Tisková konference po jednání tripartity, 3. prosince 2013

Mluvčí: Dobrý den, dámy a pánové. Já vás vítám na dnešní tiskové konferenci po jednání tripartity. Dovolte mi, abych zde přivítal premiéra České republiky pana Jiřího Rusnoka, dále prvního místopředsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Václava Pícla a třetím hostem je prezident Svazu průmyslu a dopravy pan Jaroslav Hanák. Dovolte mi, abych předal slovo panu premiérovi.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Dobrý den. V podstatě vidím, že to je pro domácí publikum kromě jednoho hosta z žurnalistické obce, ale to nevadí. Dostojíme pravidlům a standardům zadost. Takže my jsme absolvovali dnešní plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody. Na programu bylo řádově 6-7 bodů. V podstatě je můžu vyjmenovat. Jednak jsme se bavili o situaci ve zdravotnictví, jednak o novelách školského zákona, zákona o vysokých školách, ale i zákona o podpoře výzkumu a vývoje, hovořili jsme také o návrhu dohody o partnerství a o tom, v jakém stavu příprava této dohody se nachází. Dalším bodem bylo projednání aktualizace státní energetické koncepce, respektive informace o stavu tohoto projednávání a vůbec oblastí s tím spojených. Pak tam byly v podstatě organizační věci, které se týkaly jmenování, respektive odvolání a jmenování některých nových členů pracovních týmů, respektive jejich vedoucích tak, jak se mění pozice jednak ve státní správě z hlediska ministerstev, kde někteří náměstci už nepracují, tak byli vyměněni za ty aktuální. Pak nám odešel dlouholetý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, jak známo, do parlamentních funkcí, takže se rozloučil s funkcemi v tripartitě. Také jsme tedy ustavili, respektive sociální partneři ustavili pracovní tým pro nestátní, neziskový sektor na návrh zaměstnavatelů a v rámci bodu „k informaci“ jsme ještě posunuli k projednání bod aktuální situace v moravskoslezském regionu. Kromě bodů „různé“ myslím, že to byly všechny body. Ke všem bodům byla poměrně pestrá debata, pochopitelně řekněme nejbouřlivější k bodům jako zdravotnictví, ale i u ostatních bodů myslím, že došlo k výměně názorů. Já bych možná zmínil tu otázku energetické koncepce, kde oba sociální partneři dost vehementně upozorňovali na to, že situace v této věci v podstatě nesnese odkladu a je třeba konat dál bez ohledu na stav politických vyjednávání v České republice, protože vlády přicházejí a odcházejí, nicméně tyto problémy trvají a je tady skutečně celá řada souvislostí, která má bezprostřední dopad do fungování jednotlivých regionů, ale také asi nějakým způsobem předurčuje budoucí podmínky fungování firem z hlediska cen energií, cen vstupů, které v této oblasti figurují. Tak, já myslím, že pánové mě doplní určitě ze svého pohledu a pak jsme připraveni odpovídat na otázky.

