Vystoupení A. Vondry na 11. schůzi Senátu PČR

Místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti Alexandr Vondra:

Děkuji za udělení slova, pane předsedající. Dámy a pánové, Evropská rada v Lisabonu, kde začala, byla atypická tím, že se tentokrát odehrála ve dvou městech, 13. prosince v Lisabonu, kde byla podepsána slavnostně Lisabonská smlouva, za Českou republiku se tohoto slavnostního podpisu zúčastnila delegace vedená předsedou vlády Mirkem Topolánkem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Následoval pak přesun do Bruselu, kde se 14. prosince konalo řádné formální jednání s programem. Tady zase tato Evropská rada do jisté míry byla atypická tím, že proběhla v klidu, bez jakýchkoliv zdržení, dlouhých vyjednávání, v zásadě s předem připravenou agendou, která do jisté míry odpovídala ambicím portugalského předsednictví.

Na úvod se konala krátká výměna názorů se sociálními partnery o dohodě týkající se pracovních trhů, které bylo během portugalského předsednictví dosaženo a která se odrazila v dokumentu klíčové výzvy, kterým čelí evropský pracovní trh. Zde samozřejmě byla vyzdvižena ona otázka flexibility, kterou jsme tu diskutovali před koncem minulého roku.

Jak se projevilo ve vystoupení předsedy Evropského parlamentu i portugalského premiéra, lze asi vyzdvihnout 2 body, které lze považovat za úspěch portugalského předsednictví.

Za prvé rozšíření schengenského prostoru, které se týká přímo nás a dále dohoda - po těch všech složitých peripetiích - o způsobu financování projektu Galileo.

Jinak v těch závěrech za zmínku určitě stojí dohoda, která byla učiněna ohledně mandátu reflexní skupiny. Přímo předsedové vlád na summitu tak učinili i dohodu na poslední chvíli o tom, kdo bude předsedou a kdo budou místopředsedy oné reflexní skupiny. Předsedou byl dohodnut bývalý španělský premiér Filippe Gonzales, dvěma místopředsedy se mají stát jedna bývalá lotyšská prezidentka Vite Freiberga a někdejší šéf firmy Nokia z Finska pan Holilla.

Kolem toho mandátu nebo vůbec pojetí té reflexní skupiny byla rozsáhlejší diskuse, která předcházela té Evropské radě, dá se říci, že kompromisem je to, že ten mandát je vlastně omezen v negativním smyslu tak, že se skupina nebude zabývat ani nějakou budoucí institucionální reformou Evropské unie. Tady dokonce v těch závěrech se přímo uvádí, že Lisabonská smlouva, bude-li schválena, má být dlouhodobě platná, nepředpokládá se žádná další reforma v blízké budoucnosti. Reflexní skupina také nebude diskutovat otázky finanční reformy, protože to je těžký oříšek a tady samozřejmě členské státy nechtějí jakkoli tuto věc delegovat na nějakou skupinu, která může mít sice odborné renomé, ale nemá politický mandát.

A konečně za naší aktivní účasti bylo také jasně řečeno v tom mandátu, že reflexní skupina se nemá zabývat otázkami spojenými s rozšířeními, protože byly učiněny v minulosti jisté sliby a řada členských zemí měla obavy, že s ohledem na autorství nebo iniciativu ke vzniku té reflexní skupiny, která přišla původně z Paříže, by mohla být snaha nějakým způsobem rozšiřování Evropské unie zbrzdit nebo zastavit, což by samozřejmě mělo svůj neblahý vliv na Balkán.

Naopak k úspěchům české delegace nepochybně patří, že se do toho mandátu podařilo doplnit jedno z klíčových témat, kterým by se reflexní skupina naopak měla zabývat. To je otázka evropské konkurenceschopnosti v globálním ekonomickém prostředí.

Pokud bych měl zrekapitulovat další stopy, které česká delegace v těch závěrech, které máte v písemné formě k dispozici, zanechala, tak bych asi zmínil následující: Jednak na naše doporučení a doporučení dalších zemí střední a východní Evropy, Švédů a podobně, se podařilo do závěrů doplnit jakési potvrzení právě evropské politiky, rozšiřování, je to v té části, která pojednává o strategických otázkách. Nepochybně, a už jsem to zmínil jako úspěch portugalského předsednictví, pro nás asi nejdůležitější bylo to definitivní potvrzení o rozšíření schengenského prostoru k 21. 12. loňského roku.

Česká delegace dále do závěrů Evropské rady prosadila odkaz na mobilitu pracovních sil a nutnost motivace pro aktivní hledání práce jako jeden z významných nástrojů pro řešení problémů evropského trhu práce.

Jsme také rádi, že EU v závěrech podtrhla význam znalostního trojúhelníku na ose vzdělání - výzkum a inovace. Evropská rada v této souvislosti přivítala vznik Evropského technologického a inovačního institutu.

Rovněž jsme v diskusi ocenili těsně předtím učiněnou dohodu ministrů financí a dopravy ohledně dalšího financování programu a způsobu fungování projektu GALILEO.

Pokud jde o vnější vztahy, tak byla na Evropské radě diskutována zejména dvě témata. Jednak Írán, kde Javier Solana shrnul aktuální stav jednání s Íránem po celkem pěti neúspěšných kolech s íránskou stranou a uvedl, že je třeba pokračovat v práci uvnitř Rady bezpečnosti a zároveň udržet dvoukolejný přístup.

Mimochodem závěry, které jsou formulovány ve vztahu k Íránu, doporučuji k četbě pro ty z vás, které to zajímá, protože jsou formulovány poměrně razantně.

Druhým tématem pro společný objekt ministrů zahraničí byla otázka Kosova, která samozřejmě nebyla řešena, bude to téma až na jednání ministrů zahraničních věcí až na Radě pro všeobecné a vnější záležitosti jednak asi koncem ledna a pak zejména ve druhé polovině února. Nicméně představitelé vlád zemí EU se dohodli předběžně na oné evropské misi, civilní misi, která by měla přispívat ke stabilitě na území Kosova v průběhu příštího roku a do jisté míry nahradit nebo doplnit působení sil OSN.

A snad poslední věc, která stojí za zmínku, ČR společně s dalšími podobně smýšlejícími zeměmi jako Irsko nebo Švédsko prosadila do závěrů Evropské rady také zvláštní kritické vyjádření k situaci v Barmě, protože poté, co tam došlo k hromadným demonstracím buddhistických mnichů a bylo to poměrně brutálně potlačeno barmskou diktaturou, tak to bylo chvíli několik týdnů terčem určité zvýšené pozornosti, ale v polovině prosince to, tak jak média dnes pracují, začalo pomalu upadat v zapomnění a zdálo se nám dobré to nějakým způsobem akcentovat na vyšší úrovni.

I zde jsou určité praktické výsledky, EU kupříkladu jmenovala zvláštního zmocněnce pro Barmu a my počítáme s tím, že by mohl zdynamizovat práci zvláštního velvyslance OSN pana Gambariho.

To je asi stručná informace o tom, co se odehrálo v prosinci na Evropské radě. Znovu rekapituluji, že tentokrát to bylo v zásadě bezkonfliktní, rychlé zasedání, kde nebylo žádné téma předmětem výrazného střetu nebo napětí. Děkuji.