Tisková konference po jednání tripartity, 16. srpna 2011
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na dnešní tiskové konferenci po jednání tripartity. Vítám zde ministra práce a sociálních věcí pana Jaromíra Drábka.
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: Prezidenta svazu průmyslu pana Jaroslava Hanáka.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Dobré odpoledne.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: A předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Jaroslava Zavadila.
Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Dobré odpoledne.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: O úvodní řeč poprosím pana ministra.
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Ještě jednou dobré odpoledne, dámy a pánové, jednání pléna tripartity dnes mělo na programu pět bodů, samozřejmě potom jsme ještě projednávali řadu bodů v rámci různého, to jsou body, které přijdou až na základě návrhů jednotlivých partnerů přímo na jednání. Nejdůležitějším, co do rozsahu té diskuze, byl bod, který se týkal zřízení jednoho inkasního místa a vůbec celé daňové reformy, kde ministerstvo financí předkládalo k diskuzi, ještě před dokončením projednání vládou, ty zákony, které se týkají daňových úprav v následujících letech, tedy v horizontu roku 2013 a také zřízení jednoho inkasního místa. Dále byl na programu materiál ministra pro místní rozvoj, který se týkal kohezní politiky, to byl průběžný materiál, kde se všichni partneři shodli na tom, že k tomuto tématu se bude vést dál diskuze, jednak jakým způsobem optimálně připravit čerpání evropských fondů v dalším plánovacím období, samozřejmě i o tom tématu stávajícího čerpání v tom stávajícím plánovacím období. Dalším bodem byl tzv. horní zákon, který předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu, kde se jedná o upřesnění a novelizaci některých již zastaralých ustanovení, především ustanovení o možnosti vyvlastnění v zájmu těžby. Dalším bodem byl návrh na úpravu minimální mzdy od 1. ledna 2012, kde na základě jednání pracovní skupiny byly prezentovány názory jednotlivých sociálních partnerů, samozřejmě se vyjádří kolegové, ty já tady nebudu prezentovat, jenom řeknu, že jsem oznámil našim partnerům v tripartitě, že na základě odborných argumentů a na základě těch stanovisek, která byla přednesena na dnešním jednání, tak navrhnu vládě zvýšení minimální mzdy od 1. ledna příštího roku ve dvou variantách. V první variantě na 8 400 Kč měsíčně a ve druhé variantě 8 500 Kč měsíčně. Považuji to, obě ty varianty, za přiměřené stávajícímu ekonomickému vývoji tak, aby nedošlo k narušení trhu práce, ale aby naopak byla respektována úroveň postupně zvyšující se průměrné mzdy. Přislíbil jsem na základě požadavku sociálních partnerů, že to nebude jednotlivý krok, že příští rok na základě vyhodnocení dopadů zvýšení minimální mzdy v prvním pololetí příštího roku, že se k této diskuzi vrátíme a budeme diskutovat o dalších postupných změnách minimální mzdy v následujícím období. Posledním bodem z toho řádného programu byl bod, který se nazývá předdůchody, tedy možnost předčasného čerpání důchodu pro namáhává, riziková povolání, kde jsme konstatovali, všechny strany tripartity, že pracovní skupina se shodla na základních tezích, ty základní teze odsouhlasilo dnešní plénum a budeme pokračovat v diskuzi dál o jednotlivých parametrech, o naplnění té základní teze, že pro pracovníky, kteří mají namáhavou profesi, tak bude umožněno, aby čerpali ještě před dosažením standardního důchodového věku ten předstupeň, tzv. předdůchod, na který by v rámci třetího pilíře důchodového systému přispíval zaměstnavatel. Tolik k těm základním bodům, samozřejmě nyní jsem připraven odpovídat na dotazy k jednotlivým podrobným záležitostem.