Mezinárodní konference „Jednotný evropský energetický trh - blízká vize nebo vzdálená budoucnost?“

Konferenci zahájil předseda vlády Petr Nečas. Připomněl, že uplynulý rok přinesl v energetickém sektoru mnoho přelomových událostí a zdůraznil důležitost efektivního energetického trhu pro energetickou bezpečnost. Konstatoval, že jeho vytváření není uspokojivé, a to s ohledem na množství stanovených cílů, potřebu velkých investic a ne zcela vyhovující legislativní rámec, zejména v oblasti povolovacích řízení. Upozornil, že případné rapidní zvýšení cen energií by mělo negativní dopady na průmysl a konkurenceschopnost. Proto je nutné hledat rovnováhu mezi ambicemi a cíli, a to i v otázce energetické účinnosti. S ohledem na odklon od jaderné energetiky v některých státech je třeba odpovědět na otázku, jak nahradit odstavenou kapacitu a odkud realizovat případné dovozy energii, což souvisí i s energetickou bezpečností. Úvodní slovo uzavřel tím, že energetika je klíčová pro konkurenceschopnost a nelze v této oblasti přešlapovat na místě.

Komisař pro energetiku Günther Oettinger přivítal fakt, že energetika je prioritou české vlády a zdůraznil potřebu dobudovat vnitřní energetický trh do roku 2014. Důležitý krok k dosažení tohoto cíle představuje 3. energetický balíček, ale mnohé členské státy ho neimplementovaly. Proto bylo proti nim zahájeno řízení o infringementu. Varoval, že evropský energetický sektor je blízko neinvestovatelnosti. Nástroj pro propojení Evropy (CEF) by v této situaci dle komisaře měl fungovat jako páka pro získání více zdrojů z veřejného i soukromého sektoru. Oettinger nastínil plány Komise v oblasti energetiky – ustavení koordinační skupiny pro elektřinu, vydání cestovní mapy do roku 2050 a aktivity v oblasti soutěžního práva. Završení jednotného vnitřního trhu by mělo být blízkým cílem, kterého bude možné dosáhnout. S premiérem Nečasem se komisař shodl na potřebě investic do energetiky.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek představil proces tvorby energetického vnitřního trhu v ČR, který je budován zdola. Zdůraznil výhody metody propojování trhů (market coupling) před metodou alokace na základě toku (flow-based allocation). Jak ale zmínil, zbývá mnoho faktorů, které je třeba dořešit, například zapojení obnovitelných zdrojů energie do sítě a související přepravu velkých objemů energie na dlouhé vzdálenosti.

Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling ocenil, že se konference věnuje energetice, která je jednou z dlouhodobých priorit vlády ČR a samotné evropské integrace. Budoucí energetická politika by měla stát na zásadách konkurenceschopnosti, bezpečnosti a udržitelnosti, které spolu vzájemně souvisí. Zdůraznil, že je nutné implementovat současnou legislativu a zabezpečit, aby liberalizační úsilí nevedlo paradoxně k větší administrativní zátěži a regulaci. Rovněž vyzdvihl aktivní přístup vlády ČR k energetice. Konstatoval odlišnost návrhu nástroje CEF od požadavků vlády ČR a podtrhl nezbytnost maximální transparentnosti.

V panelu ke spojování národních trhů do jednotného evropského energetického trhu vystoupil místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu (EP) Evžen Tošenovský. Konstatoval, že i v EP je energetika významným tématem a seznámil účastníky s prioritami pro rok 2020 v této oblasti. Zdůraznil, že ČR bude hrát na evropském trhu klíčovou roli. Systém obchodování s emisemi (ETS) označil za novodobé „odpustky“. Předseda představenstva RWE Transgas Martin Hermann si položil otázku, jestli energetický trh neodumírá, a upozornil na problém s obnovitelnými zdroji elektřiny, jejichž výroba se přímo neřídí poptávkou trhu. Současnou situaci označil z pohledu energetických koncernů za vážnou. Upozornil na analýzu Citibank, která varuje, že investice do energetiky v EU nejsou atraktivní. Co nejméně krátkodobých změn a víra v trh mohou podle Tošenovského sektoru pomoci. Alan Svoboda z ČEZ poukázal na úspěchy ČR v energetice – úspěšnou implementaci 3. liberalizačního balíčku, kde je ČR kladena za vzor, práci na propojení trhu, dlouhodobě fungující systém řízení spotřeby a úspěšné přečkání plynové krize v roce 2009. Upozornil na rizika pro trh v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie a označil návrhy Komise k inteligentním sítím za drahé, protože v ČR úspěšně funguje systém hromadného dálkového ovládání. Aby nedošlo k přeměně systému ETS na systém „odpustků“, je třeba, aby ceny povolenek byly motivační.

Druhý panel se zabýval legislativou. Roli a vizi Energetického regulačního úřadu (ERÚ) společné s aktuálními výzvami energetiky v ČR představila předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Vyjádřila potřebu koordinovat regulaci biomasy s okolními státy. Pro rozvoj inteligentních sítí je dle jejího názoru třeba analýza finančních dopadů. Fay Geitonová z Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů představila nařízení o integritě a transparentnosti trhů s energii a na ní navázal Harry-Boyd Carpenter z Evropské banky pro obnovu a rozvoj, který zdůraznil, že energetiku je nutné provozovat na velkých trzích, a že propojování trhů je kritické pro malé země a trhy.

Poslední panel se věnoval chybějící infrastruktuře. Velvyslanec se zvláštním posláním pro energetickou bezpečnost Václav Bartůška zaujal skeptický postoj ke splnitelnosti všech energetických a klimatických cílů a upozornil, že evropský trh se musí stát znovu trhem, jinak bude neinvestovatelným. O rozšíření Temelína se podle něj bude rozhodovat jen a jen v Praze, jelikož je v kompetenci ČR rozhodovat o svém mixu samostatně. Aktivity v oblasti infrastruktury představili zástupci společností ČEPRO, ČEPS a Net4Gas a rovněž náměstek ministra průmyslu a obchodu František Pazdera. Shodli se, že důležitá je přiměřená velikost obchodních zón kolem ČR. Pokud neodpovídá fyzické realitě, nastává problém.