Hlavy států a předsedové vlád členských zemí eurozóny se na mimořádném summitu dohodli na další pomoci Řecku
Ve čtvrtek 21. července 2011 proběhlo v Bruselu mimořádné setkání nejvyšších představitelů členských států eurozóny, jehož hlavním tématem bylo řešení pokračující dluhové krize některých členů, zejména Řecka.
Účastníci summitu, jemuž předcházelo středeční jednání německé kancléřky Angely Merkelové s francouzským presidentem Nicolasem Sarkozym, se shodli na poskytnutí další finanční pomoci zadluženému Řecku a vytvoření nového záchranného programu s řadou opatření, jejichž cílem je zajištění stabilizace eurozóny a evropské ekonomiky jako celku.
Řecku bude poskytnut již druhý finanční balíček ve výši celkem 109 miliard EUR, na němž se budou podílet jak členské země eurozóny prostřednictvím nástroje EFSF, tak Mezinárodní měnový fond. Na dobrovolném základě se zapojí rovněž soukromý sektor v různé podobě, např. prodloužením splatnosti dluhopisů, swapy či snížením úroků. Celkovou možnou výši této účasti soukromých věřitelů odhadují politici na 37 miliard EUR. Další prostředky by měly být získány díky zpětnému odkupu řeckých dluhů. V zájmu uklidnění finančních trhů představitelé eurozóny výslovně zdůraznili jedinečnost a výjimečnost participace soukromého sektoru v případě Řecka a potvrdili odhodlání všech ostatních států plně dostát svým závazkům.
V případě negativní reakce ratingových agentur, jež by znamenala, že ECB nebude moci přijímat řecké vládní dluhopisy jako zástavu proti půjčkám poskytovaným řeckým bankám, deklarují státníci v prohlášení připravenost uvolnit dostatečné prostředky pro případnou rekapitalizaci těchto bank.
Dosavadním půjčkám poskytnutým řecké vládě ostatními státy budou prodlouženy doby splatnosti až na 30 let a dojde též ke snížení úrokových sazeb a zmírnění podmínek , za nichž jsou poskytovány. To se týká rovněž Irska a Portugalska. Nové půjčky z EFSF budou taktéž realizovány s nižšími sazbami a bude posílena rovněž flexibilita tohoto záchranného nástroje, která umožní dřívější, preventivní čerpání prostředků a výjimečně též intervenci na sekundárních trzích vládních dluhopisů.
Další opatření zahrnují také obecné zmínky o zlepšení fiskální disciplíny, zvýšení konkurenceschopnosti a řešení makroekonomických nerovnováh, především o urychlené dokončení vyjednávání s Evropským parlamentem ohledně balíčku šesti legislativních opatření pro ekonomické řízení. Znovu se také objevují kontroversní témata z oblasti daňové koordinace, konkrétně společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob (CCCTB) či úvaha o regulačních opatřeních ratingových agentur a omezení jejich vlivu. Členské státy eurozóny též vyzvaly předsedu Evropské rady Hermana Van Rompue, aby do konce října t. r. předložil blíže nespecifikované návrhy na nový rámec krizového řízení v měnové unii.