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: Děkuji, o slovo požádám pana Hanáka.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Takže, dámy a pánové, příjemné dobré odpoledne, nejdůležitější věcí, která se dneska projednávala, byla druhá část daňové reformy, jednotné inkasní místo. Pohled zaměstnavatelů a podnikatelů – ano, je nezbytné vzhledem k situaci ekonomické, která je kolem nás a není asi to radostná věc, je nutnost opravdu dát do pořádku veřejné finance, tak podnikatelská sféra podporuje vytvoření jednotného inkasního místa, tady je ale jedna věc, jeden vykřičník a jsem rád, že ministr financí se nám omluvil, že měl předložit vlastně rozbor, co přinese, nepřinese, čili tedy celou takovou bych řekl SVOT analýzu zavedení jednotného inkasního místa. Čili to bylo přislíbeno a musím říct, že omluvou pana ministra financí. Co se týče daňové reformy, my jsme vznesli některé ze svých požadavků opakovaně a zásadně na nich trváme. První z nich jsou investiční pobídky, myslím, že by měla zůstat jejich podpora, je to ekonomika, je to dobré pro Českou republiku do budoucna, je to zaměstnanost, je to přidaná hodnota, je to produktivita práce a hlavně jsou to daňové věci. Druhou věcí, myslím, že je to dokonce i v dodatku koaliční smlouvy, že bude zrušena srážková daň z dividend, naprosto správně, ve všech zemích kolem to je, zůstanou residenti, kteří zde jsou, a bude to šance, že by i někteří mohli do České republiky přijít. Nezměnili jsme své stanovisko ve vztahu k benefitům za stravenky, jízdní výhody a jídelny nebo vývařovny v našich firmách, na tom zásadně trváme, říkáme, že těch pár stovek milionů nestojí za ty zbytečné konflikty sociální nebo zbytečné věci, které by se mohly v druhé polovině roku objevit. Samozřejmě jsou tu i další věci, které jsou spíše technického rázu, tzn. propočet úhrnné mzdy, definice řady dalších věcí. Kohezní politika v pořádku, myslím si, že by měla být na každém druhém jednání nebo skoro na každém jednání, jsou to budoucí evropské peníze. Je třeba říct, že sociální partneři očekávají, že to bude přínos pro ekonomiku v tom období 2014-20, ale správně bylo řečeno, že nejdříve je potřeba udělat pořádek s tím, jak jsme plýtvali, neplýtvali, zvládali, nezvládali, finanční dobu 2007-13, protože tam byly obrovské problémy. Co se týče minimální mzdy, stanovisko podnikatelů bylo rozdílné podle odvětví jednotlivých, i dokonce bych řekl oborů české politiky, takže naše stanovisko bylo od 0 do 500 Kč, výsledek jste slyšeli od pana ministra práce a sociálních věcí. Co se týče předdůchodu, je to v rozpracovanosti, je to vzájemná dohoda všech tří sociálních partnerů, je otázka rychlosti udělání těchto věcí a stanovení parametrů té čtvrté skupiny anebo zvážení další možnosti v kolektivních smlouvách, ale to nechme na pracovním týmu, který se v této věci dostal hodně daleko, děkuji.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: Děkujeme, prosím pana Zavadila.
Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Takže hezké dobré odpoledne, my máme ten JIM trochu jinak, my si myslíme, že tam je plno rizik, které tento nástroj přináší, já jsem ho dokonce nazval hadovkou smrdutou v krásném obalu, vánočním zabalení, protože to vánoční zabalení, to je to, co tady naznačili zaměstnavatelé, že chtějí, aby se zjednodušila celá ta záležitost a tím se stírá něco, co nás může velmi nepříjemně překvapit, navíc nesdílíme optimismus pana ministra financí z hlediska dopadu, které bude mít tento džin na státní nebo na veřejné finance, protože oni tam předpokládají 7 až 8 mld., my jsme přišli k číslu, které se blíží dvaceti miliardám. Já bych chtěl jenom zdůraznit, že v mnoha věcech, které jsme minule, v minulých letech analyzovali, tak jsme se většinou trefili a bohužel jsme přesvědčeni, že to číslo 20 miliard může být velmi blízké té realitě, takže tam jsme velmi obezřetní a požádali jsme, aby se ten materiál stáhnul a aby se ještě o něm dále jednalo, protože předpokládáme, že tam ta rizika můžou vzniknout. Jinak pokud se týká těch některých oblastí, jako jsou stravenky, to už tady říkal kolega Hanák, tam jsme v celku ve shodě, já předpokládám, že vláda bude rozumná, že nebude do těchto věcí zasahovat. Předpokládáme, že, bohužel a to je taky ta jedna z věcí, že finanční zátěž přejde na zaměstnance, a to v poměrně dost vysoké míře, a že se zase některé skupiny vyčleňují z toho celkového pojetí a z toho celkového nošení toho břemene, takže z těchto důvodů my jsme udělali tento závěr. Pokud se týká kohezní politiky tak tam jsme v celku ve shodě, tam nemáme žádný problém, s výjimkou toho, aby se skutečně do budoucna ještě zvažovala smysluplnost pak těch použití těch finančních prostředků, protože samozřejmě to bude velmi důležité, aby se ty prostředky dávaly skutečně tam, kde to přinese určitý efekt, takže to je tato věc. Pokud se týká minimální mzdy, já se teďka vyhnu, tedy úmyslně té záležitosti, která se týká toho horního zákona, protože tady už bylo všechno řečeno, tam jsme naprosto ve shodě, máme stejný názor jako zaměstnavatelé, pokud se týká minimální mzdy, my jsme přišli s návrhem jiným, my jsme přišli s návrhem 9 200 Kč, vycházeli jsme z růstu životních nákladů v průběhu těch pěti, šesti let, kdy se nevalorizovala minimální mzda, vycházeli jsme i z toho, že v některých poplatcích se ministerstvo financí také drží přísně růstu nebo indexu životních nákladů, tak my jsme se toho drželi také, nevidíme důvod proč ne, nicméně jste slyšeli závěr, který tady řekl pan ministr, s jakým návrhem půjde do vlády. My jsme chtěli, a v tom zatím byla jediná shoda, aby se to rozdělilo do dvou kroků, v tom byl i náš kompromisní návrh, aby se v tom příštím roce, v tom pololetí zhodnotilo, nárůst, který tedy dojde podle toho, jak bude to nařízení vlády vypadat, aby se znova o této věci jednalo a pokračovalo se dál v tom navyšování té minimální mzdy, protože k tomu propadu došlo, došlo k tomu taky proto, že nebyla ochota v minulých letech s tím vůbec nic dělat a pak samozřejmě se nemůžeme divit, že to skokové navýšení vyvolává problémy u zaměstnavatelů, ale kdybychom to udělali každoročně, tak bychom k takovýmto problémům nedošli, to snad jenom na okraj. A já si myslím, pokud se týká předdůchodů, tak tam ten proces jede tak, jak nám byl přislíben panem premiérem. My tam máme jedinou věc, a tam si myslím, že jsme taky ve shodě se zaměstnavateli, aby pokud možno v tom legislativním procesu byla ta věc uzavřena tak, aby se to dostalo do těch zákonných norem a aby to mělo stejnou účinnost, co se týče data, aby se to neposouvalo v čase dál, takže to snad je zhruba shrnutí toho všeho, co tam dnes na tripartitním jednání proběhlo.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: Děkujeme, o doplnění požádám ještě pana Hanáka.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Já ještě jednou abychom věděli, o co šlo v tom horním zákoně, protože to je velmi závažná věc, dopadající technologicky a technicky na obrovské odvětví, které dělá obrat 60 miliard, zaměstnává desítky tisíc lidí, je to nešťastný přílepek vládního prohlášení díky iniciativě jednoho jediného člověka, který vlastně zkomplikoval život nám všem. My jsme zásadně tento materiál, oba sociální partneři, odmítli, ale nejsou to jenom sociální partneři, je to i řada ministerstev a dalších a dalších organizací, Svaz měst a obcí ČR a já nevím kdo všechno. Čili musíme začít od začátku, musí být surovinová a energetická politika, musí to projít radou, kterou si vláda zřídila pro surovinovou a energetickou politiku a pak teprve můžeme řešit tento přílepek vládního prohlášení.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: O doplnění teď požádám pana Zavadila.
Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Ještě jeden doplněk k kurtzarbeitu, ke kterému tam byla krátce řeč. My jsme v pracovních skupinách došli k závěrům, které by se daly akceptovat. Ten náš návrh vypadá tak, že by měl být fiskálně neutrální a bude to takto předloženo ministru financí, takže já předpokládám, že vláda bude o těchto věcech jednat a nakonec se dočkáme situace, kdy ten kurzarbeit bude v republice zaveden.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: Děkujeme, nyní je prostor pro vaše dotazy.
ČTK, Pavel Sekl: Dobrý den, já bych měl dvě otázky. Jednak u té minimální mzdy, budou ty návrhy obsahovat i nějaká další opatření, např. zrušení snížené minimální mzdy pro mladistvé?
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Ano, na tom panuje shoda mezi všemi třemi stranami sociálního dialogu, takže navrhnu vládě, aby nařízením vlády stanovila stejnou výši minimální mzdy, aby už nebyla vyčleněná nižší úroveň minimální mzdy jednak pro mladistvé zaměstnance a potom pro zaměstnance v tom nízkém věku s malými zkušenostmi, protože podle mého názoru minimální mzda je ocenění za nekvalifikovanou práci té nejnižší odbornostní úrovně a není vhodné, aby byla ještě snižována pro určité věkové kategorie. Jiný názor mám v té oblasti osob se zdravotním postižením, kde chci o této problematice ještě velmi pečlivě jednat s organizacemi zdravotně postižených, tam mám obavu, že pokud bychom ustoupili od toho snížení minimální mzdy z důvodu zdravotního postižení, tak by to mohlo právě tyto osoby výrazně postihnout na trhu práce a snížit jim to uplatnění na trhu práce. Ale tak jak říkám, a to jsem také avizoval sociálním partnerům, rozhodující pro mě bude jednání s organizacemi zdravotně postižených.
ČTK, Pavel Sekl: Další otázka směřuje k té daňové reformě, dohodli jste se tedy na nějakých konkrétních závěrech, třeba na nějakých ústupcích ze strany ministerstva financí nebo na nějakých změnách, ať už se týkají benefitů nebo čehokoliv jiného?
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak já asi začnu to vyjádření, potom se vyjádří moji kolegové. To jednání dnes nebylo vedeno v tom smyslu, že bychom vzali jeden bod po druhém a říkali, tady jsme se dohodli a tady jsme se nedohodli. A tak jak to často bývá na plénu tripartity, jednotlivé strany přednesly svoje argumenty, svoje pohledy a já bych teď použil slova ministra financí, prostě řada těch témat není 10:0, není to tak že jsou prostě černobílé a že je to možné vyřešit jedním nebo druhým extrémním přístupem. To znamená, padly tam argumenty k těm jednotlivým problémovým okruhům, pro nás jako vládní stranu je to velmi důležitá diskuze a samozřejmě, že ji budeme brát v úvahu. Nakonec vláda přerušila projednávání tohoto bodu také proto, aby jej mohla projednat v tripartitě, ta tripartitní diskuze je pro nás důležitým podkladem pro další rozhodování.
Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já bych to snad jenom ještě doplnil. Já myslím, že důležitý signál pro vládu je tam, kde existuje velká shoda těch dvou partnerů v té tripartitě a to tam bylo jasně deklarováno, takže tam by potom vláda měla zvážit i tuto možnost, že tady skutečně v některých těch věcech, které se týkají daní, je naprosto shodný názor na celou tu problematiku.
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím toto ještě okomentovat. Ne vždy shoda dvou sociálních partnerů znamená vhodnou celospolečenskou shodu, protože samozřejmě pokud je někde v nějaké jednotlivé oblasti zájem zaměstnavatelů a zaměstnanců shodný v tom maximálně čerpat státní rozpočet, tak to samozřejmě může být také celospolečensky ne úplně vhodné řešení. Takže ne vždy, když je shoda zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak je to vhodné řešení pro celou společnost, ale může to tak být.
Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já jsem mluvil o signálu.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Takže já zase jenom připomenu, že je to o prioritách, samozřejmě pro podnikatele jsou prioritní věci pro růst, pro zaměstnanost, růst ekonomiky, znovu říkám investiční pobídky, srážková daň, špatně je podle nás nastavena i ten úhrn mezd, protože když se vynásobí součin všech zaměstnanců krát 48násobek tak zjistíme, že pro velké firmy holdingové je to naprosto k ničemu, protože se k tomu nedostanou vrcholoví manažeři či specialisté, takže je potřeba si uvědomit, že…jsou i věci a dokonce i třeba pan ministr financí to uznal, je to otázka, co se vyjedná, řada věcí jde s rozporem mezi ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem financí, takže já si myslím, že to co je pro růst nebo konkurenceschopnost by mělo být rozumně odsouhlaseno.
Česká televize, Veronika Marková: Pane ministře, ohledně té minimální mzdy, jaký by byl dopad na státní rozpočet? A potom se zeptám všech partnerů, jak jste diskutovali o tom zrušení té superhrubé mzdy?
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Dopad na státní rozpočet je velmi těžko vyčíslitelný, protože ty analytické materiály říkají, že dnes minimální mzdou celkově v národním hospodářství je odměňováno podle jednotlivých sektorů někde mezi 1 až 3 % obvykle zaměstnanců, a to je také důvod proč já jsem výrazným zastáncem postupného, krokového zvyšování minimální mzdy, právě proto, abychom mohli vyhodnotit reálné dopady, prostě ta analytika směrem dopředu je v tomto případě velmi nepřesná a myslím si, že je lepší se držet vyhodnocení reálných dopadů v reálných krocích. Proto považuji za velmi vhodný postup navýšení přibližně o 5,6 % a dále postupovat po vyhodnocení toho, jaké dopady to bude mít nejenom na státní rozpočet ale také na trh práce, tzn. na nezaměstnanost, to je velmi důležité, zejména v některých regionech, kde je vysoká nezaměstnanost a kde je možné, že ta úroveň minimální mzdy může narazit na absorpční schopnost trhu práce. Co je ale důležité, a to je podle mého názoru naprosto principiálním a tam jsme se v té diskuzi neshodli, není možné úroveň minimální mzdy odvozovat od životních nákladů, minimální mzda je ocenění práce, tzn. ekonomická kategorie, a není možné ji srovnávat s nějakým růstem životních nákladů. Přesto, kdybych se podíval na to i těmato očima, tak je potřeba říci, že přestože se formálně minimální mzda v posledních letech nezvyšovala, tak od roku 2007 v tom čistém vyjádření daňovými úpravami se hodnota minimální mzdy v tom čistém vyjádření zvýšila o 5 až 23 % podle typů domácností. To znamená, není to tak, že když se nezvyšovala od roku 2007 úroveň minimální mzdy, tak se nezvyšoval čistý příjem toho, kdo tu minimální mzdu pobírá, tím jak byly provedeny jednotlivé daňové úpravy, tak podle počtu dětí toho poplatníka se jeho čistý příjem zvýšil až o 23 %.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: Děkujeme, další dotaz?