Mluvčí: Ano, já děkuji panu premiérovi za jeho úvodní slovo. Prosím pana Jaroslava Hanáka, aby se ujal slova.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Takže, dámy a pánové, z pohledu podnikatelské a zaměstnavatelské sféry, my jsme tam měli tři klíčové věci, které byly dobře, že jsme se po dohodě sociálních partnerů se současnou vládou dohodli, aby nespadly pod stůl. To je otázka – vzdělanostní zákon, školský a zákon o vysokých školách, protože si myslím, že tam je shoda mimo drobnosti na těch změnách, které se tam udělaly, i když u školského zákona jde jenom o technickou novelizaci, ale přesto si myslím, že je tam řada věcí především z hlediska nastavení kritérií určitého pořádku v oblasti smluv třeba s učiteli a další a další věci, takže to je dobře. Vzdělanost je klíčová pro růst ekonomiky, a proto jsme rádi, že to pan předseda vlády garantoval, že to pošlou do poslanecké sněmovny ještě teď za fungování jeho vlády. Druhá věc byla oblast evropských fondů. Pořád je to klíčová věc, která může napomoci růstu ekonomiky od příštího roku, bude-li to pořádně a zodpovědně děláno. Myslím si, že ten tým, který pracuje kolem pana prvního náměstka Daniela Brauna, je vysoce profesionální. Umí vyjednat jak v Bruselu, tak samozřejmě solidně zapojuje, jak by to správně mělo být, sociální partnery a my jsme optimisti, že tyhle věci budou dobře nastaveny 2014-2020. Samozřejmě může tam být trošku problém časové hledisko, kdy se to definitivně schválí a kdy začneme pracovat a bude možnost využívat tyto prostředky. Pak tam byla oblast dopravy. Musím říct, že po dohodě sociálních partnerů jsme tento bod vyřadili, protože pan ministr nemá sicflajš na některé věci. Věnuje se spíše odvolávání lidí ve svém resortu, místo aby splnil základní povinnost, a to je svolat pracovní tým pro dopravu a dopravní infrastrukturu. Z toho důvodu jsme to vyřadili, i když to bylo závažné téma, situace v dopravě, ať už třeba v železniční dopravě – v ČD Cargo, problémy vodní dopravy s řešením povodňových problémů a především ta strategie mýtného, ale komu není radno, tomu není pomoci. Co se týče zdravotnictví, musím říct, že to je vždycky těžká kauza samozřejmě. Jsem rád, že jsme si dneska řekli, že tam zdaleka není všechno v pořádku, že tam taky se to dobře neřídí, že jednoznačně je potřeba, nemyslím pana ministra, ale myslím vnitřní systémy, jak ve vztahu k nemocnicím, některým věcem, nákupu léků, strojů, přístrojů, ale co mně vadí, co jsem říkal, a to je neodpustitelné, že je zabrzděna elektronizace toho zdravotnictví, protože jestli tam nebude pořádek ve vztahu k neschopenkám, k receptům a k řadě dalších věcí, nikdy se nezacelí ten cedník zdravotnictví, ale chápu, že současná situace je vážná, složitá. Stát nebo ta vláda Jiřího Rusnoka nesmírně pomohla tím, že po pěti, šesti letech pustila 4,7 miliard za státní pojištěnce a hledá pomoc VZP od půjček a možných věcí, které jsou, a myslím si, že ještě tyhle věci neskončily. Zcela pro podnikatelskou sféru zásadním tématem byla surovinová a energetická politika. Pracuje se na ní kontinuálně, což byl společný požadavek sociálních partnerů. Já jsem hrozně rád. Pan ministr Cienciala tomu opravdu dává tu odbornost, posunuje se to dál. Teď čekáme na jednu z těch těžkých fází této strategie, a to je ta ekonomická analýza dopadu na surovinovou a energetickou politiku a dopadu samozřejmě na byznys, na občana, na obce, a to si myslím, že až budeme znát, tak se můžeme posunout. Jinak jsme především, začali sociální partneři, poděkovali i my za spolupráci panu bývalému předsedovi ČMKOS Zavadilovi, jeho práce jsme si vážili, spolupráce byla dobrá. Stejně jako předběžně jsme poděkovali této vládě, která opravdu změnila styl práce Rady hospodářské a sociální dohody a jestli se ještě sejdeme, nebo ne, to rozhodne pan Sobotka, jak rychle bude umět sestavit vládu a to je jeho věc, to není náš problém. Děkuji.

Mluvčí: Já děkuji panu Hanákovi a poprosím o slovo pana Václava Pícla.

Václav Pícl, 1. místopředseda ČMKOS: Dobrý den, já bych se zmínil o problematice zdravotnictví, protože pro nás to byl jeden z významných bodů. My jsme ocenili snahu vlády řešit tuto nepříznivou situaci, která se zde vyskytla. Museli jsme konstatovat, že vláda tuto situaci nezapříčinila. Bohužel musíme konstatovat, že i přes ta opatření, která byla v letošním roce udělána, pro příští rok bude českému zdravotnictví chybět kolem 10 miliard korun. V kombinaci se zadlužeností našich nemocnic, která dosahuje výše asi 6,5 miliardy korun, a s novou úhradovou vyhláškou musíme konstatovat, že situace ve zdravotnictví se v příštím roce nezlepší a že pořád tedy trvá hrozba toho, že některá zdravotnická zařízení, tedy nemocnice, by mohly být zrušeny. Požádali jsme vládu, aby materiály, které v oblasti zdravotnictví připravila, zejména analýzu stavu zdravotnictví, aby ji předala nové vládě, a po nové vládě budeme samozřejmě požadovat, aby se touto problematikou nadále zaobírala, zejména tedy zvýšení platby za státního pojištěnce, problematiku kolem DPH, ale samozřejmě i přijmout určitá opatření k tomu, co Česká národní banka učinila vzhledem k euru. Myslíme si, že to bude mít velký dopad na ceny léků a zdravotnického zařízení. Dále jsme se zabývali také tou energetickou koncepcí, o které tady už hovořil pan prezident Hanák, a znovu jsme tedy požádali vládu, zdali nenajde odvahu k tomu, aby problematiku limitů, prolomení limitů, ještě o ní uvažovala a zkusila v této oblasti něco učinit. Na závěr, jak už řekl pan prezident Hanák, jsme poděkovali této vládě. Já si myslím, že tato vláda rozhodně přispěla k tomu, že se zlepšil sociální dialog. Udělala řadu opatření, která tady za velmi krátkou dobu začala fungovat, ať to bylo zdravotnictví, ať to byla problematika Moravskoslezského kraje, Ústeckého kraje, ale samozřejmě, že se snažila i pomoci zaměstnancům navýšením minimální mzdy a další. Takže my jsme tuto vládu, která sice neměla důvěru, ale rozhodně oproti té minulé vládě udělala kus práce, mohu říct, že komunikovala, pracovala a my jsme byli spokojeni.

Mluvčí: Taktéž děkuji panu Václavu Píclovi za jeho slova a nyní je prostor, dámy a pánové, pro vaše případné dotazy.

ČTK, Kateřina Krausová: Pane premiére, jak jste reagoval na tu žádost o prolomení nebo o řešení té otázky prolomení limitů? A potom další věc, vy jste se zmínil o školském zákoně, aby ještě teď šel do sněmovny, žádali jste ještě o nějaké další normy, které by vláda měla schválit a poslat ještě teď do sněmovny? A třetí záležitost, sejdete se ještě v tomto složení, nebo to byla poslední tripartita?

