, a myslím si, že i v tom, co bude reprezentovat Digitální agentura, je to směr, kterým můžeme jít. To znamená, směr zeštíhlování státních institucí, ke kterému jsme se zavázali, a především toho, že ministerstva budou vykonávat takové věci, které jsou potřeba.

My na Ministerstvu vnitra už pokusně to aplikujeme při reorganizaci a systemizaci u nás na rezortu a ukazují se docela zajímavé věci i v rámci té největší sekce, která má teď nového šéfa Jana Paďourka, tak tam se skutečně ukazuje, že některé ty sekce vlastně byly naddimenzované, jiné poddimenzované, dává nám to přesný přehled o tom, kam zacílit naši činnost a finálně to opravdu může vést k tomu, že ta ministerstva budou mít větší pracovní výtlak s menším počtem lidí. 

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se jedná samozřejmě o ty výnosy, tak ono do určité míry by ty výnosy měly korelovat s těmi náklady, které my máme s řešením energetické krize. To znamená, pokud by ty výnosy zejména v oblasti energií byly nižší, znamená to, že i naše výdaje na kompenzace nákladů s energiemi budou nižší, a to by se mělo sejít. Samozřejmě pokud bychom zjistili, že ty neočekávané zisky byly, ale byly nějakým umným způsobem ještě narychlo zoptimalizovány, tak budeme postupovat podle zákona.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkné odpoledne. Na shledanou.