Slovenská televize TA, David Vozdecký: Dobrý den, otázka na pana ministra k superhrubé mzdě. Já bych se rád zeptal, slovenské ministerstvo práce a sociálních věcí dneska vydalo stanovisko, že oni budou zavádět superhrubou mzdu, ale Česko je pro něj jaksi odstrašujícím případem, že prý ČR vůbec tento koncept nezvládala. Proč podle vás je ta superhrubá mzda tak špatná, že se uvažuje o jejím zrušení?
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak já samozřejmě nechci vůbec komentovat postup slovenské strany, a já mám příležitost ten postup sledovat velmi do detailů, protože o tom s mým kolegou Mihálem, slovenským ministrem práce, sociálních věcí a rodiny, diskutujeme velmi intenzivně. To že v ČR nebyl naplněn ten druhý krok, tzn. to dovedení tzv. superhrubé mzdy do konce, to je prostě záležitost politických vyjednávání a nic víc k tomu nejde říct. Já samozřejmě jsem principiálně zastáncem, co nejjednoduššího daňového systému, myslím si, že princip sueprhurubé mzdy je jednou z těch dobrých variant, jak udělat co nejjednodušší, nejprůhlednější a v uvozovkách nejspravedlivější daňový systém. Samozřejmě existují i jiné varianty, pokud prostě není dostatečná politická shoda na tom dovést ten systém superhrubé mzdy do konce, no tak prostě nezbývá, než postupovat tím naznačeným směrem, který je dnes předkládán.
Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já snad jenom doplním, jestli můžu k tomu. Trošku úsměvné je, že vlastně podobné argumenty, které my jsme pokládali na stůl, když se zaváděla superhrubá mzda, tak se objevují teď pro to jejich zrušení. Já samozřejmě tady asi nenajdu shodu s panem ministrem v tom, co se má dotahovat nebo nemá dotahovat. My jsme si mysleli od samého počátku, že nastavení superhrubé mzdy není dobrý instrument a teď se to tedy znova vrací zpět a já už to dál nechci komentovat, takže to jenom k tomu, že vlastně my, když jsme na to poukazovali, tak se dneska používají podobné argumenty.
Slovenská televize TA, David Vozdecký: Možná doplňující otázka. Když v Česku superhrubá mzda nenaplnila ta očekávání, doporučil byste Slovensku, aby ji tedy zavádělo, nebo ne?
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Skutečně nechci zasahovat do vnitropolitických záležitostí Slovenska, nicméně pokud by chtěl můj slovenský kolega slyšet můj osobní názor, tak doporučil.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: Děkujeme, tak další dotaz.
Radiožurnál, Věra Masopustová: Já bych měla dotaz na pana Zavadila. Vy jste vysílali takové signály, že o případných podzimních protestech proti reformám se budete rozhodovat i na základě výsledků dnešního jednání tripartity. Jaký z toho máte dojem? Myslíte si, že spíš se bude protestovat anebo že se ta jednání vyvíjejí k tomu, že byste mohli dojít k nějakému, alespoň dílčímu kompromisu? Děkuji.
Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: To je obtížná otázka, děkuju vám za ní. Nezpochybňuju, že otázky mají být obtížné. Já vám na to dneska poctivě neodpovím. Pokud se týká džinu, tak my jsme řekli jasné svoje stanovisko a myslíme si to, co jsme řekli, že je pravda, že se skutečně může zvýšit chaos v tom daňovém výběru, že tam může nastat situace, která nebude vůbec odpovídat tomu, co ministerstvo financí myslí, ale to je jedna věc. Druhá věc je, že se nadále pokračuje v těch reformních krocích a že se vlastně v těch reformách zas až toho tak moc neděje z hlediska toho, co my požadujeme. Když pominu teda předdůchody, když pominu tedy kurzarbeirt, který je spíš otázkou na legislativně-právní věci, tak ve své podstatě my jsme odmítali DPHáčko, protože se neustále přesvědčujeme o tom, že důchodová reforma tak, jak byla pojata a tak, jak bylo řečeno i ústy premiéra i ústy ministra financí, že vlastně výběr DPHáčka se použije na eliminaci toho propadu v tom prvním pilíři, tak se ukazuje, že to pravda není, že prostě ty peníze na to stačit nebudou, takže se nám neříkala pravda a my jsme to očekávali, takže to jsou další věci, které nás budou svádět k tomu, a to dávám do uvozovek, přemýšlet o tom, co budeme s tím dělat dál a samozřejmě také zdravotnická reforma, takže já bych odpověděl ještě za pár týdnů, zatím ten čas ještě není takový, abych vám teď mohl říct ano. Kdyby bylo na mém nebo po mém, tak bych skutečně téhle vládě, ne že bych měl něco osobně proti panu ministru práce, tak bych téhle vládě přál to, co vy máte na mysli nebo to, co jste se mě chtěla ptát, ale já nerozhoduju o těchto věcech, to je věc širokého konsensu za prvé u nás, ale i to, jaká bude podpora veřejnosti, tečka.
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak já k tomu možná jenom dodám dvě čísla, která budou ilustrovat ten rozdílný pohled. Zvýšení snížené sazby, abych to řekl správně, daně z přidané hodnoty z 10 na 14 % má znamenat přibližně 26 mld. výběru pro státní rozpočet. Deficit tzv. důchodového účtu v letošním roce bude přes 30 mld. korun. Já si myslím, že ta čísla říkají to, co je ten problém, který řešíme, a že se řešení toho problému vyhnout nemůžeme.
Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Ale k tomu bych musel reagovat, že deficit 30 mld. v důchodovém účtu si zavinila nejenom tato vláda, ale i vlády předešlé, takže tam došlo skutečně k ponížení některých věcí na příjmové straně, a proto se také objevuje tento deficit. Samozřejmě, část toho deficitu má na svědomí krize, protože samozřejmě nezaměstnanost atd., to nezpochybňujeme, ale prostě je potřeba se na tato čísla dívat naprosto reálně a objektivně a zjistit příčinu, proč se tam tedy k tomu výpadku na tom důchodovém účtu, proč tam k němu došlo, takže já nezpochybňuju to, co říkal pan ministr, jenom říkám, že je potřeba na ta čísla se podívat objektivně.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: Děkujeme, další dotaz?
Já bych se zeptal pana prezidenta Hanáka. Vy jste šel na to jednání s tím, že jste proti odvádění pojistného z dohod o provedení práce, jestli i na toto přišla řeč, jestli i tady jste dostal prostor. A pak by mě zajímalo u pana ministra Drábka, jak to teďka s JIMem bude dál, vláda ho sice přerušila, ale na programu by ho měla mít příští týden a další tripartita bude až daleko později, tak co s tím zákonem bude?
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Takže já jenom k těm dohodám, to zůstal jeden z našich požadavků zásadních, já jsem přesvědčen, že to není dobře, je to jedna z velmi dobrých forem na trhu práce a varoval jsem vládu, že jestli tam se to pojistné zavede, můžeme spadnout do schwarz systému a dalších problémů, které z toho vzniknou. Byl bych hrozně nerad, aby se to naplnilo.