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak já začnu tím posledním. To nevíme. To už tady řekl pan prezident Hanák. Pokud budeme dále pověřeni jaksi tady vykonávat tu dočasnou správu, tak se jistě sejdeme ještě v průběhu ledna, my se tomu určitě bránit nebudeme. Pokud jde o otázku limitů, my jsme vyslechli názory sociálních partnerů. Myslím si, že jsem byl jaksi možná i překvapen, s jakou naléhavostí hovořili o této věci, ale hovořili o ní v kontextu té energetické koncepce a energetické politiky vůbec, protože skutečně energetika, jednak v některých regionech je významným zaměstnavatelem a vytváří tam vůbec nějakou ekonomickou základnu prosperity a života lidí, kteří tam žijí. To je jeden aspekt, který nelze pominout. Na druhé straně, energetika je prostě klíčovým vstupem pro zbytek ekonomiky, ať už ekonomiky ve smyslu podniků a hospodářské činnosti, ale také samozřejmě pro život občanů a domácností. A ty procesy v energetice postupují velmi setrvačně. Tam se nedá změnit věci ze dne na den a říct, tak teď si to rozmyslíme a budeme od zítřka topit něčím jiným. Na to je třeba se připravit, na to je třeba vybudovat nějakou infrastrukturu, spočítat si zejména ekonomické bilance takovýchto rozhodnutí. Takže my to vnímáme podobně naléhavě, tak, jak o tom hovořili sociální partneři a jak už jsem řekl po návštěvě Ústeckého kraje, my se tím budeme ještě zabývat. Určitě to považujeme za věc, která svým způsobem nesnese odkladu, protože zkušenost je bohužel taková, že ty politické vlády pro mě z ne úplně jasných důvodů jakoby mají obavu z nějakých symbolických věcí, jako jsou například ony limity, které už dnes vlastně žádný faktický význam příliš nemají. Po novele horního zákona limity nechrání de facto, chrání je horní zákon, ty občany případně v dotčených oblastech pokud jde o těžbu nerostných surovin. Velmi pravděpodobně, kdyby někdo, kdo by měl zájem těžit, ty limity dal k soudu s tím, že ať soud rozhodne, zda vůbec jsou jaksi relevantní, nejsou v kolizi s platnou legislativou, tak se obávám, že by ten výsledek byl potvrzující, to znamená, že by potvrdil jejich kolizi. Takže ta věc je velmi komplexní, tam nejde jenom o limity, tam jde skutečně o rozvoj těch regionů, ale pak také o zabezpečení surovin pro naši energetiku, ať už z hlediska podniků a domácností v České republice, zhruba třetina domácností je napojena na dálkové teplo, na dálkové vytápění a teplou vodu. To je obrovský počet. Tou základní surovinou pro dálkové teplo je právě hnědé uhlí v našich podmínkách. Polovina Prahy topí tímto uhlím a tak dále a tak dále. Čili je to vážná věc, pokud jde o tu zaměstnanost. Obáváme se, pokud by nastaly nějaké nevratné procesy technologické, které by znamenaly vlastně postupný útlum té těžby, tak kromě těch dopadů energetických se obávám, že si vytvoříme celý vyloučený region. Nebudeme mít jen vyloučené enklávy a vyloučené skupiny obyvatel, ale obávám se, že budeme mít vyloučený region, takže my se tou věcí budeme rozhodně dál zabývat a podle diskuze a dalších podkladů, které se připravují na ministerstvech, se nějakým způsobem rozhodneme.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já pozpátku. Sociální partneři požádají současnou vládu, anebo jestli bude už ta nová, ale silně pochybuji, aby kolem 10. ledna bylo svoláno předsednictvo tripartity. Tripartita je kontinuální orgán, my tvůrci hodnot tam zůstáváme, někteří 15, 20 let, vláda se mění každé dva roky nebo tři nebo jak to tady běží v té zemi a my potřebujeme si udělat nějaký věcný časový harmonogram na první pololetí, bez ohledu na to, jestli to bude ještě vláda Jiřího Rusnoka nebo to bude vláda pana Sobotky nebo někoho jiného, to za prvé. Za druhé jste se ptala, ano, jsem rád, že pan předseda vlády to potvrdil na plénu tripartity, že pošlou okamžitě do sněmovny jak školský zákon, tak zákon o vysokých školách. Ze zákonů dalších, to jsme dneska neprobírali, ale jsou tam ještě některé dokumenty, které tahle vláda bude racionálně řešit, a to je především ta analýza ekonomických dopadů ve vazbě k surovinové energetické politice, to za prvé. Zítra má vláda na jednání dokument, který nás životně zajímá, protože si myslím, že země by měla mít jednu zásadní strategii, a to je strategie konkurenceschopnosti, takže tu zjednodušenou verzi nebo návrh zjednodušené verze, které potom sociální partneři dostanou, zítra bude vláda projednávat z rukou ministra Ciencialy, to jsem také velmi rád. A potom vzhledem k tomu, že jsme neprobírali zákon 130 o vědě a výzkumu, ale požádali jsme vládu, aby nepodcenila zpracování nebo řešení vyhlášky nebo metodiky pro oblast aplikovaného výzkumu a vůbec tady těch věcí týkajících se výzkumu, takže tam věřím, že ta kontinuita bude a že vláda bude pracovat do posledního dne na těchto dokumentech.

Mluvčí: Já děkuji panu Hanákovi za doplnění. Pokud pan první místopředseda konfederace nechce ještě něco říct, tak nyní je prostor ještě pro další dotaz. A pokud tomu tak není, dámy a pánové, já se s vámi loučím. Přeji vám krásný zbytek dnešního dne a také děkuji za účast našim hostům.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Děkujeme, na shledanou.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Děkujeme, na shledanou.