V Praze proběhla konference věnovaná evropským aspektům česko-německých vztahů
V pondělí 23. dubna se v Lichtenštejnském paláci uskutečnila konference Německo a ČR: Na cestě k nové Evropě, kterou v součinnosti se zastupitelským úřadem SRN v Praze, Dräger-Stiftung a Konrad-Adenauer-Stiftung spolupořádal Úřad vlády České republiky. Řečníci se věnovali problematice česko-německých vztahů a jejich evropské perspektivy, se specifickým zaměřením na ekonomické a politické důsledky současné hospodářské stagnace EU.
První panel obohatilo vystoupení prof. Horsta Teltschika, bývalého poradce německého spolkového kancléře Kohla, který se zaměřil na vnější vazby Unie v kontextu jejího geopolitického postavení, se zvláštním zřetelem na vztahy s Ruskou federací. Český státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling se následně zabýval tématy bilaterálních vztahů v agendách Evropské unie.
Na problematiku ekonomického rozměru česko-německých vztahů se soustředili v druhém panelu Bernard Bauer, člen představenstva Německo-české průmyslové a obchodní komory, a Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády. Na řadě grafů a statistických údajů dokumentovali oba řečníci stav vzájemných obchodních vztahů a poukázali na jejich silná místa i slabiny. Německo zůstává i nadále nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky, přičemž do eurozóny směřuje drtivá většina českého exportu.
Růst objemu česko-německých obchodních vztahů v posledních letech ocenil v předposledním diskusním panelu také Dušan Hladný, ředitel pro korporátní a mezinárodní klientelu z UniCredit. Zdůraznil přitom, že výhodnost těchto ekonomických výměn je oboustranná. „Němečtí podnikatelé již od 90. let v České republice intenzivně investovali a na těchto projektech vydělávali,“ řekl Hladný. Upozornil, že v České republice je přibližně 1500 firem, na nichž se finančně podílí němečtí investoři. Stejně tak je neopominutelná role západního souseda pro růst českého hospodářství, dodal analytik.
Berlín a Praha se rozhodly pro rozdílné modely energetické politiky. O důvodech německého rozhodnutí pro odstoupení od jaderné energetiky a dopadech tohoto kroku na český energetický sektor promluvil Martin Hermann, předseda představenstva RWE. Příliš rychlé odstavení atomových elektráren podle něj poškozuje hospodářství. Česká republika navíc musí řešit změnu toků elektrické energie z německých větrných elektráren ze severu na jih země. Tyto problémy by podle Hermanna měly být řešeny společně na jednotném evropském trhu.
Dvoustranné česko-německé vztahy se v ekonomické rovině stejně jako na úrovni politické spolupráce, o níž promluvila poslankyně Jitka Chalánková a senátor Tomáš Grulich za českou stranu, vyznačují věcným charakterem každodenních kontaktů. A tak ačkoli se postoje České republiky a Německa mohou někdy lišit – např. u energetického mixu či podpisu tzv. fiskálního paktu, oba státy usilují o společné cíle liberalizace vnitřního trhu, fiskální stability a hladkého fungování evropské ekonomiky.
