Stanovisko Vlády ČR k podání skupiny senátorů ze dne 29. září ve věci návrhu na přezkum Lisabonské smlouvy Ústavním soudem

Praha, 15. 10. 2009 – Vláda dnes na svém mimořádném zasedání schválila vyjádření k podání skupiny 17 senátorů k Ústavnímu soudu, který žádá přezkum souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem České republiky. Vláda tak jako účastník řízení reagovala na výzvu Ústavního soudu.

Vláda České republiky zároveň  pověřila ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho, aby jejím jménem jednal v řízení před Ústavním soudem, které je stanoveno na 27. října 2009.

Vláda připomíná, že Ústavní soud již jednou soulad Lisabonské smlouvy (resp. některých jejích ustanovení) s ústavním pořádkem České republiky posuzoval, a to s negativním výsledkem.

Návrh podaný k Ústavnímu soudu 29. září 2009 je rozdělen do čtyř částí. Vláda ve svém vyjádření konstatuje, že Lisabonskou smlouvu jako celek i její jednotlivá ustanovení považuje za slučitelné s ústavním pořádkem České republiky. Ve třetí části spatřuje vláda návrh senátorů za neopodstatněný a v poslední části za  nezpůsobilý k projednání před Ústavním soudem v tomto řízení.

V první části návrhu skupina senátorů zpochybňuje soulad jak  Lisabonské smlouvy, tak i  dalších smluv, které jsou Lisabonskou smlouvou měněny, s ústavním pořádkem České republiky. Část I. podle názoru vlády postrádá ústavněprávně relevantní argumentaci a navozuje dojem, že se navrhovatelé pouze snaží přesvědčit Ústavní soud o svých právně-politických úsudcích. Pokud jde o přezkum smluv, jež jsou Lisabonskou smlouvou měněny, došla vláda k názoru, že ústavní přezkum starších,  a v současnosti již platných zakládajících smluv, je formálně nepřípustný, a jako celek lze tedy přezkumu podrobit pouze ustanovení zakotvená v Lisabonské smlouvě nově. Vláda je přesvědčena, že ve smyslu argumentace první části návrhu je  Lisabonská smlouva s českým ústavním pořádkem v souladu a není ani v rozporu se základní charakteristikou České republiky jako svrchovaného a demokratického právního státu.

Druhá část se týká souladu některých konkrétních ustanovení Smlouvy o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem. Navrhovatelé poukazují zejména na  jejich přílišnou obecnost a nedostatečnou srozumitelnost.  Vláda tento  názor nesdílí. Slovní spojení použitá v textu Lisabonské smlouvy se řadí do kategorie tzv. „neurčitých právních pojmů“ a běžně se užívají i v jiných mezinárodních smlouvách. Ani v případě druhé části podání vláda neshledává nesoulad mezi napadenými ustanoveními Lisabonské smlouvy a ústavním pořádkem ČR.

Třetí část podání pak zpochybňuje konkrétní ustanovení týkající se azylové a imigrační politiky. Dále si skupina senátorů v této části vyhrazuje právo doplnit návrh na posouzení o případné další ustanovení. Vláda je toho názoru, že Ústavní soud by měl zvážit, zda navrhovatele v tomto smyslu neomezuje zásada koncentrace a  zdůrazňuje, že i z hlediska práv účastníků není žádoucí, aby řízení bylo možné neustále protahovat předkládáním dalších a dalších doplnění. K samotnému návrhu pak konstatuje, že navrhovatelé opomíjejí systematický a komplexní výklad napadených ustanovení, a to včetně těch pasáží smluv, které jejich argumentaci vyvracejí. Z výše uvedených důvodů se vláda přiklání k názoru, že tvrzení navrhovatelů jsou v této části zjevně neopodstatněná.

Ve čtvrté a poslední části návrhu pak senátoři žádají Ústavní soud, aby konstatoval, že tzv. „irské záruky“ schválené hlavami států a vlád na červnové Evropské radě jsou mezinárodní smlouvou podle čl. 10a Ústavy ČR a jako takové vyžadují souhlas obou komor Parlamentu ČR. Vláda uvádí, že k takovému projednání není Ústavní soud věcně příslušný. Není možné, aby Ústavní soud autoritativně konstatoval pravdivost či nepravdivost tvrzení navrhovatelů. Soud v rámci daného řízení může pouze přezkoumávat soulad mezinárodních smluv s ústavním pořádkem ČR. Již podle dřívějšího vyjádření vlády jsou navíc tzv. „irské záruky“ smlouvou vládního charakteru, která má pouze interpretativní význam a na Lisabonské smlouvě, jak sama uvádí, naprosto nic nemění.

Jak vláda uvedla již ve svých předchozích vyjádřeních, považuje Lisabonskou smlouvu jako celek slučitelnou s ústavním pořádkem ČR a s tímto přesvědčením ji také sjednávala.

Kontakty:

Roman Prorok, tiskový mluvčí předsedy vlády

e-mail:prorok.roman@vlada.cz, +420 777 290 061

Marie Faturová, tisková mluvčí ministra pro evropské záležitosti

e-mail:faturova.marie@vlada.cz, +420 725 845 697

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana