Vystoupení A. Vondry na 10. schůzi Senátu PČR

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem tu již jako tradičně, abych vás informoval o průběhu nadcházející Evropské rady, která se tentokrát uskuteční nikoliv v jednom městě, ale ve dvou 13. v portugalském Lisabonu a následně druhý den, 14. prosince v Bruselu. A samozřejmě vás také informovat o programu a o pozicích, které tam česká vláda bude hájit. Jak jistě víte, je to informace pouze předběžná, neboť definitivní program Evropské rady bude schválen až v pondělí 10. prosince na radách pro všeobecné záležitosti a pro vnější vztahy. Ačkoliv dnes ještě přesně nevíme, jak bude vypadat konečná podoba těchto závěrů, neočekávám, že by tam Česko v té finální verzi s něčím nemohlo vyslovit svůj souhlas.
Dovolte mi tedy, abych vám přiblížil, jakým směrem se ta příprava nyní ubírá.
Především prosincová Evropská rada se bude mediálně nést v duchu symbolického završení onoho dlouholetého procesu institucionální reformy EU. 13. prosince bude v Lisabonu slavnostně podepsána ta reformní nyní již Lisabonská smlouva, jak zní ten její aktuální název. Unii to umožní - tento podpis - rozhlédnout se kolem sebe a soustředit se na problémy, které nás opravdu pálí, jako konkurenceschopnost v globalizujícím se světě, energetika, rozšiřování apod.

Česká republika akceptuje výsledek jednání o reformě smluvního rámce v Unii, vláda na jednání v úterý večer tento týden zmocnila svého předsedu a školmistra zahraničních věcí, aby tuto smlouvu podepsali. Ano, jak jsme již mnohokrát říkali, v Unii dvaceti sedmi zemí nemůže žádné rozhodnutí absolutním vítězstvím jediné země. Je to kompromis, ale je to kompromis, s kterým můžeme žít. Přestože ne každý nad ním nutně musí tancovat nadšením. V tomto směru je situace, kdy jsme všichni tak trochu nespokojeni dílčím vítězstvím všech. Českého se podařilo prosadit v průběhu jednání řadu klíčových požadavků, vy jste tu byli o nich informováni, vedla se řada diskusí, čili nechci se vracet do podrobností. Za důležité však považujeme, aby do budoucnosti ministerstva, vláda, Poslanecká sněmovna i Senát, se naučily co nejlépe využít všech kontrolních a jiných nástrojů, které jim ta smlouva bude umožňovat a které tam byly začleněny, mj. i na náš tlak.
Evropská rada se ve svých závěrech chystá dohodu přivítat a povzbuzovat pak proces ratifikace v členských zemích. Zde bude naší snahou prosadit, aby závěry úplně respektovaly svrchovanost národních parlamentů, resp. občanů co do načasování i co do výsledků ratifikace.
Zároveň, a to je nová informace, Česká republika se rozhodla připojit k Lisabonské smlouvě, jednostranné prohlášení, týkající se Listiny základních práv, ve které připomíná za prvé, že ustanovení této listiny musí být uplatňována v souladu se zásadou subsidiarity a ústavními zvyklostmi členských států a mezinárodními dohodami a za druhé, že listina nemá rozšiřovat oblast uplatňování unijního práva a nezakládá tudíž žádnou novou pravomoc unie. Toto prohlášení bylo vyjednání s generálním sekretariátem Evropské rady a směřuje především k tomu, obrazně řečeno na margo té naší poslední diskuse a mého vystoupení, aby v budoucnosti Evropský soudní dvůr ve své jurisdikci nesklízel tam, kde nebylo zaseto.