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak já nejprve budu prezentovat postoj vlády, také postoj ministerstva práce a sociálních věcí. Dohoda o provedení práce už více než 15 let není vymezena v zákoníku práce jako jednorázové splnění úkonu. Proto se velmi blíží svým pojetí jak dohodě o pracovní činnost, tak dalším institutům pracovně právních vztahů a stejně jako u dohody o pracovní činnosti existuje strop pro zatížení sociálním a zdravotním pojištěním, tak je systémové, aby stejný strop obsahovala i dohoda o provedení práce. Je to prostě zásadní systémový předpoklad zamezení úniku na sociálním a zdravotním pojištění a přitom to nechává prostor pro nezatížení těmi vedlejšími náklady práce u drobných činností, které nepřesáhnou těch dohodnutých 10 000 Kč měsíční odměny. Co se týká dalšího postupu v jednotném inkasním místu, tak vláda má na programu projednání, doprojednání tohoto bodu příští týden, tedy i ten časový harmonogram předpokládáme tak, že by poslanecká sněmovna v prvním čtení měla tu předlohu projednat v druhé polovině září a z toho vyplývá potom další postup, tzn. je prostor ještě pro diskuzi. Samozřejmě parlamentní diskuze se povede zejména mezi prvním a druhým čtením, kdy bude projednávat tu předlohu především rozpočtový výbor, tedy určitě minimálně měsíc říjen, ale samozřejmě ty měsíce kolem budou ještě dostatečným prostorem pro diskuzi.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: Děkujeme, prosím televizi Primu.
Televize Prima, Tereza Matysová: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, údajně jste dnes dostali na stůl návrh ohledně registračních pokladen, který by přivedl zpátky miliardy tak, že by se vůbec nemuselo zvyšovat DPH, můžete se, prosím, pane ministře k tomu vyjádřit?
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Ano, Svaz obchodu a cestovního ruchu předložil svůj materiál, kde navrhuje zavedení registračních pokladen. Bylo to předloženo v různém, tedy bylo to předloženo bez nějaké předchozí přípravy a bez toho, abychom měli možnost se tím hlouběji zabývat. My jsme se dohodli na předsednictvu tripartity na procesním postupu, že obnovíme činnost pracovní skupiny pro vnitřní trh a pracovní skupina pro vnitřní trh se bude tímto návrhem zabývat. Nicméně já nejsem tak optimistický jako Svaz obchodu a cestovního ruchu, že by takové opatření mohlo přinést desítky miliard. V každém případě budeme hledat všechny cesty jak posílit výběr daně, jde i o posilování právního státu jako celku, takže samozřejmě každé opatření, které přispěje ke zvyšování výběru daní a k posílení té spravedlnosti při výběru daní, tak je vhodné. Na druhou stranu ten systém zavedení registračních pokladen s nákladem řádově deseti miliard korun pro komerční sféru, a když si vzpomeneme na ty návrhy z předchozí doby, kdy měla být registrovaná firma, která bude ty pokladny vyrábět nebo dodávat, registrovaná firma, která je bude opravovat, registrovaný člověk, který je bude plombovat a odplombovávat, tak toto určitě není cesta, kterou bychom se vydali.
Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Nicméně my tu cestu podporujeme, protože registrační pokladny, to už jsme před mnoha a mnoha lety jaksi naváděli, že by bylo vhodné je zařídit, nebyla k tomu ochota a vůle. Přitom v okolních státech, byť dneska pan ministr financí řekl, že v zázemí patnáctky to je jenom jedna země, my si to ještě prověříme, ale jinak všude okolo nás ty registrační pokladny jsou a nevidíme k tomu důvod, proč by neměly být. Pokud se týká deseti miliard, to je stejné číslo, jako když já řeknu tři.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: Děkujeme. Ještě ČTK.
ČTK: Já bych měl ještě dotaz na pana ministra k daňové reformě. Vy jste říkal, že jste vyposlechli pozorně argumenty jednotlivých stran, tak se chci zeptat, jestli se ty argumenty těch jednotlivých stran nějak odrazí v tom návrhu ještě předtím, než bude předložen poslanecké sněmovně.
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak jak jsem říkal, bude ten bod projednávat vláda po tom přerušení a jistě ministři využijí tu možnost při diskuzi ve vládě, opírat se i o argumenty, které padly při dnešním jednání tripartity.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV: Děkujeme, pokud není další dotaz, tak já vám děkuji za účast a těším se někdy na viděnou.
