Předseda vlády Petr Nečas se zúčastnil zasedání Evropské rady 24. a 25. března
Předseda vlády ČR Petr Nečas se zúčastnil zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 24. - 25. března v Bruselu. Na programu byla diskuse o třech zásadních aktuálních tématech: hospodářské politice, Jižním sousedství, včetně Libye, a Japonsku.
V oblasti hospodářské politiky se projednávaly otázky Paktu euro plus (v původním návrhu nazývaný též Pakt pro konkurenceschopnost) a změna Smlouvy o fungování EU, umožňující vznik Evropského stabilizačního mechanismu. Pakt má nakonec podobu politické mezivládní spolupráce bez změn primárního práva EU či přenosu kompetencí na orgány Unie. Státy se dohodly na společných cílech: podpoře konkurenceschopnosti, podpoře zaměstnanosti, udržení fiskální a finanční stability. Jejich dosahování bude monitorováno pomocí několika konkrétních, avšak nekvantifikovaných indikátorů, jako jsou např. jednotkové náklady práce nebo míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Každý zúčastněný stát se ve zmíněných oblastech zaváže k přijetí konkrétních opatření, která si sám zvolí. Opatření pak budou tvořit součást Národního programu reforem, který monitoruje a hodnotí Evropská komise.
Česká republika se k Paktu na březnové Evropské radě prozatím nepřipojila, stejně jako Velká Británie, Švédsko či Maďarsko. Nicméně možnost přidat se k němu v budoucnu zůstává s ohledem na jeho povahu otevřená.
Březnová Evropská rada také v rámci tzv. zjednodušeného postupu podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o EU rozhodla o doplnění čl. 136 Smlouvy o fungování EU, které umožní vytvoření stálého Evropského stabilizačního mechanismu. Na textu návrhu tohoto rozhodnutí se představitelé členských států Unie shodli již na svém zasedání v prosinci 2010. ČR podporuje ustavení trvalého protikrizového mechanismu, který bude poskytovat pomoc členským státům eurozóny jen v nezbytných případech, kdy bude ohrožena stabilita celé eurozóny.
Dalšími diskutovanými tématy byly implementace Evropského semestru a s ní spojená otázka fiskální konsolidace a strukturálních reforem. Rovněž se jednalo o „ozdravení“ evropského bankovního sektoru či o posílené koordinaci hospodářských politik EU.
V druhém bloku, který se týkal vnějších vztahů, jednala Evropská rada o politických souvislostech, praktických krocích a perspektivě vývoje v Libyi, a to i s ohledem na přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1973, která opravňuje k použití vojenských prostředků k ochraně libyjského civilního obyvatelstva a vyhlašuje nad zemí bezletovou zónu. ČR přivítala přijetí Rezoluce a podpořila opatření OSN směřující k ukončení násilí proti obyvatelstvu.
Posledním tématem diskuse hlav států a předsedů vlád bylo Japonsko a situace po zemětřesení, které zasáhlo ostrov Honšú 11. března 2011, vyžádalo si tisíce obětí a způsobilo havárii několika japonských jaderných reaktorů. Jednání se proto soustředilo též na otázky jaderné bezpečnosti a standardů atomových elektráren.