Evropská rada bude také konstatovat, že přijetím nové smlouvy bude unie schopna lépe se soustředit na budoucí politické výzvy včetně globalizace. V této souvislosti bude přijata v Bruselu deklarace ke globalizaci, jejíž návrh je nyní připravován portugalským předsednictvím. Tento dokument zdůrazní, že globalizace nepředstavuje jen hrozby, ale především příležitost, oportunity.
Bude obsahovat výčet výzev, na něž by se unie měla soustředit, aby z globalizace občané co nejvíc těžili. Ať už jde o uskutečňování lisabonské strategie, energetické výzvy, stabilizaci finančních trhů, bezpečnostní výzvy či migraci. Vyjednavači ještě pracují na změnách textu s cílem, aby více zdůraznili, že globalizace se není nutno bát a že míč je na naší straně.
Jedním z bodů programu Evropské rady bude také tzv. rada moudrých nebo reflexní skupina, jak se dnes mluví. Jak asi víte, francouzský prezident Sarkózy navrhl ustavení skupiny složené z deseti až dvanácti významných osobností, která by se zamyslela nad významy a úkoly pro unii v horizontu příštích dvaceti let. O složené této skupiny se v současné době neformálně začíná diskutovat a na Evropské radě bude diskutován mandát této skupiny. Tuto iniciativu žádný členský stát sice ostře neodmítl, nicméně ve většině zemí se setkala spíše s vlažnou odezvou.
My k ní zaujímáme spíše zdrženlivý přístup, avšak hodláme vstupovat aktivně do debaty a ovlivňovat směřování této skupiny, přičemž naším cílem bude zejména pět bodů. Za prvé, aby výstupy této skupiny byly vnímány pouze jako doporučení a nebyly pro Evropskou radu a další instituce či členské státy závazné, nerozhodnou-li se je tyto státy samy přijmout. Za druhé, aby se nezabývaly institucionálním uspořádáním unie. Nemělo by jít tedy v žádném případě o žádný nový konvent. Za třetí, aby témata, kterými se bude tato skupina zabývat, byla spíše obecnější a širší než jak byla původně zamýšlena a nesledovala jenom dílčí, partikulární zájmy. Například, aby jednání o hranicích EU nebylo využito k vylučování kohokoli z rozšiřovacího procesu, včetně třeba Turecka. Za čtvrté, aby skupina diskutovala o společné budoucnosti unie obecně o jednotlivých politikách a směřování integrace. A za páté, aby složení skupiny bylo geograficky i profesně vyvážené a do práce nebyli zapojováni oficiální zástupci členských států nebo unie.

Další oblastí, kterou se bude rada zbývat, je spolupráce v oblasti justice a vnitra. Evropská rada zde zejména uvítá zrušení kontrol na hranicích pro nové členské státy a celkové rozšíření schengenského prostoru ke 21. prosinci tohoto roku. Pro nás je SIS I for all dalším z postupných kroků ke skutečně plnohodnotnému členství v unii. Jsme si ovšem vědomi, že tento proces s sebou přináší nejenom pozitiva, ale také určitá rizika, kterým bude třeba čelit, ať už jde o nelegální migraci, přes hraniční kriminalitu či hrozby terorismu. Hodláme proto podpořit iniciativy v oblasti azylové a migrační politiky, justiční a policejní spolupráce či boje proti terorismu, ovšem s tou výhradou, že by nemělo dál docházet k dalšímu přesunu pravomocí na unijní úroveň. Máme za to, že je především důležité plně a efektivně využívat prostředků, které už máme, nebo na které jsme se v rámci oné nové smlouvy dohodli.
S ohledem na negativní demografický vývoj je migrace jedním z klíčových faktorů zaměstnanosti a budoucí konkurenceschopnosti Evropy. V tomto smyslu bude také jednou z možných prioritních oblastí našeho předsednictví.
Pozitivní je, že v předběžných závěrech Evropské rady se hovoří nejenom o migraci africké či středomořské, ale také východní a jihovýchodní, o což jsme usilovali. Závěry Evropské rady se budou zabývat také otázkou nelegálního zaměstnávání přistěhovalců.
Jsme toho názoru, že bez efektivních nástrojů postihujících zaměstnávání ilegálních migrantů ze třetího světa nelze účinně postupovat proti nelegální migraci jako celku.

Co se týče hospodářských a sociálních otázek, závěry Evropské rady zhodnotí přípravné práce na další cyklus lisabonské strategie, který má být schválen na jaře 2008 v době slovinského předsednictví. Kromě lisabonské strategie bude Evropská rada jednat i o změně klimatu a zasedání na Bali. Chystá se doporučit, aby dohoda o postkjótském režimu pokud možno stavěla na cílech, které vytyčila rada pro životní prostředí ve svých závěrech z 30. října 2007. Zde se hovoří o celkovém snižování emisí o 50 % ve srovnání s úrovní v roce 1990, ale také o potřebě zapojení rozvojových zemí. A zde ta jednání na Bali samozřejmě nebudou zdaleka tak jednoduchá a rozhodně nelze očekávat, že budou formulovány nějaké závěry v letošním nebo příštím roce. Přesto, že se bude jednat na Bali maximálně o nezávazná doporučení, chceme být opatrní a hlídat, aby nevznikaly závazky, které nejsou objektivně splnitelné.

Lze očekávat, že Evropská rada přivítá poslední vývoj ohledně GALILEA. Jak asi víte, Unie došla ke shodě ohledně financování tohoto programu, přičemž bylo stanoveno, že na perspektivu finanční 2007 až 2013 bude z prostředků Unie vymezeno celkem 3,4 miliardy eura. Tyto prostředky budou získány úpravou víceletého finančního rámce, především z kapitoly zemědělství a ze 7. rámcového výzkumného programu z části doprava.
Komise přebírá odpovědnost za financování, implementaci a management možných rizik spojených s realizací GALILEA, zatímco členské státy se budou podílet na dílčí implementaci programu a Evropská vesmírná agentura na veřejných zakázkách. Budou také mít plný přístup k informacím do Evropské komise. Právo rozhodovat o financování systému zůstává nadále na Radě a Evropském parlamentu.
Podle našeho názoru má GALILEO i v tomto novém rámci určitý význam pro Unii, má strategický potenciál pro ekonomický rozvoj a inovaci. A v době, kdy stejné systémy buduje Čína a další, samozřejmě přispěje k posílení postavení Unie a rizika, pokud jde o vztah západním směrem, byla do značné míry odstraněna tím, že systém bude budován komplementárně v systému GPS.
Čeká nás však kritická analýza návrhu nových úprav institucionálního rámce programu GALILEO a zhodnocení, jak se odrazí nad úspěšností projektu a jeho přínosu konkrétně pro nás. To je vše ještě práce.
V oblasti vnějších vztahů budou diskutovány výstupy summitu EU Afrika a EU Brazílie. Je možné, že se na pořad dostane i jednání o statutu Kosova, kterým se bude zabývat nebo zaobírat GIERK příští pondělí, ale nikoliv tak, že by zatím dospělo k nějakým závěrům.
Ve všech případech budou všem závěry jasné až po skončení summitu a budeme vás samozřejmě informovat.

Česko se chce zasadit o to, aby byl do závěru Evropské rady doplněn samostatný článek k Barmě vzhledem k nelepšící se situaci v zemi. Chceme, aby se Evropská rada vyjádřila ve svých závěrech se znepokojením nad vývojem v Barmě a silným poselstvím podpořila aktivity všech zmocněnců v této zemi. Přivítáme také jmenování zvláštního zmocněnce Unie pro Barmu. Tato iniciativa znovu potvrzuje již etablovanou tradici Česka jako obhájce lidských práv ve světě.

Vážené dámy, vážení pánové. Na závěr vás chci ujistit, že na prosincovém setkání premiérů a hlav států budeme samozřejmě jednat v nejlepším zájmu naší země a jejích občanů, ostatně tak, jako to děláme vždy. Děkuji.